← Beduin ← Články

Co víme o inkluzi a problémy s kvalitou testů CERMAT

9. 5. 2018

EDUin

Co přinesl týden 30.4. – 8.5.

Témata týdne: Demence (nejen) vzdělávací politiky. Na příkladu vzdělávání ukazuje Bob Kartous ve svém komentáři pro Britské listy, jak selhává veřejná diskuse o důležitých tématech a jak se nedaří obrátit pozornost společnosti k tématům, která prokazatelně ovlivňují její současnost i budoucnost na dlouhá desetiletí dopředu. Podobné problémy shledává autor v české politice jako takové. Povinná maturita z matematiky není podle ministra Plagy řešením. Ministr v demisi v rozhovoru pro Deník.cz konstatuje, že předchozí vláda rozhodla neuváženě a že je nutné znovu otevřít diskusi o tom, jaké následky bude mít zavedení této povinnosti s nástupem účinnosti od roku 2021. Roste zájem o alternativní metody vzdělávání? Dle textu Michaely Bůnové v iDNES.cz ano, přitom pod slovem alternativa jsou v textu shrnuty různé způsoby, jak udělat vzdělávání více aplikované na skutečný svět. Diskuse po článkem ovšem ukazuje na vysokou míru setrvačné rezistence… Hejného metoda jako příčina „psychických problémů“ žáků. K takovému závěru dochází matematik Vlastimil Dlab v rozhovoru pro DVTV. Velmi kriticky hodnotí objektivitu a nezaujatost takového hodnocení v reakci na Facebooku Karel Gargulák. Podaří se MŠMT vyřešit problém s nedostatkem učitelů? Programový ředitel EDUin Mirek Hřebecký se domnívá, že jde o zbožné přání (Česká škola).

Výrok týdne: „Dlouho jsem slepě věřil, že jsem mezi opravdovou intelektuální elitou, jak nám (hlavně učitelka na češtinu) neustále vtloukali do hlavy. Je snadné uvěřit příjemným lžím. I po těch osmi letech, co jsem s nimi koexistoval, myslím, že jsem stejně některé drtimozky neodhalil.” Student osmiletého gymnázia Jiří Němeček poukazuje v kriticky laděném blogu nejen na umělé vytváření elitářství, ale zejména na to, že současné nastavení škol neumožňuje výchovu a vzdělávání samostatně uvažujících osobností, nýbrž vede k nekritické poslušnosti (Respekt.cz).

Novinky:

CO VÍME O INKLUZI

Ve spolupráci Nadace Open Society Fund a EDUin proběhlo v pátek 4. 5. v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí v Praze setkání, na němž byla prezentována dosavadní zjištění o průběhu společného vzdělávání na českých školách a výsledky kvantitativního a kvalitativního výzkumu mezi českými učiteli. Konkrétně šlo o data České školní inspekce, která prezentoval vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal, výsledky kvantitativního výzkumu mezi českými učiteli, zpracovaného Lenkou Felcmanovou z Pedagogické fakulty UK v Praze a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a nejnovější kvalitativní výzkum, který zpracovala Dana Moree (Fakulta humanitních studií UK v Praze). Setkání se kromě uvedených zúčastnili mimo jiné i bývalí ministři školství Kateřina Valachová a Stanislav Štech. Ze všech zjištění vyplývá zvýšené administrativní zatížení škol, oboustranné problémy v komunikaci mezi ministerstvem školství a dalšími aktéry, problém s vysokým počtem žáků ve třídách, které v některých případech znesnadňují učitelům práci, připravenost některých učitelů na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a občasné neúčelné využití finančních prostředků určených na podpůrná opatření. Vedle toho však velká část škol a učitelů vykazuje vysokou míru adaptace na nové podmínky. Doporučení k dalším krokům shrnuje tisková zpráva o akci (odkazujeme na původní zdroje). Poznatky shrnul pro Český rozhlas Plus Bob Kartous (pořad Den v 60 minutách, zhruba od času 21:10)

KVALITA TESTŮ CERMAT JAKO TRVALÝ PROBLÉM

Úlohu s krátkým textem o Rumcajsovi analyzuje z hlediska jejího zadání a smysluplnosti řešení ve svém blogu dramaturg a scénárista Tomáš Feřtek (Respekt.cz). Text byl součástí letošního maturitního testu z českého jazyka. Autor dochází k závěru, že zadání úlohy je nepoužitelné, jak z hlediska jeho formulace, tak z hlediska reálného řešení podobných zadání v oblasti literární či filmové produkce. Podobný problém vidí v testu českého jazyka, který byl použit v maturitách, letošní maturant Čeněk Malík. Vytýká testům, že jsou postaveny na „abnormalitách, nepochopitelnosti a záludnosti“. Jinou, prokazatelně chybnou úlohu z testu českého jazyka, použitého v plošných přijímacích zkouškách na osmiletá gymnázia, používá k doložení problému s testy produkovanými Cermatem Oldřich Botlík v komentáři pro Lidové noviny. Poukazuje na omezený kruh tvůrců testů, preferujících popisnou výuku, na to, že není zveřejňován klíč správných řešení k úlohám a popis jejich smyslu a konstrukce. Jak by měl takový popis vypadat, ukazuje na příkladu tisková zpráva EDUin a předkládá další opatření, která by v budoucnu mohla zabránit přetrvávajícím problémům. V Událostech, komentářích ČT se nad tématem testů přijímacích zkoušek setkal Bob Kartous s předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií Renatou Schejbalovou. Paní předsedkyně vyjadřuje s testy i řešením chyb spokojenost. Cermat se hájí též.

DISKUSE NAD POZORUHODNOU KONCEPCÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE: EUGENIKA A INTERVENCE BLESKU

Nízko profilový deník Blesk pokračuje ve svém zaobírání se vzděláváním v článku o tzv. „koncepci vzdělávání“ Karlovarského kraje. Ten chce při optimalizaci sítě středních škol nastavit kapacitu jednotlivých typů SŠ dle rozložení IQ v populaci na Gaussově křivce, aniž by bylo zřejmé, odkud se vzaly stanovené hranice (např. 5 % populačního ročníku na víceleté gymnázium). Blesk vedle kritiků pochybné koncepce dává prostor mimo jiné Václavu Klausovi ml., který se domnívá, že takový koncept je v pořádku a že Karlovarskému kraji nejvíce ubližuje inkluze (článek je proložen odkazy na jiné texty o inkluzi s krajně zavádějícími titulky). Bob Kartous v komentáři pro LN naopak upozorňuje na nebezpečnou (a pravděpodobně neuvědomovanou) spojitost koncepce s eugenickou ideologií. Ukazuje, že dopady takového řešení jsou v přímém konfliktu s tím, co by kraj potřeboval, tedy posílit míru všeobecných gramotností. Jedním z důsledků destrukční vzdělávací politiky bude mimo jiné i gradace vylidňování kraje, k čemuž již dochází (iDNES.cz).

GLOBAL TEACHER PRIZE ČR SMĚŘUJE DO FINÁLE

Po nultém ročníku Global Teacher Prize dospěl do finále oficiálně první ročník tohoto ocenění pro inspirativní učitele na české národní úrovni. Šestičlenná odborná komise rozhodla na základě nominací, popisujících způsob a rozsah práce učitelů, o tom, kdo z celkových 31 semifinalistů postoupí do finále. Finálové kolo má deset kandidátů, mezi nimiž se rozhodne o třech oceněných. Členové odborné komise budou, na rozdíl od jiných ocenění učitelů, navštěvovat nominované přímo ve výuce a budou hodnotit jejich přímé pedagogické působení. Jména finalistů a další podrobnosti najdete v tiskové zprávě. Vyhlášení výsledků proběhne 14. 6. 2018 v Praze. Tři ocenění navíc získají podporu v nominaci do mezinárodního kola, jehož vyhlášení proběhne jako obvykle příští rok v březnu v Dubaji. Partnery ocenění pro inspirativní a inovativní pedagogy jsou Albi, Nadace Blíž k sobě, Informační centrum OSN v Praze, Rádio Junior, Řízení školy a další.

Inspirace z (a do) praxe: