← Beduin

Co změní novela vysokoškolského zákona a jak je to s inkluzí

1. 2. 2016

EDUin

Co přinesl týden 25.1. – 31.1. 2016

Témata týdne: Evropskou společnost pobouřily hromadné sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem. Silvie Lauder v Respektu píše, že totéž zažila, stejně jako řada jiných žen, ve škole. Statistiky, na něž upozorňuje Amnesty International, mluví o tom, že zkušenost se sexuálním násilím má 32 % českých žen (Britské listy). Třída je mrtvá. Eli Horowitz a Scott Teplin uvažují na portále Bright, jak by se mohla proměnit škola do roku 2050. Na stejném místě velmi odlišné odhady vzdělávacích inovátorů z 6 různých zemí na téma škola v horizontu 2050 (AJ). Design tříd, laskavost, využití dramatu při vzdělávání autistů a dalších 12 zjištění ze vzdělávacího výzkumu na webu Edutopia (AJ). Děkanka PedF UK Radka Wildová odchází k 1. 7. 2016 z funkce, fakulta potřebuje děkana či děkanku. Šance na změnu?

Výrok týdne:

„Texty bezvýhradně sestávaly z nekonečného opakování jejich poznatků, z nichž žádný nebyl jakkoliv ověřen, jelikož neznají koncept verifikace tvrzení prostřednictvím důkazů. Rychlý pohled na články v denících ukazuje přesně tentýž tón od začátku do konce, bez jakéhokoliv vývoje či tempa. Žádný začátek, žádný konec.” Jak totalita destruuje myšlení. Jihokorejská učitelka angličtiny strávila půl roku na „elitní“ univerzitě v Pchjonjangu… (AJ)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

BLESK VYZÝVÁ K DISKUSI O DOPADECH INKLUZE, MŠMT ZVEŘEJNILO HARMONOGRAM KROKŮ

Bulvární deník Blesk, nejčtenější tiskovina svého druhu v ČR, překvapivě zahájil diskusi o inkluzi. Tuto pozoruhodnou mediální kampaň deník započal rozhovorem s Martinem Odehnalem, bývalým ředitelem odboru speciálního školství na MŠMT a dnes ředitel odboru školství v Praze 9. Odehnal uvádí, že není proti inkluzi, nicméně s mnoha důvodů si nemyslí, že by současná podoba proinkluzivních opatření a jejich zavádění do praxe mohla být úspěšná. Podle jeho názoru budou inkluzí postiženy děti, které speciální potřeby nemají. Na to reagovala předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková. Kritizuje Odehnala za to, že vyvolává zcestnou představu o tom, co inkluze školám, rodičům a žákům přinese. ČOSIV vydal I oficiální a podrobné stanovisko k tomu, co novela přinese. Mezitím se v Aktuálně.cz objevila zpráva, že prováděcí vyhláška k novele školského zákona de facto umožňuje odklad inkluze tím, že bude poskytnuto dvouleté přechodné období k tomu, aby školy přešly od současné podoby řešení speciálních potřeb k novému modelu. MŠMT k tomu vydalo prohlášení. Kromě toho na stejném místě upozorňuje na možnost pro rodiče pokládat otázky a odkazuje na harmonogram kroků, které hodlá při implementaci nové legislativy učinit. Je to výrazný pokrok v tom, jak ministerstvo informuje. Problematické ale je, že harmonogram končí v dubnu 2016. Jak je to s plánovaným přechodným obdobím a „odkladem“ inkluze si můžete přečíst v komentáři Tomáše Feřteka (Respekt.cz).

ZMĚNÍ NOVELA VYSOKOŠKOLSKÉHO ZÁKONA NĚCO PODSTATNÉHO?

Poslanecká sněmovna ve středu schválila zákon o vysokých školách (iDNES.cz). Měl by změnit způsob akreditací a zavést akreditace celých škol, a to prostřednictvím nově vzniklého akreditačního úřadu. Krom toho by měl poněkud usnadnit odebírání neoprávněně nabytých titulů, omezit působnost tzv. flying teachers, tedy učitelů, kteří působí na několika školách najednou. Jmenování profesorů, zcela marginální, přesto mediálně nejčastěji skloňovaná souvislost novely, zůstává prezidentovi. Na nutnost nezávislosti Akreditačního úřadu a na jeho poddimenzovanost poukazuje současná předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková (Český rozhlas). Poslanec Simeon Karamazov (ODS), který z akademického prostředí pochází, novelu převážně kritizuje (Parlamentní listy). Domnívá se, že novela například neřeší počet soukromých VŠ (neuvádí, že na nich studuje pouze zhruba 8 % studentů). Rád by také legislativně podpořil technické vzdělávání. Komentář z jiného úhlu pohledu nabízí Bob Kartous (ČT). Samotnou novelu vidí pouze jako dílčí snahu zvýšit kontrolu nad kvalitou VŠ, vadí mu, že opět není brán v potaz pestrý přehled zahraničních modelů (např. akreditace podle oborů činnosti). Záznam s předcházející reportáží začíná v čase 18:15.

OBSAH, SMYSL VZDĚLÁVÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOST ŠKOLY VE 21. STOLETÍ

Článek Marka Švehly v týdeníku Respekt o obsahu a smyslu vzdělávání vzbudil reakce. Švehla ve své reportáži zpovídá řadu lidí z oblasti vzdělávání a ptá se jich na to, zda současná škola dokáže naplňovat své poslání a zda dokáže vůbec konkurovat tomu, co se lze naučit mimo ni (Respekt, 4. 1. 2016). Na text reagoval Tomáš Feřtek, který upozorňuje na fakt, že učitelé si těžko mohou dělat nárok na to, že jako jediní budou promlouvat do vzdělávání. A na to, že studenti by rádi také promlouvali do toho, co po nich škola chce, aby se naučili (obojí Respekt). Na obranu přírodních věd reaguje například Pavel Cejnar, vědec z Ústavu částicové a jaderné fyziky, který vzpomíná na nobelistu Richarda Feynmana a jeho zjištění, že ne všude je školství schopné vzdělávat k pochopení a aplikaci, což je problém výuky v oblasti přírodních věd i v českém vzdělávacím systému.

SLEDOVAT STAV VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU PROSTŘEDNICTVÍM AUDITU MÁ SMYSL

Audit vzdělávacího systému ČR je dobrý počin s řadou důležitých, i když místy polemických informací. Obsahuje řadu cenných zdrojů, zdůrazňuje některé palčivé problémy, poukazuje na důležitá témata a jeho druhé vydání také přináší expertní názory odborníků nezávislých na vydavateli. Nic zásadního se mu nedá vytknout, nicméně otázka zní, kdo by měl takovou analýzu zpracovávat a co vše by měla obsahovat. Na tom se shodli panelisté posledního Kulatého stolu SKAV a EDUin, který byl věnován právě auditu (21. 1. 2016). Debaty se jako hosté zúčastnili Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií, Václav Trojan a Dominik Dvořák, oponenti auditu z PedF UK v Praze, Stanislav Štech, první náměstek MŠMT a Bob Kartous za tvůrce z EDUin. K dispozici je souhrnný report z diskuse, případně záznam celého kulatého stolu.

Inspirace z (a do) praxe