Anna Brzybohatá 9. 12. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
2. – 8. 12.
ministr školství Mikuláš Bek upřesnil podmínky, za kterých podepíše revizi RVP
od ledna si budou zájemci moci vyzkoušet přijímačky nanečisto
přísnější možnosti odkladů by mohly ročně ušetřit až čtyři miliardy korun, ukazuje analýza
Týden stručně
Děti ze čtvrtých tříd základních škol jsou horší v přírodních vědách, v matematice jsou jejich výsledky srovnatelné s rokem 2019. Vyplývá to z dat České školní inspekce, konkrétně mezinárodního testování dovedností a znalostí z matematiky a přírodních věd (TIMSS), které se koná jednou za čtyři roky. Měření se účastní přes 60 zemí z celého světa. Česká republika je zapojena do testování žáků 4. ročníku základních škol a opětovně také do testování žáků 8. ročníku základních škol. V testování žáků osmých tříd, do kterého se ČR zapojila naposledy v roce 2007, se čeští žáci zhoršili v přírodních vědách, ale zlepšili se v matematice. Osmáci i čtvrťáci dosáhli nadprůměrného výsledku ve srovnání s průměrem zapojených zemí i s průměrem zemí Evropské unie. Testování se konalo v roce 2023, ve čtvrtých ročnících se zapojilo 59 zemí, v osmých 44 zemí. V Česku to bylo asi 220 škol a celosvětově dosáhly nejlepších výsledků východoasijské země, jako je Singapur, Tchaj-wan či Korejská republika, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (ČTK). Česko se do testování TIMSS zapojuje od roku 1995.
Letošní rok je pro revizi RVP ZV zásadní. Na jaře proběhlo veřejné kolo připomínek, o prázdninách se do dokumentu zanesly. Další kolo připomínek neproběhlo. O tom, co se budou děti učit na základních školách, chce ministerstvo školství, potažmo ministr Mikuláš Bek, definitivně rozhodnout do konce letošního roku. Jenže jak píší Seznam Zprávy, na poslední chvíli se dělají poměrně zásadní změny a s tím mají problém školy, učitelé i experti. „V době, kdy již byla revidovaná revize rámcových vzdělávacích programů představena veřejnosti, dochází k úplnému přepracování celých vzdělávacích oborů, často dokonce jen na základě jednotlivých dílčích myšlenek prezentovaných ministrem školství,“ vysvětluje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy, proč se volá po ročním odložení reformy. Revize se připravuje poslední tři roky. Podle Národního pedagogického institutu, který na ní pracuje, ale k úplnému přepracování vzdělávacích oborů nyní nedochází. „Jediné významnější úpravy se týkají matematiky, kde dochází k navýšení úrovně, a anglického jazyka, kde se zvyšuje cílová úroveň na B1, což reflektuje rostoucí důležitost jazykové vybavenosti v současné společnosti,“ řekla pro Seznam Zprávy Veronika Lucká Loosová, mluvčí NPI.
Ministr školství Mikuláš Bek pro Deník N upřesnil, co bude součástí reformy výuky. Zásadní je pro něj otázka cizích jazyků a matematiky. Konkrétně výuka angličtiny už od první třídy a také zvýšení její úrovně společně s matematikou. „Šest set anonymních lidí za to nenese žádnou zodpovědnost, já pod tím budu podepsaný,“ řekl ministr pro Deník N s odkazem na členy jednotlivých pracovních skupin. Podle Beka je reforma připravená ke schválení, ale kdy by ji měl podepsat, nespecifikoval. Vzhledem k tomu, že se k dokončení celé reformy vláda zavázala ve svém programovém prohlášení a příští rok budou volby do Poslanecké sněmovny, chce ministr Bek všechno stihnout do konce tohoto roku.
Každý žák devátého ročníku může ještě před podáním přihlášky na střední školu zjistit, jak na tom s vědomostmi je. A to v testech z češtiny a matematiky, potvrdila pro portál Novinky ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková. Právě Cermat státní přijímací zkoušky a maturity připravuje. „Připravili jsme projekt, na kterém pracoval můj předchůdce Miroslav Krejčí. Do základních škol odešla nabídka tento týden. Je to plně v jejich gesci. Uvolníme jim v lednu jeden test z matematiky a jeden z českého jazyka. Budou plně odpovídat přijímačkovým testům,“ řekla Rosůlková. Přihlášky na střední školy se podávají od 1. do 20. února. Zájemci se budou moci testovat nanečisto od 28. ledna a vyhodnocování testů si budou muset školy zajistit samy.
V Česku dlouhodobě odkládá povinnou školní docházku přes 20 procent dětí a každé čtvrté tak nastupuje do první třídy o rok později. V porovnání se zahraničím, kde je to průměrně každé dvacáté, je Česká republika v odkladech na nelichotivé špici. Problému se proto začali věnovat i poslanci a podle současného návrhu by děti nastupovaly do školy později například jen v případě, že jsou výrazně zdravotně znevýhodněné. Jak ukazuje analýza PAQ Research, stát na tom vydělá, ale je potřeba takový zásah pilotně ověřit. „Celkové dopady na státní rozpočet při snížení podílu odkladů vychází ve všech scénářích a variantách pozitivně v rozmezí 0,7 až 4 miliardy korun za rok. Celkový rozpočet školství je pro letošek 287 miliard korun. Vzhledem k němu jsou přínosy nezanedbatelné. Výpočty ukazují, že přínosy pro žactvo a trh práce by měly převážit negativní dopady školního neúspěchu. Dává proto smysl o regulaci odkladů uvažovat,“ vysvětluje pro iDNES analytik Jan Zeman. Novelu zákona přináší skupina poslanců v čele s Pavlem Klímou. Počítají například s tím, že odklady budou pro děti dostupné jen ve výjimečných případech na základě doporučení odborného lékaře nebo klinického psychologa a školského poradenského zařízení. Společně s tím, že návrh bude mít postupný náběh s přechodnou dobou tří let podle data narození dětí.
Výrok týdne
„Čekal bych, že se Cermat vrátí v obtížnosti na úroveň roku 2023, ale na to, jak to bude, jsem odpověď nedostal. Pokud by oproti těm předchozím rokům ještě přitvrdili, nebylo by to úplně šťastné. Děti s doučováním jsou zvýhodněné, ale záleží také na tom, jakou přípravu absolvují. Dva ze tří lidí vám řeknou, že jsou na matiku blbí, ale není to pravda, takových lidí je ve skutečnosti málo. U každé věci v matematice bychom měli dětem umět ukázat, k čemu je to dobré a jak to v praxi využijí. I když to není vždycky jednoduché,” více zde:
říká v rozhovoru pro DVTV učitel matematiky a lektor Marek Valášek.
Rozhovor
Pokud se ve třídě dobře učí mně a je v ní dobrá atmosféra, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se v ní lépe učí i dětem, míní učitel z brněnské základní školy Labyrinth.
V současném světě je třeba naučit děti pracovat s informacemi, vyhledávat ověřené zdroje a také kriticky myslet. Potřebují získat základ v podobě digitálních kompetencí, které v době internetu a rozvoje umělé inteligence nabírají na důležitosti každým dnem. Právě tak se s žáky snaží pracovat Petr Mihalco z brněnské Základní školy Labyrinth. Na Letní škole Global Teacher Prize Czech Republic s kolegy v rámci workshopu také probíral, jak pomoci dětem s tím, co se jim nedaří, jak rozvíjet zájem o konkrétní učivo a nezabít jejich nadšení nebo jak stanovovat cíle nejen společné, ale také individuální rozvojové a podpůrné.
Jako učitel máte zkušenosti s malotřídkou i s klasickou základní školou. Jak se pomáhá dětem, když se jim nedaří?
Těžko hodnotit, jak to je na klasické škole, protože na ní momentálně nejsem. Jako největší pomoc vnímám to, že společně s kolegy můžeme o dětech více mluvit. V malotřídce, na které jsem čtyři roky působil, jsem byl já a paní ředitelka. Čili možnost sdílet nebo jít do hodiny kolegy tam nebyla, protože máte třídu a nikdo další do ní nevstupuje. Nyní máme ve škole tým, který spolu mluví. Pokud se dítěti nedaří a je potřeba ho podpořit, můžu to s někým sdílet a ten mi s tím může pomoci.
Jde tedy o ten druhý pohled? Případně třetí, čtvrtý, protože máte víc kolegů, kteří vám dají jiný úhel pohledu, který by vás nenapadl?
Určitě to pomáhá, ale hodně to souvisí také s náročností třídy. Když to vezmu konkrétněji, tak ve třídě, kde je žáků hodně, se můžu plošně zaměřit na učivo, kterému nerozumí třeba většina. Pokud je to ale případ jednotlivců, existuje riziko, že je člověk přehlíží. A pak nevytváří podporu a nehledá cesty, protože si říká „u jednoho či dvou dětí je to jedno”. Ale ono není.
Jak tedy pomoci dětem, když se jim nedaří? Je to o jednotlivé podpoře, nebo je v tom ještě něco jiného?
Osobně hodně stavím na tom, že vytvářím příležitosti. Snažím se děti hlavně motivovat k tomu, aby chtěly. Aby samy cítily vášeň nebo ji našly. Důležité je pro mě také bezpečí, kdy se jim snažím vysvětlit, že je v pořádku, když se jim něco hned nedaří. Vycházím u toho z vlastní zkušenosti, protože jsem v některých oblastech sám selhával. A dneska už vím, že jsem nebyl hloupý, ale nedostal jsem příležitost to změnit a měl jsem pocit, že se s tím nedá nic dělat. Ale ono se s tím vždycky dá něco dělat.
Jak?
Hledáme strategie a cesty, jak zařídit, aby to šlo. Konkrétně si vezměme například Google Classroom. Můžeme nahrávat materiály a následně se dětí doptávat – viděl jsi to? Můžeš si pustit video, víš? V něm je to vysvětlené. Zkoušíme věci víckrát, někdy to nefunguje, tak zkusíme něco jiného a další a další možnosti. Na různé děti totiž fungují různé věci a je potřeba najít tu správnou možnost. Někdo potřebuje pohyb. Někomu naopak víc svědčí spolupráce.
Měl jsem třeba žačku, pro kterou bylo náročné sdílet svoje potřeby a myšlenky s učiteli či spolužáky. Měla ale kamarádku, se kterou se jí pracovalo dobře. Snažil jsem se z toho těžit, takže jsem je v hodinách dával do dvojice. Ale je potřeba to probrat také s ostatními dětmi, proč to dělám, aby neměly pocit, že je to nefér a proč ony nemohou být se svým kamarádem. Nechaly si to vysvětlit a mohlo to díky tomu fungovat.
Celý rozhovor najdete na www.eduin.cz.
Z edukalendáře
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
