Co může být demokratická škola – díl 1.

Postupně chci nabídnout „střípky“, které různorodě mohou tvořit „demokratickou školu“. Zde je prvních pět „střepů“:

Z mých zkušeností neomezuje prostor učitele k výchově a vzdělávání, když učiteli dítě tyká. Škola je komunita, kde mají všichni v mnoha ohledech rovnocenné postavení. Pokud učitelé a žáci se domluví na vzájemném tykání může to přinést bližší vztahy, důvěru a uznává to rovnost v této formalitě v komunikaci. Rovnost může být aspoň všude tam, kde je to lehce možné.

• Školní řád tvořený dětmi

Je výhodné nechat děti tvořit pravidla a z nich pak kumulovat celý školní řád. Jako nástroj, díky kterému může škola jako společná komunita fungovat. Je možné tvořit pravidla ve třídě na základě diskuse a zkušenosti dětí. Soužití doprovázejí pravidla přirozeně a když je tvoříme i je více dodržujeme. Také děti mohou samy vyžadovat domluvená pravidla lépe mezi sebou, než pravidla daná shora. Pro celoškolní pravidla je dobrá i struktura „školního parlamentu“.

• Rozhodování rodičů a dětí o tom, co se učí ve škole

Rodiče se nejen mohou podílet na tvorbě vzdělávacího programu školy prostřednictvím Rady školy, mohou také diskutovat s učitelem každodenní výuku, detailní průběh a směr učení. I metody učení a hodnocení výsledků učení. To samé mohou i děti, zejména je důležité, aby se rozhodovaly, kdy a jak se budou učit. Aby se tak naučili učit se. Cíle učení si odsouhlasí s učitelem a učitel je provází k cíli. Je to jejich cíl, například i malé dítě touží umět číst.

• Škola jako poradenské místo, jak se učit

Škola nemusí být budova, nemusí mít třídy, stačí když to bude příjemné místo pro povzbuzení v učení, ideálně i pro setkání a případně i pro učení. Místo, kde najdou děti a rodiče radu a pomoc s učením, učitelé pak nabídnou doprovázení a podporu v učení. Učit se pak mohou jít děti kamkoli, nemusí sedět ve specializovaných budovách škol.

• Otevřená rada pro cíle vzdělávání

Cíle vzdělávání se neustále proměňují, jak se společnost vyvíjí. Různí lidé na cíle vzdělávání mají různé pohledy, ekonomové, vědci, rodiče, děti, firmy, církve a další. Cíle vzdělávání jsou tak zásadní, že o nich je třeba vést kontinuální dialog. Takový celospolečenský dialog je možný pokud vznikne a je rozvíjena otevřená rada, fórum, kde se mohou lidé vyjadřovat a hlavně podílet se. I lidé bez vlastních dětí, pracující mimo vzdělávání rádi přidají své pohledy zvenku, jak jsem zažil na workshopu „Vize vzdělávání“.