Co přinese Audit vzdělávacího systému za rok 2022?

Krátce:

Deváťáci a jejich rodiče mají už jen dva týdny na podání přihlášek na střední školu. Jen v Praze díky rostoucí demografické křivce přibylo oproti loňsku bezmála dva tisíce žáků devátých tříd, čtyřletá gymnázia plánují navýšit počet přijatých o osm tříd, tedy jen o 240 míst, píší LN. Nejhorší situace je v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Echo24 připomíná, že počet zájemců o studium stoupl v Praze z 11 tisíc v roce 2019 na loňských 15 tisíc a letos jich ještě přibyde, připomíná také analýzu analytika EDUinu Jana Zemana, podle které budou kapacity gymnázií chybět do roku 2030. „Možným řešením by bylo rozdělit osmiletá gymnázia na čtyřletá, díky čemuž by zůstaly stejné prostory, stejný počet učitelů i žáků, jen pro starší děti. K tomu ale zatím žádná politická garnitura nenašla odvahu,“ míní Miroslav Hřebecký, podle něhož je nedostatek míst důsledkem špatného plánování krajů (HN). Článek cituje také mluvčí MŠMT Anetu Lednovou, podle níž je na středních školách volných 200 tisíc míst, nejvíce zatížené kraje se snaží kapacitu škol zvyšovat. „Například v Praze se na obory s maturitou hlásí až 90 % žáků ze základních škol, ale struktura oborů tak nastavená není,“ říká Karel Gargulák a připomíná přílišnou specializaci střední škol jako dlouhodobý problém (TN).

Náklady na tisk a distribuci testů by mohly být v tomto roce o 80 % nižší než v předchozích letech, odhaduje nový ředitel Cermatu. „Částka zůstane pod jedním milionem korun s daní. Zatím ještě nemáme poslední faktury za servis tiskáren, ale budeme se pohybovat někde na úrovni kolem 920 až 930 tisíc korun s daní,“ cituje iRozhlas Miroslava Krejčího, náklady na tisk by podle něj mohly být zhruba o 80 % nižší než loni, přesné srovnání bude možné až poté, co budou vytištěny všechny letošní testy.

Podpora digitálního vzdělávání stála 8,2 miliardy. Podle Národního kontrolního úřadu má ale omezený dopad. Nejvyšší kontrolní úřad vybral ke kontrole čtyři systémové projekty, dopady na systém vzdělávání měly podle něj pouze dva, s využíváním dalších dvou se má začít až v roce 2024, uvádí v aktuálně zveřejněné zprávě. „Tvrdit, že prostředky byly vynaloženy ‚ne zcela účelně‘ jen na základě toho, že se jejich přínos ve školství ‚zatím pozitivně neprojevil‘, tedy nelze a ministerstvo školství s tímto závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí,“ reagovala mluvčí resortu Aneta Lednová (iRozhlas).

Žák, který napadl učitele mačetou a zabil ho, byl nepravomocně odsouzen ke 12 letům vězení. „Způsob provedení činu byl obžalobou považován za přitěžující okolnost,“ prohlásila ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Jana Murínová, soud se zabýval i dlouhodobě špatným vztahem mezi učitelem a žákem (Seznam Zprávy). Soud vyhověl návrhu na zpřísnění právní kvalifikace, uložil však trest pod zákonnou sazbou. „Je prokázáno, že obžalovaný se činu dopustil za snížené příčetnosti,“ vysvětlil předseda trestního senátu Tome Frankič (iRozhlas). Státní zástupkyně i obhájce obžalovaného zvažují odvolání. „Odvolací soud by mohl zvážit, jestli kvalifikace není spíše přívětivá na trestný čin zabití,“ řekl serveru Lidovky obhájce Martin Pavlík.

Revize RVP se podle ministra Vladimíra Balaše stihne v termínu. V pracovních skupinách pro tvorbu nového kurikula je i místopředsedkyně Trikolory. „Nevymýšlíme něco nového, máme celou řadu zkušeností od minulé reformy v roce 2004. Víme, jak fungují školy, kde učí opravdu kvalitně. Je podle mě myslitelné, že bychom se mohli posouvat trochu rychleji, než se předpokládalo,” řekl Vladimír Balaš u kulatého stolu SKAV a EDUin. Deník N si všímá složení širších konzultačních skupin k tvorbě nového kurikula, například k oblasti jazyka a jazykové komunikace je její součástí místopředsedkyně hnutí Trikolora Tereza Hyťhová, vzděláním speciální pedagožka. „Já jsem se tam přihlásila, ale doposud jsem tam aktivní vůbec nebyla. Jen sleduji, co nám posílají a píšou a co se tam bude projednávat. Navíc to opravdu není moje specializace, chtěla jsem ale sledovat, jestli se změní ta povinnost dvou cizích jazyků,“ říká ke svému angažmá. Revizi kurikula a nebo dezinformacím ve školní výuce se Vladimír Balaš věnoval v rozhovoru pro server Aktuálně. „Myslím, že jestli (učitel) nedokáže rozpoznat dezinformaci nebo lež od informace založené na faktech, nemá co dělat ve škole. Někteří učitelé dezinformace záměrně šíří, což mě šokuje,“ řekl ministr.

Po Masarykově univerzitě řeší další případ sexuálního obtěžování Univerzita Karlova. Rezignoval kvůli tomu ředitel Ústavu pro soudobé dějiny. Miroslav Vaněk po výzvě k odstoupení kvůli podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy rezignoval (ČT24), on i další obviněný zaměstnanec ústavu obvinění popírají. Studenti i někteří akademici tvrdí, že nevhodné chování obou mužů bylo veřejným tajemstvím už několik let, Deník N zveřejnil příběhy studentek. „Je tam celá řada úrovní a forem nevhodného zacházení ze strany pedagogů – to se objevuje ve svědectvích,“ říká nová univerzitní ombudsmanka Kateřina Šámalová v dvojrozhovoru s děkankou Fakulty humanitních studií Marií Pěťovou (Deník N), který se podrobně věnuje průběhu šetření. Ministr Balaš jako právník vidí problém v současném znění legislativy. „Dejme tomu, že by šlo o děkana fakulty, který se takového jednání dopouští, třeba i znásilňuje kolegu nebo kolegyni. A vy mu podle výkladu, který má k dispozici Nejvyšší správní soud, nemůžete dát výpověď,“ uvedl Vladimír Balaš (Aktuálně). Minulý týden se zúčastnil jednání České konference rektorů, která se věnovala problému sexuálního obtěžování na univerzitách (ČT24).

Pedagogové na humanitních oborech zvažují nejen stávku, ale i žalobu na své univerzity. Vadí jim rozdíl v platech nejen mezi nimi a učiteli v regionálním školství, ale i ve srovnání s pedagogy na jiných fakultách. (Zatímco docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pobíral loni na tarifu 32 400 hrubého, docent 2. lékařské fakulty téže univerzity přes 70 tisíc.) „Odborový právník nám řekl, že se bude velmi těžko obhajovat, v čem je odlišná práce jednoho odborného asistenta na jedné fakultě a druhého na jiné,“ řekl pro Novinky František Kratochvíl z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Karel Hlaváček popisuje v komentáři pro Deník N stav na humanitních oborech jako „syndrom vařené žáby“ zvýrazněný nyní inflací a připomíná slova v Británii působícího právníka Jiřího Přibáně z roku 2017, podle kterého „platové hodnocení mých českých kolegů je tak zoufalé, že musí učit na třech univerzitách, jsou nešťastní a strašně to pak zatěžuje českou vědu“. Vysoké školy kritizují navýšení rozpočtu jako nedostatečné. „Asociace děkanů filozofických fakult na situaci poukazuje neustále a již na setkání v květnu 2022 jsme ministerstvu předali informace poukazující na podfinancovanost filozofických fakult a (leckdy dramatické) platové rozdíly,“ uvedl předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.

Výrok týdne:

„Potkávám dva typy dětí. Některé si chodí s jiskrou v oku pro další úlohu i pro vysvětlení, necítí se jako poražení, když něco nevědí. Takové dítě se hned tak nevzdá, do práce se zakousne, dokáže zdolat překážku, učí se s chutí. To mu bude v životě pomáhat. A pozor, zažil jsem to i u slabších žáků! A pak jsou děti, jimž se do ničeho nechce, nevěří si, a to včetně těch, které mají dobré předpoklady. Na druhý stupeň takových dětí přichází podle mých pozorování třetina. Prvňáčci jsou do učení dychtiví skoro všichni. Něco jako učitelé děláme špatně,“ říká v rozhovoru pro eduzin.cz Tomáš Chrobák, vítěz jednoho z ročníků učitelské ceny Global Teacher Prize CZ. Nominace do letošního ročníku jsou otevřeny do 23. února, přihlášky do 5. března.

V souvislostech:

Představíme nový Audit vzdělávacího systému. Čemu se v něm věnujeme?

EDUin představí 28. února Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nabízí v něm nejen přehled událostí za minulý rok, ale také analytické texty, které reflektují dění v minulém roce a do větší hloubky se zabývají problémy, s nimiž se vzdělávací systém aktuálně vyrovnává. Na závěr nabízejí autoři textů doporučení pro další směřování vzdělávací politiky. Jakým tématům se bude věnovat?

Školy jsou někde přeplněné. Umíme plánovat jejich kapacity?

Autorský tým Miroslav Hřebecký, Silvie Rita Kučerová a Petr Meyer v textu Kapacity a naplněnost veřejných základních škol na základě dat z výzkumu Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) v rámci katedry geografie UJEP za období 2016/17–2021/22 sledují akutní problém s kapacitou škol. Analýza popisuje školský systém, který se rostoucímu počtu žáků přizpůsobuje zvyšováním počtu tříd (o 4 tisíce, tj. přes 9 %), zatímco počet škol zůstává zachován, stejně jako průměrný počet žáků na třídu. Z pohledu regionů jsou za tímto průměrným výsledkem značné rozdíly mezi regiony i mezi městy a venkovem. Autoři popisují tyto odlišnosti na základě parametrů, jako je kapacita nebo naplněnost škol (s vědomím problematičnosti těchto pojmů) nebo počet žáků (na úrovni obcí s rozšířenou působností).

Ve školách přibývá žáků-cizinců. Jsme na ně připraveni?

Kristýna Titěrová upozorňuje na dlouhodobý problém s adaptací dětí, které přišly ze zahraničí, nebo mají jen omezenou znalost českého jazyka, který výrazně ovlivňuje jejich šance na uplatnění v dospělosti. V příspěvku Ukrajinské děti jsou příležitostí, jak zlepšit podporu vícejazyčných žáků v ČR autorka analýzy v šesti bodech nabízí doporučení, kam by v příštích letech měla směřovat pozornost tvůrců vzdělávacích politik. Mezi tato doporučení patří velmi kritizovaná podoba přijímacích zkoušek na střední školy a maturitních zkoušek, podpora pro dlouhodobou výuku češtiny jako cizího jazyka na školách (pro všechny, kdo to potřebují, včetně žáků středních škol) nebo příprava učitelů.

Chybí nám učitelé. Co s tím uděláme?

Na příkladu učitelů fyziky popisuje Jan Zeman faktory, které vedou k tomu, že výuka přírodovědných oborů zejména v některých regionech je vedena neaprobovanými pedagogy. Přestože jde o dlouhodobě vnímaný problém, upozorňuje autor analýzy Nedostatek učitelů zvláště přírodovědných oborů je problém, který je nutné řešit soustavou opatření na nedostatek dat k této problematice. Upozorňuje také na dlouhodobě nízké počty absolventů těchto pedagogických oborů i na jejich odchody mimo školství. Výsledkem je nejen nedostatek aprobovaných učitelů, ale také jejich stárnutí (i ve srovnání s učiteli přírodních věd v jiných evropských zemích, které stejně jako ČR řeší problém s nedostatkem učitelů). Analýza dále nabízí pohled na komplex faktorů, které ovlivňují atraktivitu učitelského povolání (například pregraduální příprava, podpora začínajících učitelů, pracovní podmínky nebo platy), a na jejich rezervy v tom, jak jsou v rámci českého školského systému pojímány.

Odkladů školní docházky je příliš. Co je příčinou?

Dlouhodobému trendu v podobě růstu podílu odkladů se věnuje Kateřina Lánská v textu Školní připravenost není otázkou pouze dítěte a rodiny. Podmínky pro vzdělávání musí přizpůsobit i škola. Upozorňuje na řadou mezinárodních i domácích výzkumů potvrzený vztah mezi kvalitním předškolním vzděláváním zejména dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a školní úspěšností, i na rezervy, které má v tomto ohledu české řešení povinné předškolní docházky. Upozorňuje také na roli, kterou v kontextu vysokého podílu odkladů (v ČR podle krajů osciluje mezi 13,4 a 30,4%) hraje koncept tzv. školní zralosti a na diskusi spojenou se změnou paradigmatu, který staví na připravenosti jako procesu, ve kterém se zohledňuje připravenost dítěte i podmínek pro vzdělávání ve školách nebo na rozpačitý stav pedagogické diagnostiky a intervence v mateřských školách.

Audit vzdělávacího systému bude představen 28. února v 10 hodin, online můžete tuto událost sledovat zde.