ČTK: Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny

Publikujeme zprávu ČTK vydanou 23. 10. pod názvem Odborníci: Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny. Text se věnuje dlouhdobému trendu českého vzdělávacího systému, který není schopen „překročit“ socio-ekonomický status rodiny a vytáhnout děti k vyššímu vzdělání, než jakého dosáhli jejich rodiče.

Šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje sociální a ekonomické postavení jejich rodičů. Negativní vliv na úspěch sociálně znevýhodněných mají například přijímací zkoušky. Shodli se na tom Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Podle nich je to důvod, proč v ČR na vysokoškolský titul dosáhne zhruba 3,6 procenta dětí rodičů bez středoškolského vzdělání, jak vyplývá to z aktuální zprávy OECD. V průměru zemí OECD je to 21,2 procenta.

„Je to o štěstí a o smůle, jak se dítě narodí v Česku, strašně moc. Protože školy a vzdělávací systém není schopen dostatečně kompenzovat tu náhodu, když to špatně dopadne a narodím se do ‚špatné‘ rodiny,“ uvedl Münich.

Podle něj funguje český vzdělávací systém tak, že dítě z rodiny s nízkým vzděláním nemá velké šance na úspěch. Negativní roli v tom podle něj hrají přijímací zkoušky na maturitní obory a to, že je na ně školy nedokážou připravit. Připomněl, že v Česku část dětí odchází z pátých a sedmých tříd na víceletá gymnázia. Loni dle statistik ministerstva školství nastoupilo do prváku na víceletých gymnáziích 11.687 dětí, v šestých třídách základních škol bylo 96.973 žáků a v osmých třídách 83.728.

Zásadní vliv sociálního původu na šanci na vzdělání vidí v ČR i Feřtek. Podle něj jde o dlouhodobý problém českého vzdělávacího systému, který se prohlubuje. I on uvedl, že situaci zhoršilo například zavedení přijímacích zkoušek na maturitní obory. Další krok tím směrem může podle něj být zavedení jednotné hranice bodů potřebných pro přijetí na maturitní obory.

Münich vysvětlil, že rodiče dětem často platí různé přípravné kurzy nebo doučování, aby přijímací zkoušky zvládly. Pokud na to rodiče nemají peníze nebo se o to nezajímají, tak je dítě výrazně v nevýhodě, řekl. „Rodiče vybírají školu a tlačí na školu, aby připravila děti na přijímací zkoušku. Když děti chodí do školy, kde je to každému jedno, tak nejsou připraveni na přijímačky,“ uvedl.

Münich upozornil, že v Česku je ovšem velmi málo lidí, kteří nemají ani střední vzdělání. Odhadl, že v populaci rodičů do 50 let může být kolem tří až pěti procent lidí, kteří neabsolvovali střední školu. „Ta naše skupina jsou hodně extrémní případy lidí ve vážných problémech, kteří navzdory všem možnostech vzdělání nezískali,“ řekl. V západních zemích je podle něj lidí bez středoškolského vzdělání více.

Podle ministerstva školství je současný stav v ČR způsoben tím, že až do poloviny 90. let byl přístup k vysokoškolskému vzdělávání velmi omezený a ČR tak v počtu vysokoškoláků dohání ostatní země. „V roce 1990 studovalo vysoké školy jen 118.000 studentů, což na populaci 10,3 milionů lidí činilo jen 1,1 procenta,“ uvedlo tiskové oddělení úřadu. Na vysokou školu se tehdy podle ministerstva zapisovalo asi 17 procent devatenáctiletých, od roku 2006 je to kolem poloviny. „Tuto situaci považujeme zatím za uspokojivou. Tento podíl je v současné době potřeba udržet a stejně tak dbát na kvalitu vysokoškolské přípravy,“ doplnil úřad.