← Beduin

Co brání reformě českého vzdělávacího systému?

27. 11. 2017

EDUin

Co přinesl týden 20.11. – 26.11. 2017

Témata týdne: Víceletá gymnázia neplní svou roli. Proč je tedy udržovat a pouze posilovat segergační tendence v českém vzdělávání? Tomáš Feřtek v blogu pro Respekt.cz. Dochází ke zlomu v postojích mladých lidí k sociálním sítím? Vysoce zajímavé závěry z výzkumu, který proběhl na vzorku 5 000 mladých Britů ve věku 9 – 18 let, publikoval server Učitelský spomocník. Z výzkumu vyplývá, že většina mladých je nespokojena se současným stavem digitálních sociálních sítí a pocítila jejich škodlivý vliv. Strategie světa 4.0 jsou k ničemu, nedojde-li ke změně způsobu uvažování. Vzdělávání 4.0 znamená zejména změnu v roli učitele, která je podmíněna změnou myšlení všech aktérů vzdělávání, píše ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík ve svém blogu. Výchova jako dobrodružství, kniha ředitele Přírodní školy Františka Tichého. Socialismus zdiskreditoval termín kolektiv. Vylili jsme s vaničkou dítě, když jsme na výchovu v kolektivu zanevřeli. Dobře fungující skupina totiž funguje mnohem lépe než formální tresty a psychologické rozbory… Citujeme z kapitoly Chvála společenství. Kniha bude pokřtěna 28. 11. 2017 v Městské knihovně v Praze.

Výrok týdne: „Hřebíčkem do rakve mého revolučního působení byla následující situace. Po neustálé konfrontaci a tlaku ze strany vedení a rodičů jsem bezpodmínečně kapituloval a jednoduše dětem diktoval do sešitu z učebnice. (…) Psal jsem na tabuli, žáci si psali do sešitu. Nadpis podle ŠVP, k tomu pár vět bez jakéhokoliv smyslu, co umožní hodina týdně a jedeme dál. Žáci byli spokojení, rodiče byli spokojení, vedení bylo spokojené.” Učitel dějepisu, který publikoval na Britských listech rozsáhlý a konkrétními příklady nabitý text o tom, jak těžké je z pozice učitele snažit se o smysluplné vzdělávání. Jako v mnoha jiných případech se autor obával zveřejnit svoou identitu (Britské listy).

Novinky:

DÁ SE V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ VŮBEC OČEKÁVAT NĚJAKÝ POKROK?

V úterý 21. 11. 2017 proběhla v prostorech centra současného umění DOX druhá výroční konference Perpetuum. V úvodní diskusi na téma o stavu a pohybu českého vzdělávání převládala spíše skepse. Panuje shoda na tom, že vzdělávací systém je kriticky podfinancovaný (ČTK). Více než jedno procento HDP, které by dorovnalo ztrátu na průměr investic v zemích OECD, představuje zhruba 42 miliard korun každý rok. S takovým deficitem není možné počítat s naplněním jakéhokoliv systémového záměru. Mezi další problémy byla často zmiňována nekoncepčnost, která je podobná i v dalších politikách a ukazuje na handicap české společnosti, která nedokáže dost dobře sledovat veřejný a dlouhodobý zájem přesahující zájmy privátní a krátkodobé. Dalším problémem je návyk stanovovat cíle vzdělávací politiky bez faktické znalosti stavu systému, předpokládaných a skutečných dopadů (evidence based policy). Problematické jsou podle některých vyjádření i postoje rodičů, neochota vytvářet politický tlak a resistence uvnitř vzdělávacího systému. To vše v době, kdy ČR stojí před nutností vyrovnat se s řadou technologických, ekonomických a společenských změn, které mohou velmi výrazně změnit život v ČR, jak ukazuje například analýza OECD Employment Outlook 2017. Shrnutí nutných kroků ve vzdělávací politice přináší strategický dokument Vzdělávání přede-vším. Vzdělávání bude také jedním ze čtyř zásadních témat dvoudenní konference Aspen Institute Central Europe, která proběhne 29. a 30. 11. v Praze, se zaměřením jak na českou situaci, tak na středoevropské srovnání. K dispozici je shrnutí části obsahu konference.

CO BY SE MĚLO OBJEVIT VE VLÁDNÍM PROHLÁŠENÍ?

Česká republika směřuje k prvnímu pokusu o sestavení vlády po říjnových sněmovních volbách. Prezident Zeman chce 6. 12. 2017 jmenovat Andreje Babiše premiérem a ten by chtěl do 15. 12. 2017 oznámit složení vlády (iDNES.cz). Majitel Hnutí ANO oznámil, že kandidáty na pozice ministrů už údajně má. Jméno ministra školství zatím jasné není, spekuluje se – a už dříve spekulovalo – nejčastěji o náměstkovi současného MŠMT pro VŠ Robertu Plagovi nebo prorektorovi Univerzity Karlovy Aleši Gerlochovi. Tato jména stále kolují v kuloárních diskusích, přibyla k nim ovšem nově informace, že by ministryní školství mohla být žena. Mezi tím došlo k potvrzení domněnky, že se Václav Klaus junior stane předsedou nově složeného školského výboru. Svou představu o vzdělávací politice objasnil v rozhovoru pro Rádio Impuls. EDUin mezi tím vydal tiskovou zprávu, která formuluje požadavky na změny ve vzdělávání, které by se měly objevit ve vládním prohlášení: chybějící národní program vzdělávání, evidence based policy, revize dosavadních systémových opatření, zachování pestrosti vzdělávání, to vše a další body podmíněné neodkladným navýšením investic do vzdělávací ho systému. Je pravděpodobné, že výzvy k obsahu vládního prohlášení bude třeba opakovat, jelikož Andrej Babiš nemá jistotu schválení jím navržené menšinové vlády sněmovnou.

KTERAK UČITELÉ A STUDENTI, JIMŽ JDE O VZDĚLÁNÍ, DOSTÁVAJÍ PO ČUNI

Na Britských listech vyšla nedlouho po sobě dvojice pozoruhodných textů. V tom prvním popisuje student střední školy Dominik Zámec, jak zavedený způsob vzdělávání deformuje jeho požadovaný výstup a tedy i vzdělání samotné. Ve druhém textu učitel dějepisu, který si z důvodu obavy o své živobytí přál zůstat v anonymitě, popisuje v rámci detailního rozboru svých zkušeností, jak těžké je pro učitele změnit zavedený způsob vzdělávání, jakkoliv velkou snahu a důvtip k tomu využije. Na závěr svého textu shrnuje 12 poučení, kterých nabyl a jejichž předchozí absence jej dovedla k rezignaci na inovativní snahy. Inovace ve vzdělávání není možné jednoduše požadovat z pozice studenta a zavádět z pozice učitele. Jak ukazuje program Alt pražského Gymnázia Na Zatlance (ČRo), inovace musí mít posvěcení ze strany ředitele či ředitelky školy a musí být důkladně připraveny ve spolupráci s pedagogickým sborem, aby měly naději na úspěch.

DOPADY SPOLEČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Z POHLEDU RODIČE A UČITELE. A SPECIÁLNÍCH ŠKOL.

„V některých předmětech pracovala společně se třídou, v jiných jen s asistentkou. Jezdila také na školy v přírodě a účastnila se mimoškolních akcí a kroužků. Naučila se od zdravých spolužáků spoustu věcí, plně se zapojila do kolektivu. V tom jí pomohla její milá společenská povaha,“ rekapituluje zkušenosti s inkluzivním vzděláváním Olga Pišlová, matka dcery s Williamsovým syndromem. Jejich zkušenosti se datují k období v předchozích dvou dekádách, kdy se téma společného vzdělávání teprve formovalo. „Myslím, že inkluze je posun správným směrem, ale bude to ještě zřejmě dlouhou dobu trvat. Nezbytné je nastavení kvalitních podmínek ve školách. Do nich patří časové, prostorové a finanční zázemí,” uzavírá Martina Vitáková, učitelka přípravné třídy na ZŠ Na Líše v Praze. Vysvětluje podstatu přístupu k dětem s postižením. Řadu dalších pozitivních zkušeností se společným vzděláváním sbírá ministerstvo školství a publikuje je na svém webu. Některým částem systému chybí děti. Tak by se dal interpretovat článek Děčínského deníku o inkluzi. Tendenčně pojatý text zavádějícím způsobem sugeruje, že rodiče nemají právo rozhodnout o umístění dítěte. O selhávající finanční podpoře speciálních vzdělávacích potřeb hovoří text iDNES.cz. Využívá k tomu příklad speciální školy v Ústí nad Labem.

Inspirace z (a do) praxe: