Co napadá Václava Klause a jeho kolegy z Asociace aktivních škol

Nedávný rozruch okolo názoru ministra školství, že plošné testy na základních školách by měly určovat, kdo má a nemá nárok na studium s maturitou, ve skutečnosti nezpůsobil Josef Dobeš, ač jsme mu to skoro všichni vyčítali. Dokonce ani jeho poradce Václav Klaus mladší, byť on to první řekl nahlas. Jde o jedno z opatření pro zlepšení české vzdělanosti, které prosazuje organizace, která se jmenuje Asociace aktivních škol a založil ji právě ředitel PORG.

„Žáci, kteří standard nezvládnou, nesmí být přijati na žádné víceleté gymnázium (5. třída) nebo střední školu s maturitou (9. třída),“ píše se na stránkách AASKOL. Při podzimním hlasování členů asociace pro tohle opatření hlasovalo z 58 škol 54, jen 4 byly proti. Alespoň mě to překvapilo.

Co jsou to zač, ty aktivní školy? V tuhle chvíli má asociace 90 členů, seznam od základních škol po gymnázia najdete ZDE. Jsou tam většinou známé a respektované vzdělávací ústavy, jejichž práce a výsledky si zaslouží úctu. Kromě PORG třeba pražské Arcibiskupské gymnázium, budějovické Biskupské gymnázium, soukromé gymnázium Jižní město, ze základních škol většinu známé firmy – Chlupova, Meteorologická, Londýnská, Hanspaulka, Klánovice, Propojení Sedlčany. Zrovna od jejich ředitelů bych tenhle názor nečekal. Ale ani tak mi nepřijde nápad na testy na základce jako rozcestník k maturitě přijatelný. Proč, vysvětluji ve starším blogu ZDE.

Co mi ale přijde rozhodně k diskusi, jsou další jejich nápady. Tady je vyjmenovávám a krátce komentuji.

Studenti pedagogických fakult by měli začít studium roční praxí na některé škole jako asistenti učitele, družináři a suplenti.

Nevím, zda je to v praxi realizovatelné, ale asi by to vytřídilo lidi, kteří prostě jdou na školu, kam se dostanou, aniž mají v úmyslu někdy učit. V každém případě by přicházeli na vysokou s reálnou představou, jak učitelská práce vypadá.

Ředitelé by měli mít větší pravomoc rozhodovat o výši platu svých učitelů.

I když chápu obavy z ředitelů, kteří někomu nadržují, jsem jednoznačně pro. Ředitel(ka) a ne platová tabulka a věkový automat má být ten, kdo má posuzovat kvalitu práce učitele.

Je třeba omezit složité správní řízení při přijímání studentů. Přijímací řízení má být vnitřní věcí školy, do které nemohou mluvit žádné další úřady.

Opět souhlasím. Správní řízení je zbytečně složité, z hlediska kvality přijímaných žáků ničemu nepomůže a vzhledem k převisu míst nad počtem možných studentů je na místě, aby školy samy rozhodly, kdo se jim ke studiu hodí a kdo ne.

AASKOL požaduje jasné a transparentní financování – 1 žák stejného věku pobírá napříč republikou naprosto stejný normativ bez ohledu na typ školy.

Tady spíš nesouhlasím. Zvlášť u středních škol prostě reálně jsou náklady na studenta velmi rozdílné. Nejlevnější je gymnazista, nejdražší učeň. U základek by měly ještě větší problém s přežitím venkovské školy. Takže takový systém by sice byl přehledný, ale fakticky nespravedlivý a pro mnoho škol likvidační.

Vzhledem k tomu, že na eduin si přípěvky chodí číst především odborná veřejnost, uvítáme podrobnější komentáře k jednotlivým bodům. Pokud to jen trochu půjde, rádi z těchto názorů sestavíme samostatný článek.