Publikujeme přehled komentářů EDUin k dílčím ustanovení původního ministerského návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, včetně pozměňovacích návrhů poslanců a poslankyň. Novela zákona je aktuálně předložena ke schválení Poslanecké sněmovně. Tématu se EDUin věnuje dlouhodobě.
- Asistenti pedagoga: Novela komplikuje dostupnost povinného vzdělání asistentů pedagoga (AP). Podle navrhované úpravy budou moci nově vzdělání pro asistenty pedagoga organizovat pouze vysoké a vyšší odborné školy, nikoliv jako doposud i zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). EDUin podporuje zachování i dalších vzdělavatelů DVPP, protože existuje množství specializovaných neziskových organizací, které program tradičně nabízely a byl v jejich podání velmi ceněný, kvalitní a dostatečně opřený o praxi. Zároveň je tato změna navržena bez analýzy v podobě zhodnocení kvality cílů či obsahu dosud realizovaných programů vzdělávání pro kvalifikaci AP od jednotlivých poskytovatelů.
- Akreditace DVPP: EDUin podporuje zrušení tzv. „malých akreditací“ na krátkodobé DVPP, jak je navrhováno ministerskou novelou. Ve stávajícím systému DVPP není nijak efektivně posuzována a zpětně ověřována jeho kvalita jednotlivých kurzů, jde pouze o administrativní zátěž organizátorů vzdělávání. Na druhou stranu upozorňujeme, že MŠMT nenavrhuje žádnou efektivní náhradu. V praxi by se systém dal nahradit například centrální povinnou nabídkou všech kurzů DVPP na jednom portálu se zavedením recenzního systému uživatelské spokojenosti s jednotlivými poskytovateli a konkrétními akcemi. Výhledově by bylo žádoucí pojmout proces tematizace i sledování kvality DVPP systémově a komplexně. V ideálním případě by DVPP mělo být spojeno s profesním standardem, kompetenčním rámcem „oblastí rozvoje dobrého učitele“ a podpořeno komplexním kariérním systémem, který bude podpůrný, rozvíjející a především zafinancovaný.
- Otevření učitelské profese vs. odmítání tohoto kroku coby deprofesionalizace učitelské profese: EDUin dlouhodobě a konzistentně upozorňuje, že se školství systémovým podfinancováním, nevhodnou minulou novelou a od toho se odvíjející špatnou personální politikou dostalo do vleklé personální nouze a je třeba řešit stav, který již fakticky dávno trvá. Nejde tedy o nějakou budoucí krizi, ale o operativní řešení v podobě rozvázání rukou ředitelům škol. Díky předchozí novele se kvalita výuky spíše snížila a školy musí, i když nechtějí, zaměstnávat nekvalifikované pracovníky. Pokud bude mít ředitel možnost výběru, nic mu nebude bránit v přijetí vhodnějšího uchazeče. Podporujeme proto ministerskou novelu s možností přijmout nekvalifikovaného pedagogického pracovníka s povinností si do 3 let pedagogické studium doplnit. Odstraní to u přijatých pracovníků současnou každoroční nejistotu a sníží fluktuaci, což se odrazí na kvalitě výuky. Vedle toho upozorňujeme, že kvalitní výkon pedagogického pracovníka není dán pouze jeho vhodným vzděláním, ale závisí do velké míry také na jeho individuálních osobnostních předpokladech a motivaci. Dokud tyto složky nebudou zohledňovány při přijímacím řízení na učitelské fakulty, bude je schopen v praxi posuzovat až ředitel školy, který je beztak za kvalitu výuky ve své organizaci zodpovědný. (viz Audit vzdělávacího systému) Pro pedagogický sbor je výhodné, pokud jej vytvářejí i lidé s předchozí zkušeností z jiných oborů než pouze ze školství. Do budoucna bude migrace mezi povoláními a stírání hranic jednotlivých kvalifikací narůstat, takže systém by měl myslet na dostatečně flexibilní model, který by umožnil zaměstnávat ty učitele, kteří jsou schopni přinést do výuky nejvyšší, nezávisle evaluovanou kvalitu. Proto je pouhé stanovení nezbytného vzdělání nepříliš vhodným indikátorem. Pro nově příchozí nekvalifikované pedagogy však musí MŠMT ve spolupráci s vysokými školami připravit výše nastíněné kvalitní a finančně podpořené vzdělávací cesty k získání kvalifikace učitele. Bylo by zároveň vhodné a žádoucí, aby speciálně pro tyto (ne)učitele byly mimořádně připraveny od doby jejich nástupu adresně zacílené vzdělávací programy (např. formou e-learningu), které budou zaměřeny na základní otázky pedagogiky, obecné a transdisciplinární (případně oborové) didaktiky a vývojové psychologie s důrazem na klíčová témata (organizace výuky a výukové metody, vzdělávání heterogenních tříd atd.) v zájmu zajištění alespoň elementární podpory výkonu učitelské profese bez pedagogické kvalifikace. To vše v návaznosti na připravovaný profesní či kompetenční rámec pedagogické profese.
- Zajímavým kompromisním modelem je pozměňovací návrh SD 5631 senátora prof. Jiřího Drahoše podporovaný Piráty, který uvádí možnost uznání kvalifikace nekvalifikovanému dlouholetému učiteli – vázáno na jednu konkrétní školu, na které bude učit minimálně 5 let a celkově bude povolání učitele vykonávat již minimálně 10 let. Obecné studium didaktiky a konkrétní pedagogická praxe jsou přinejmenším srovnatelné kvalifikační předpoklady ke kvalitnímu výkonu profese učitelství.
- Pozměňovací návrh poslance Lukáše Bartoně (Piráti) na navázání platů učitelů dle modelu u soudců na průměrnou mzdu (konkrétně na výši 130 %): Bylo by to žádoucí, budoucí vlády by to jednoznačně zavázalo k odpovídajícím investicím do vzdělávání alespoň v oblasti platů pedagogických pracovníků. Je otázka, zda je to v dnešní rozpočtové situaci realizovatelné a politicky průchozí. Za zásadní otázku považujeme navrhovanou výši nadtarifní složky ve výši 1/6 (cca 17 %). Toto je dle EDUin zcela nedostatečná proporce. Důvody: 1. V kombinaci s věkovým automatem jde o malý prostor pro ocenění a odlišení zásadně rozdílné kvality práce zaměstnanců. 2. Není to srovnatelné s ostatními sférami pracovního trhu, kde u privátní sféry jsou nadtarify mnohdy v násobcích navrhované proporce, ale i ve veřejné sféře jde o zhruba 25 %. 3. Pokud mají být z nadtarifní složky hrazeny funkční příplatky, reálná výše výkonového odměňování klesne na zcela zanedbatelnou, tudíž zcela nemotivační míru! (viz Analýza mezd učitelů v kontextu ostatních profesí)
- Pozměňovací návrh na etablování profese Sociální pedagog: Zavedení této funkce jednoznačně podporujeme. Za jeho krátkou existenci v tzv. šablonách se vesměs tam, kde k realizaci přistoupili, velmi osvědčil a jakožto pomocný personál odlehčoval pedagogickou práci učitelům a příznivě působil na klima školy. V časech obrovských nerovností ve vzdělávání vzešlých z pandemie by sociální pedagog mohl být jednou z vhodných odpovědí státu na řešení dané situace. Je třeba v případě zavedení návazně dořešit řadu logistických konsekvencí a standardizovat náplň práce i jeho vzdělání. (viz Audit vzdělávacího systému)
- Třídní učitel (pozměňovací návrh několika poslanců): EDUin podporuje legislativní zakotvení této důležité a tradiční funkce v českém školství. Jde o zásadní pozici na pomezí organizační a výchovné práce, ale i kariérního poradenství, řešení wellbeingu žáků a mnoha dalších složek. Stávající odměňování za třídnictví je zcela nedostatečné při zohlednění množství a zodpovědnosti práce. V porovnání s ostatními funkčními příplatky ve vztahu k časové náročnosti vychází třídnictví dosud velmi špatně.
