Co je třeba udělat pro čerpání peněz z OP VVV

Zdrojem je prezentace pracovníků NÚV paní Kaňákové a pana Jansy

Poznámka ředitele školy:

O tom, že školy ubíjí byrokracie, se hodně mluví. Ta je významně spojena i s čerpáním peněz z evropských strukturálních fondů. Školy peníze opravdu potřebují, zvláště ty pražské, když byly v minulém období z čerpání vyřazeny, neboť se nacházejí v bohatém evropském regionu. Tak hurá, pro období 2014 až 2020 na některé prostředky z EU mají právo si i pražské školy sáhnout. Ovšem pro školy to znamená také vytváření mnoha různých dokumentů. Níže je uvedeno, co musí školy udělat, aby mohly čerpat z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. To pochopitelně není výmysl pracovníků Národního ústavu vzdělávání (NÚV), ti jen na semináři ve své prezentaci vysvětlovali, co se musí udělat. Jejich snahou bylo školám pomoci, ne je zatížit. O to se postarali jiní, kteří vše kolem projektů připravují.

Například Krajské akční plány (KAP) se již tvoří dva roky a stále nejsou hotové. Pak se také tvoří Místní akční plány (MAP). Školy si pak mají vytvořit Školní akční plány (ŠAP). Při tomto „tvůrčím“ procesu se platí mnoho peněz za tuto administrativu. Kupodivu však ne školám, ale pracovníkům na „vyšších“ pozicích v rámci přípravných prací pro čerpání z tohoto fondu. Ale to není všechno, vznikl také P-KAP, což je podpůrný projekt pod kuratelou NÚV. Ten má stejně jako KAP své komise, subkomise, manažery, zástupce manažerů, koordinátory atd., pořádá kulaté stoly, semináře, porady a připravuje horu dokumentů.

Je také stanovena koordinátorka z NÚV, která musí komunikovat se zástupci dvou set pražských středních škol a posuzovat, jestli jsou jejich požadavky oprávněné. Jedna pracovnice má tak posoudit, co dvě stovky škol opravdu potřebují. Je velmi vstřícná a snaží se pomáhat, ale probůh, copak může jeden člověk posoudit, co potřebuje dvě stě škol, když mnohdy i v těchto školách tápou a jejich potřeby se mění s ohledem na vývoj v oblasti překotného a dynamického rozvoje informačních technologií?

Možná by přitom stačilo, kdyby se více věřilo vedením škol. Kdyby se místo celého toho administrativního pekla kolem nechalo na školách, aby jejich zástupci zvážili, na co opravdu potřebují peníze. Jistě by jich pak mohly školy obdržet mnohem více, kdyby odpadla ta děsivá byrokracie kolem.

Školy čeká mnoho a mnoho porad, mnoho a mnoho papírování. Bude to stát mnoho času mnoha zaměstnanců, a dle všeho za to nic nedostanou. Respektive ředitel na tuto práci nedostane prostředky. Pokud tyto zaměstnance bude chtít odměnit, bude muset sáhnout do vlastních zdrojů a tím ponížit prostředky na odměny za jiné záslužné činnosti. A nakonec je vždy otázkou, zda bude dost prostředků a škola na individuální projekt dosáhne. Pokud se vůbec odhodlá takový projekt podat. A pokud ho podá a uspěje, čeká ji další zoufalá byrokracie při jeho vyhodnocování.

Výběr z prezentace:

• školy se zapojily do dotazníkového šetření „Analýza potřeb škol“ na přelomu roku 2015/2016, šetření se bude opakovat v letech 2016/2017 a poté 2019/2020 jako závěrečné šetření
• toto dotazníkové šetření bude využito při tvorbě „plánů aktivit rozvoje vzdělávání“ (PA), jejich zpracování v každé SŠ je s ohledem na čerpání ze šablon OP VVV závazné, plány by měly být vytvořeny ve spolupráci ředitele školy s pedagogickým sborem a externími partnery školy
• dále bude toto dotazníkové šetření využito při vypracování úplných „školních akčních plánů“ (ŠAP) – kraj může určit školy s ojedinělými obory, strategicky důležitými z hlediska České republiky, ty nemusejí vypracovávat PA, ŠAP ale bude pravděpodobně podmínkou pro podání individuálních projektů pro zajištění priorit definovaných v ŠAP
• vyhlášena výzva OP VVV v prosinci 2016, ta končí 30. 9. 2017 (naše škola ji již podala a již z této dotace čerpá – spolupráce pedagogů, školení pedagogů, semináře)
• další výzva má být v roce 2017 nebo 2018, témata zaměřená na podporu vzdělávání v oblastech povinných intervencí (stanovených priorit), už bude třeba zpracovaný PA, který v sobě bude zahrnovat cíle a úkoly řešené jak šablonami 2016, tak šablonami 2017, respektive 2018
• další výzva v OP VVV pravděpodobně 2019 nebo 2020, podmínkou opět zpracovaný PA, který bude navazovat na předchozí PA
• pro tvorbu ŠAP i PA platí stejná pravidla a postupy pro nastavení priority, jejího obecného cíle i konkrétních cílů pro příslušnou oblast
• rozdíl mezi ŠAP a PA – ŠAP musí být vytvořený pro všechny povinné oblasti, PA může být vytvořený jen pro vybranou oblast nebo oblasti (povinné, nepovinné i vlastní – škola má svůj profil), PA lze chápat jako podmnožinu ŠAP pro vybranou oblast/oblasti – jedná se o nástroje rozvoje školy, ne o vzdělávací programy
• je 6 povinných oblastí – rozvoj kariérového poradenství – podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě – podpora polytechnického vzdělávání – podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů – rozvoj škol jako center dalšího profesního vzdělávání – podpora inkluze
• jsou 3 nepovinné oblasti – rozvoj výuky cizích jazyků – ICT kompetence – čtenářská a matematická gramotnost
• z šetření potřeb škol vychází, že 37% z nich staví na první pozici rozvoj infrastruktury školy, 31% podporu odborného vzdělávání, 11% podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, 10% podporu polytechnického vzdělávání, 8% rozvoj školy jako center dalšího profesního vzdělávání, 3% společné vzdělávání a 1% rozvoj kariérového poradenství
• je třeba stanovit tým pro tvorbu ŠAP/PA – interní tým – vedení školy, vybraní vyučující (v průběhu možno doplnit podle oblastí), jeden hlavní zpracovatel – širší partnerství – doplnění interního týmu o další aktéry – zřizovatel, zaměstnavatelé, školská rada, zástupce žáků/rodičů
• zpracování základní charakteristiky (profilu) školy – není to propagační úvod dokumentu ŠAP, ale východisko pro tvorbu ŠAP
• základní charakteristika (profil, záměry, vize) zejména odpovídají na otázky: kdo jsme, co děláme, jaké je naše poslání, kam směřujeme, jaká je naše strategie (máme-li ji nastavenou)
• lze vycházet kromě jiného i z dotazníku z šetření P-KAP (výše zmíněný vyplněný dotazník, který se má aktualizovat)
• struktura ŠAP i PA má být následující – priority – obecné cíle – konkrétní cíle, kritéria hodnocení – úkoly/činnosti – předpokládané finance, termíny, zodpovědnost
• škola vydefinuje, do jakého stavu chce příslušnou oblast rozvinout a stanoví si alespoň jednu prioritu v každé povinné oblasti, u rozvinuté spolupráce může být prioritou též udržení dosažené úrovně, do priorit však nepatří běžné činnosti
• principy, kterými se řídíme – hledisko reálnosti a naléhavosti (vždy v souladu s činnostmi, záměry, představami a možnostmi podle toho, co škola považuje za důležité a nezbytně nutné) – typy priorit (dle cílové skupiny – pedagogové/žáci/firmy), dle oborů vzdělání (lze u vybraných volit různé priority), všeobecně formulované priority
• příklady stanovování priorit – dle cílové skupiny (např. vybudování sítě stabilně spolupracujících podniků, využití spolupráce se zaměstnavateli ke zkvalitnění výuky), dle oborů vzdělání/zaměření (např. posílit praktické vyučování, zajistit srovnatelnou kvalitu odborného výcviku u zaměstnavatele), dle všeobecně formulované priority (např. lepší propojení teorie a praxe, intenzivnější kontakt žáka s reálným prostředím, zajištění kvalitních absolventů dle požadavků trhu práce, rozvíjení komplexního vztahu se zaměstnavatelem)
• priority stanovuje škola v reakci na své potřeby a v rámci ŠAP je dále rozpracovává – pro každou z priorit si nejprve stanovíme obecné cíle, aby si všichni pod příslušnou prioritou představovali totéž a aby všichni byli zajedno v tom, kam chtějí směřovat – obecné cíle následně rozpracujeme do cílů dílčích/konkrétních – cíle musí být vyhodnotitelné a proto stanovujeme také kritéria vyhodnocení
• existují tři roviny, kam chcete cíle směřovat – začít něco nového (vybudovat, vytvořit, spustit, zavést, zahájit, zařadit zpracovat – např. vybudovat spolupráci s klíčovými zaměstnavateli) – rozvíjet a posílit stávající stav (rozšířit, posílit, podpořit, zvýšit, např. zajištění praktického vyučování pro všechny žáky v ročníku) – udržet dosažený stav (udržet, zachovat, např. udržet stávající rozsah a kvalitu praktického vyučování)
• ke každému obecnému cíli stanovujeme cíle konkrétní, který definuje stav, kterého chce škola docílit, neopisujte z dotazníku, ale diskutujte o tom v týmu, který tvoří ŠAP – třeba vyplyne potřeba něco změnit či přeformulovat priority – vracet se na začátek není chyba
• kritéria hodnocení musí být kvantitativní (počty žáků, akcí, hodin, proškolených učitelů, výukových materiálů apod.) a kvalitativní (způsob provedení – návaznosti (např. vznikne materiál ze školení či stáže vhodný k využití ve výuce) – synergie)
• konkrétním cílem může být například proškolení instruktorů praktického vyučování, inovace ŠVP (školní vzdělávací program)
• finanční zdroje mohou být – vlastní zdroje školy (hospodářská činnost), šablony, individuální projekt z OP VVV, projekt z IROP, krajské projekty či jiné krajské zdroje, sponzor, partnerská firma