Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 12.4. – 18. 4. 2021
Krátce:
Výrok týdne:
„V následujícím období nepůjde o to, co speciálního vymyslíme pro ‚první‘ školní den, nepůjde tolik o to, jaké konkrétní výukové metody zvolíme a jak pojmeme organizaci výuky, nepůjde o učivo a už vůbec ne o sběr podkladů pro hodnocení žáků. Půjde zejména o pedagogickou moudrost, která se opírá o hodnoty a postoje. Půjde o to být spolu, znovu navázat živý vztah, budovat důvěru a podporovat,“ uvažuje ředitelka školy v Trmicích Marie Gottfriedová o tom, co bude důležité po návratu dětí do škol (eduzín.cz).
V souvislostech:
V týdnu bohatém na aktuální události vyšly v českých médiích tři zajímavé rozhovory. Přečtěte si, v čem vidí limity školského systému, který je postaven na tisících malých škol, světově uznávaný odborník na reformu vzdělávání Michael Fullan, proč by si dětský psycholog Michal Hofman přál, aby se starší žáci vrátili do školy třeba jen na pár týdnů před letními prázdninami nebo jak by se podle Václava Korbela, spoluautora studie o nízké prestiži učilišť, daly učební obory zbavit stigmatu.
„Učitelé se musí učit od sebe navzájem,“ myslí si Michael Fullan
Nedohánět mezery ve vzdělání testováním, ale snažit se motivovat k učení a zaměřit se na wellbeing, to doporučuje Michael Fullan po návratu dětí k prezenční výuce. Starost o psychický stav žáků považuje za zásadní i za normálních okolností. „Myslím, že důležité je dělat obojí – zajistit wellbeing a zároveň předávat znalosti. Lidé si musí uvědomit, že tyto dvě věci jdou ruku v ruce. Pokud se učitelé dětem snaží předat nějaké znalosti a studenti nedávají pozor, nejsou v dobré kondici (ať už fyzické, nebo duševní), pak se nic nenaučí,“ říká v rozhovoru s Markétou Hronovou (ihned.cz).
Bývalý děkan Ontarijského ústavu pedagogických studií (Ontario Institute for Studies in Education) a emeritní profesor Torontské univerzity, který stojí v čele globální iniciativy Nová pedagogika pro hluboké učení (New Pedagogies for Deep Learning) a konzultuje s řadou států reformy jejich vzdělávacích systémů, vystoupí již toto úterý na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV).
Jen nasypat peníze do školství podle něj není zárukou úspěchu. „V OECD řekli mnohokrát, že to nestojí na tom, kolik peněz utratíte, ale jak je utratíte. Někdy je nutné podpořit platy učitelů, když jsou nízké. Jindy investovat do nového konceptu vzdělávání, někdy na rozvoj vedení škol. Důležité je, abychom věděli, čeho tím chceme docílit,“ vysvětluje Michael Fullan. Česko je podle něj hodně specifické velkým množstvím malých škol, a tím i velkými nároky na ředitele škol. „Učitelé si musí své zkušenosti a dobrou praxi předávat mezi sebou. Pokud jim to budeme nějak nařizovat shora, nebude to fungovat. Změny půjdou rychleji, když se učitelé budou učit od sebe navzájem. A role lídra, tedy ředitele, je dát jim k tomu veškerou podporu,“ myslí si Michael Fullan.
„Doufám, že se teenageři vrátí do školy alespoň na pár týdnů,“ říká dětský psycholog
Ignoruje česká společnost, že ve snaze chránit starší generaci se začíná tvořit jiná ohrožená skupina, děti a mladí lidé? Brněnský psycholog a psychoterapeut Martin Hofman je přesvědčen, že vláda bere na zřetel hlavně průmysl, ekonomiku a finance, zatímco studium a děti se ocitly na druhé koleji. „Nikdy jsem neviděl tolik klientů v tak těžkém psychickém stavu, a to napříč věkovými skupinami. Pracuji i s dospívajícími a dospělými, takže populaci vidím v celém průřezu a odpovídá to celospolečenské situaci,“ říká v rozhovoru se Zuzanou Hronovou (aktualne.cz).
Na rozdíl od Švýcarska si učňovských škol nevážíme, říká autor studie o prestiži učebních oborů
Na učiliště odchází zhruba třetina populačního ročníku, podle studie think-tanku IDEA je mezi nimi 44 % žáků, jejichž výsledky v mezinárodním šetření PISA byly v nejnižších ze šesti úrovní gramotnosti, které se již považují za problematické pro uplatnění v dospělém životě. „Zajímavé bylo porovnání rozdílů ve skóre žáků České republiky a zemí, kde má učňovské školství dobrou pověst, jako je právě Švýcarsko. Švýcarští žáci učňovských oborů dosáhli v testech z matematiky a rodného jazyka nadprůměrného výsledku, zatímco čeští žáci hluboce podprůměrného,“ říká v rozhovoru s Jitkou Polanskou Václav Korbel, spolupracovník think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd a analytik PAQ Research (eduzin.cz).
Výběr z Edukalendáře: