Co je potřeba, aby se při pandemii mohly učit všechny děti? Slovenské ministerstvo shrnulo zásady pro druhou vlnu do pěti bodů

Co přinesl týden  14.9. – 20. 9. 2020

Krátce:

• Epidemie by mohla opět poslat děti domů, ale ne hned. „Je to věc, kterou sice nechceme dělat jako první, ale zrovna toto opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví dělat můžeme,“ řekl v sobotu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (SeznamZpravy.cz). Roman Prymula v nedělní Partii televize Prima potvrdil, že jde o pravděpodobný krok, a to zejména v Praze, o 1. stupni se ale neuvažuje (irozhlas.cz). Zatímco Roman Prymula očekává uzavření škol do týdne, podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové „je to opatření, které by mělo přijít později.“ (SeznamZpravy). O tom, jestli a za jakých okolností se budou zavírat školy, se v médiích diskutovalo v průběhu týdne. „Nevíme, za jakých podmínek by k uzavření škol mohlo dojít, jestli to bude podle počtu nakažených, počtu nemocných, lokálních ohnisek,“ řekl v Rozstřelu na idnes.cz Michal Kaderka z Učitelské platformy, která vyzvala v otevřeném dopise k vyjasnění podmínek s tím, že rozhodování není možné přenést na ředitele. Ještě na konci minulého týdne premiér Andrej Babiš uklidňoval, že o uzavření škol se neuvažuje, školy se na něj už od léta připravují (SeznamZpravy.cz).
• Roušky jsou od pátku povinné nejen ve společných prostorách školy, ale i při vyučování. Opatření, které se týká žáků 2. stupně základních škol a středních škol, oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve čtvrtek. „Nařízení o nošení roušek by se podle čtvrtečních informací nemělo vztahovat na zpěv či hru na dechové nástroje,“ vysvětlovaly čtvrteční lidovky.cz. „Je to rozhodnutí epidemiologů a nezbývá než ho akceptovat, můžeme s tím souhlasit nebo nesouhlasit, ale je důležité, když někdo nastaví pravidla a má odpovědnost, tak pravidla dodržovat,“ okomentoval tento krok pro Novu ministr Robert Plaga. Na některých školách museli řešit spory s rodiči (SeznamZpravy.cz), jinde rozhodnutí ministerstva zdravotnictví přijali (idnes.cz). „Vydržet se to nedá,“ okomentovala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová (Radiožurnál). Odboráři se obrátili na ministry školství a zdravotnictví, aby zvážili zhoršující se epidemickou situaci a v „červených“ regionech místo vyučování v rouškách školy uzavřeli. „Setkáváme se u učitelů s odezvou, že v rouškách a respirátorech je pro ně velmi složité udržet pozornost žáků i nezbytnou kázeň při výuce,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík (irozhlas.cz).
• „Je tu řada neviditelných nákladů, které si poneseme po desetiletí,“ říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI v rozhovoru s Adamem Junkem (SeznamZpravy.cz). Bude podle něj záležet, na čem se budou ekonomické dopady pandemie měřit, ty hůře měřitelné přitom budou zásadnější. „Zejména ztráty na vzdělání. Děti, žáci, mladí studenti byli při jarní vlně podrobeni něčemu, čemu říkáme distanční výuka. Jenže já mám zásadní pochyby, že u velké části žáků docházelo vůbec k nějakému vzdělávání,“ míní Daniel Münich.
• Praha je na semaforu červená. Dohodl jsem se s hygieniky, že v průběhu příštího týdne zavedeme distanční výuku na všech pražských středních a vysokých školách,“ oznámil v pátek na svém twitterovém účtu pražský primátor Zdeněk Hřib. Vzápětí své oznámení korigoval s tím, že se to bude týkat jen škol vysokých. Zdeněk Hřib považuje uzavření středních škol v Praze přesto za logický další krok a s názorem hygieniků nesouhlasí. „Zkoumaly se i možnosti, zda bychom to mohli zavést alespoň na magistrátních školách bez schválení hygieny. Právní nástroj k tomu není,“ řekl v rozhovoru pro SeznamZpravy.cz.
• Jaká byla role asistentek a asistentů pedagoga při distančním vzdělávání a návratu do škol? Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni žádá o vyplnění dotazníku k výzkumnému šetření, které si klade za cíl zjistit, jaké činnosti asistenti pedagoga vykonávali a co by doporučili k distančnímu vzdělávání do budoucna. Dotazník je možné do 30. září vyplnit zde.
• Děti dnes mají nárok na to, co opravdu potřebují. Ne na to, co říká jejich diagnóza. Vyhláška je obrovský krok zpátky, okomentovala návrh vyhlášky upravující poskytování podpory dětem se speciálními vzdělávacími potřebami Lenka Hečková, právnička a členka ČOSIV v rozhovoru pro Deník N. Dětí, které by podle ní nově nedosáhly na asistenta, by byly tisíce. „Všechno se vzalo šmahem, a to cestou, která nebyla finančně ani odborně potřebně saturována. Takže jsem rád, že to ministerstvo dává postupně do reálu, aby byla využita každá koruna,“ hájí návrh vyhlášky Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů (irozhlas.cz) v polemice s Klárou Laurenčíkovou z ČOSIV.

Výrok týdne:

„Ministerstvo by fakticky nastražilo past na ty školy, které uvěřily, že stát opravdu chce společné vzdělávání podporovat. V roce 2016 je nalákalo na sloní stezku, a když se po ní vydaly, o čtyři roky později se na ní z ničeho nic objeví jáma jen zlehka přikrytá řečmi o nutné racionalizaci a šetření. O co víc školy uvěřily, o to hlubší bude jáma, do níž se propadnou,“  komentuje v Respektu Tomáš Feřtek návrh inkluzivní vyhlášky, která má nově upravit přiznávání asistentů pedagoga.

V souvislostech:

• CO JE POTŘEBA, ABY SE PŘI PANDEMII MOHLY UČIT VŠECHNY DĚTI? SLOVENSKÉ MINISTERSTVO SHRNULO ZÁSADY PRO DRUHOU VLNU DO PĚTI BODŮ

Dotazníkové šetření mezi řediteli a učiteli, které mapovalo jejich zkušenosti z jarní výuky na dálku, posloužilo slovenskému ministerstvu školství jako podklad pro stanovení priorit pro druhou vlnu pandemie. Cílem je lepší zvládnutí distančního vzdělávání včetně toho, aby se výuky v případě, že bude nutné opět zavřít školy, účastnili i ti žáci, kteří na jaře ze vzdělávacího procesu zcela vypadli. Co považuje pro druhou vlnu pandemie za podstatné?

1. Školy udržme otevřené co nejdéle.
2. Když bude třeba školy zavřít, udělejme vše pro to, aby mělo co nejvíc dětí přístup k online výuce – to znamená, aby měli vyučující a zároveň jejich žáci a žačky přístup k internetovému připojení a zařízením.
3. Pokud musí být školy zavřené a děti nedokážeme zapojit do online výuky, vytvořme možnosti pro realizaci alternativní prezenční výuky – například individuální nebo skupinové vzdělávání v komunitních centrech, obecních úřadech nebo kulturních domech.
4. Selžou-li všechny ostatní možnosti, zabezpečme dětech kvalitní offline výuku – kromě efektivní tvorby, doručování a sbírání pracovních listů je potřeba zabezpečit vyučujícím bezplatné neomezené hovory, aby mohli být v kontaktu se žákyněmi a žáky a poskytovat jim pedagogickou podporu.
5. Zabezpečme dostupné a kvalitní vzdělávání pro učitele a učitelky v oblasti distanční výuky.

Podle šetření, které bylo pokladem pro slovenskou strategii pro druhou vlnu epidemie, se na Slovensku během jarní karantény do distanční výuky vůbec nezapojilo 7,5 procenta žáků a 18,5 procenta se jich neučilo přes internet, nejkritičtější byla situace ve školách s vysokým podílem dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a ve speciálních základních školách. Každý čtvrtý učitel na Slovensku neměl přístup k dostatečně rychlému internetu, každý pátý zaznamenal vysoké náklady za internet v souvislosti s vysokou spotřebou dat. Při offline výuce část učitelů kombinovala zasílání pracovních listů a telefonický kontakt se žáky, stejný počet učitelů se ale spoléhal výlučně na zasílání pracovních listů, což znamená, že jejich žáci zřejmě neměli přístup k potřebné pedagogické podpoře. Celou zprávu z výzkumného šetření najdete zde.

Učitelé využívají technologie při výuce rádi, otázkou je, jak dobře dokážou využít jejich potenciál

Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se zaměřil na digitální gramotnosti učitelů. Data začali výzkumníci sbírat již před začátkem pandemii, dokončili ho až po uzavření škol. Oslovit se jim podařilo přes dva tisíce učitelů, jejich průměrný věk byl 48 let, většina z nich působí na základních školách. „Během krize ve společnosti rezonovala představa, že učitelé byli před ní počítačově negramotní a technologie neuměli vůbec používat,“ řekl během tiskové konference Kamil Kopecký, jeden z autorů výzkumu. To ale podle výsledků výzkumu neodpovídá skutečnosti. Na otázku, zda používá moderní technologie rádo, odpovědělo kladně 85 procent oslovených učitelů, podle každého čtvrtého z nich současné školství potřebuje vzdělávací technologie pro podporu výuky.

Pro distanční vzdělávání důležité LMS platformy (learning management systems) využívá méně než polovina (41,52 % škol), na základních školách potvrdila používání systémů jako Google Classroom nebo MS Teams či Moodle zhruba třetina učitelů.

Otázkou ovšem je, jak dobře se učitelům daří potenciál těchto technologií využívat.  Nejčastější aktivitou, pro kterou učitelé technologie využívají, bylo promítání krátkých edukačních filmů (krátké videoukázky), dále promítání prezentací (typicky prezentace v MS PowerPoint), promítání obrázků či vyhledávání informací na internetu. Výzkumnou zprávu Český učitel ve světě technologií najdete zde. Záznam tiskové konference zde.

Výběr z Edukalendáře: 

• Konference Úspěch pro každého žáka proběhne 3. listopadu online
• 20. října, Praha, konference S Asistenty k lepší škole
• do 30. září přihlašujte své projekty do ceny EDUína 2020
• Probíhá registrace na hapenning #jsemlaskavec 2020, který proběhne na Světový den laskavosti 13. listopadu