← Beduin

Co s víceletými gymnázii a jak by na jejich zrušení reagovali rodiče?

20. 6. 2016

EDUin

Co přinesl týden 13.6. – 19. 6. 2016

Témata týdne: Časopis The Economist poukazuje na to, že člověk se jako dobrý učitel nemusí nutně narodit, lze se jím stát. S poukazem na to, že v nejlepších systémech (Finsko Singapur, Šanghaj) je věnováno přípravě učitelů enormní úsilí, obrací se pozornost k mase „průměrných“ učitelů, kteří možná nemají přirozené nadání, ale mohou se vzdělávat (Aj). “Větný rozbor je vyšším stupněm abstrakce, je vlastně pokusem přiřadit jednotlivým prvkům věty určité funkční a strukturální klasifikace .“ Obhajoba současné podoby výuky českého jazyka (LN). Inovacím ve vzdělávání pomáhá crowdfunding, důkazem budiž úspěšná kampaň na tvorbu aplikace Matemág, která stojí na Hejného metodě. Národní cena kariérového poradenství sbírá nominace, pouze do 20. 6.

Výrok týdne:

„Tleskám žákům, fandím učitelům, děkuju za školní rok a vydržte mně.“ Svérázný závěr bilancování ročního působení ve funkci ministryně školství Kateřiny Valachové (ČT).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

VÍCELETÁ GYMNÁZIA, DIFERENCIACE VE VEŘEJNÉM VZDĚLÁVÁNÍ A ŘEŠENÍ S DALEKÝM HORIZONTEM

Víceletá gymnázia (VG) představují pro českou expertní obec v oblasti vzdělávání velmi kontroverzní téma. Ukázal to Kulatý stůl SKAV a EDUin (záznam uveřejníme na webu EDUin). Podle aktuálního výzkumu neplní VG zcela svou roli rozvoje nadaných, jelikož o přijetí rozhoduje z významné části faktor socioekonomického zázemí uchazečů. Přinášejí do systému silnou diferenciaci, a to ve věku, kdy je předčasné vytvářet v dětech pocit elitářství (srovnej Education at the Glance, dopad socioekonomického statusu školy na vzdělávací výsledky žáků, str. 108). Možné zrušení VG by ale mohlo vést spíše k tomu, že rodiče budou hledat, případně vytvářet, obdobné alternativy (iDNES.cz) a tedy dopad do systému a do společnosti nepřinese ani narovnání v přístupu ke vzdělávání, ani zmírnění v upevňování socioekonomických „kast“ ve společnosti. Nejlepším řešením se tak ukazuje být silná podpora výuky na 2. stupni ZŠ (závěry z letošního setkání osobností ve vzdělávání) a snaha přesvědčit rodiče, že VG nemusí být jednoznačně nejlepší volbou. Na řešení problému VG se – i přes diametrálně odlišné postoje – shodli všichni diskutující: Vít Beran (ředitel ZŠ Kunratice), Oldřich Botlík (Kalibro), Hana Chalušová (Fórum rodičů), Jiří Kuhn (ředitel Gymnázia B. Hrabala, Nymburk), Jiří Růžička (ředitel Gymnázia J. Keplera, Praha) a Jana Straková (ÚVRV PedF UK).

KATEŘINA VALACHOVÁ ROK VE FUNKCI

Schválení novely školského zákona se všemi hlavními změnami, které přináší, což jsou zejména postupná nárokovatelnost míst v mateřských školách, povinné přijímací zkoušky a povinná státní maturita z matematiky, považuje Kateřina Valachová za důkaz svého úspěšného působení ve funkci ministryně školství (ČT). Mezi další úspěchy počítá návrh změny financování regionálního školství, který byl v týdnu představen, a zvyšování platů učitelů. Bob Kartous v reakci na tiskovou konferenci ministryně uznal, že Kateřina Valachová je důsledná ve snaze zvládnout svěřenou agendu, nicméně je handicapovaná slabou odbornou znalostí vzdělávání, neochotou poslouchat a přetrvávající nekoncepčností (chybějící analýzy dopadů ex ante i ex post, více v Auditu českého vzdělávacího systému 2015). Nejistota Kateřiny Valachové je patrná například v rozhovoru (Novinky.cz), v němž podporuje povinnou státní maturitu z matematiky, zároveň říká, že si od ní neslibuje lepší „matematickou kondici dětí“, aby vzápětí prohlásila, že tento krok jde ruku v ruce s tlakem na „zvýšení matematické gramotnosti“. Zvláštní jsou také veřejné projevy ministryně, jako při návštěvě Slovenska, kdy představila model tzv. školského ombudsmana pravděpodobně ve zcela jiném kontextu (newsletter iniciativy Chceme vedieť viac), než jak se jeví realita v ČR (o práci Eduarda Zemana veřejnost doposud nic neví). Přesto by bylo v současnosti více než nezodpovědné na pozici ministra školství provádět změny.

ČESKÉ ŠKOLY NA TĚCH INTERNETECH

Letošní ročník celostátní soutěže školních webů sCOOL web 2016 skončil. Ukázal mimo jiné, že se čím dál víc otevírají nůžky mezi nejlepšími a nejslabšími. Smyslem soutěže je hlavně nabídnout návod, jak rozvíjet školní webové stránky. Školy soutěžní kritéria vřele uvítaly. Soutěž probíhá podle pravidel dobrého školního webu sestavených odborníky a pro přihlášené školy je zajištěno i robotické technické testování na optimalizaci pro vyhledávače, úroveň bezpečnosti nebo korektnost zdrojového kódu. O výsledky z těchto běžně nedostupných služeb je mezi školami velký zájem a organizátoři chystají na tomto poli další zlepšování nabídky.

Weby byly hodnoceny ve čtyřech oblastech: Otevřenost školy vůči veřejnosti, uživatelská přívětivost – použitelnost, přehlednost, přístupnost a srozumitelnost, bezpečnost, grafické zpracování – grafika, design, estetický dojem. Výsledky soutěže na webových stránkách projektu, fotografie z vyhlášení na flickru EDUinu.

VLÁDA SCHVÁLILA NÁVRH NA ZMĚNU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

Podle nového systému financování by měly školy získávat prostředky v poměru k odučeným hodinám, uvádí média (ČTK, Novinky.cz). Některé titulky dokonce mluví o „spravedlivějším financování“ škol (Kurzy.cz). Nový systém má být založen na maximálním rozsahu vzdělávání, nebo maximálním rozsahu přímé pedagogické činnosti hrazeném ze státního rozpočtu. Ten bude stanoven nařízením vlády v podobě maximálního počtu hodin výuky. Vedle toho ale nový systém počítá s opravnými koeficienty zohledňujícími počet dětí ve třídách a počet dětí se speciálními potřebami (MŠMT). Co to reálně způsobí v e školách, není jasné, jelikož MŠMT analýzu dopadů nevypracovalo.

Inspirace z (a do) praxe