Cut-off skóre (nepodkročitelná hranice) v přijímacích zkouškách do maturitních oborů

Position paper EDUin

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga oznámil, že ministerstvo školství připraví v řádu týdnů návrh na zavedení centrálně stanovené minimální bodové hranice (cut-off skóre) u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy^[1]. Stalo se tak na základě podnětu Asociace krajů ČR. V tomto dokumentu shrnujeme předpoklady podobných opatření ve vzdělávací politice a dopady zavedení tzv. cut-off skóre na vzdělávání, zejména na konkrétní skupiny žáků a v širším kontextu na společenský vývoj:

• nedostatečná znalost příčin selhávání žáků ve středním školství,
• opatření (cut-off skóre) místo zlepšení vzdělávání omezuje přístup k němu,
• Zavedení cut-off skóre kauzálně povede na ZŠ ke zvýšení důrazu na přípravu žáků, kteří se hlásí na maturitní obory, a naopak snížení pozornosti vůči těm, kteří se na maturitní obory nehlásí.
• snaha přesunout větší procento uchazečů z maturitních na nematuritní obory za současného stavu vzdělávání na učilištích znamená posilování vzdělávací regrese.
• hrozící nárůst sociální imobility dětí ze sociálně slabých rodin v českém vzdělávacím systému, jehož výraznou charakteristikou je závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny.

Cílem vzdělávání jsou vzdělaní lidé, nikoliv pomyslné zachování hodnoty certifikátů

Deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížit počet neúspěšných maturantů. Ten v češtině, která je jedinou zkoušku, jíž všichni žáci nyní skládají společně, meziročně roste. Zatímco před pěti lety se pohybovala neúspěšnost kolem dvou procent, během letošního jarního termínu neuspělo okolo deseti procent. Naneštěstí neexistuje komplexní analýza, která by zjišťovala příčiny neúspěchu žáku ve společné části maturitní zkoušky. Lze tak jen obecně předpokládat, že propadlíky budou zejména žáci s dlouhodobě slabým prospěchem.

Jedním ze základních cílů státem poskytovaného vzdělávání by měla být kompenzace rodinného prostředí ve snaze spravedlivě rozvinout a využít potenciál dětí na jeho maximum. Z principu nelze souhlasit s argumentací Asociace krajů ČR, která chce prostřednictvím cut-off skóre omezit přístup k maturitnímu vzdělání těm žákům, kteří nemají dostatečné “studijní předpoklady”. Pakliže roste počet žáků, kteří v závěrečné zkoušce selžou, je na místě zjišťovat důvody jejich neúspěchu a přijímat konkrétní opatření s ohledem na zvyšování standardů u všech dětí. Zjednodušující návrh Asociace krajů ČR problém těchto dětí nejen že neřeší, ale zhoršuje ho tím, že řadu faktorů, které přispívají k žákovskému neúspěchů, redukuje na “nedostatečné studijní předpoklady” a tyto skupiny navrhovaným nástrojem tak exkluduje do vlastního vzdělávacího proudu (střední odborná učiliště).

Není přijatelné, aby se cut-off skóre zavádělo zároveň s cílem snížit počet maturantů. Za prvé, poměr mezi maturitními a nematuritními obory je historicky velmi vyrovnaný a nedochází k významným změnám, které by ze své podstaty volaly po řešení^[2]. Za druhé, v souvislosti s přeměnou na Průmysl 4.0 se očekává nárůst kvalifikovaných pracovních pozic, které budou vyžadovat minimálně maturitní vzdělání, lépe řečeno další vzdělávání, jež je na terciární úrovni podmíněno právě získáním maturity. Předpoklady i dosavadní zkušenosti se změnami na trhu práce ukazují, že pracovní náplň na pozicích, tak jak ji známe, se bude proměňovat, bude náročnější vlivem zavedení technologických zefektivnění. Z tohoto důvodu odborníci predikují blížící se zintenzivnění požadavků na vyšší úroveň vzdělání. Tento trend lze ostatně sledovat na masivním přesunu volby profesního zaměření do pomaturitního studia.

Vliv cut-off skóre na předchozí vzdělávání (ZŠ)

Jakákoliv tzv. high-stakes zkouška (zkouška s rozhodným významem pro další pokračování ve vzdělávání, například přijímací zkouška, závěrečná zkouška typu maturit) má prokazatelný a významný vliv na předchozí vzdělávání. Uvedeno na příkladu, přijímací zkoušky na SŠ určují do značné míry přípravu žáků na ZŠ právě na tyto zkoušky. Maturity zase určují z velké části obsah a podobu vzdělávání na SŠ. Významným faktorem je v tomto případě náročnost zkoušky, nicméně samotný psychologický dojem může vést k výraznému ovlivnění předchozího vzdělávání směrem k přípravě na budoucí rozhodný okamžik. Zavedení cut-off skóre dále zvýší vnitřní proměnu kurikula na základních školách zahájenou již zavedením jednotných přijímacích zkoušek od žádoucích gramotností směrem k testovaným tvrdým znalostem pouze z českého jazyka a matematiky. Lze odhadovat, že se prudce zvýší pozornost učitelů věnovaná pouze žákům, kteří se budou připravovat na přijímací zkoušky na úkor ostatních dětí, které by potřebovaly podporu spíše. Čím náročněji bude pomyslná laťka nastavena, tím větší dopad to bude mít na základní školy.

Kde se narodíš, tam také zemřeš

Klíčovým faktorem určujícím vzdělávací dráhu dítěte obecně ve světě je socioekonomický status^[3]. Spojení ekonomických, kulturních a sociálních prostředků umožňuje vnímat “výbavu” žáka, s níž (ne)může pracovat ve škole, ve větší šíři. Žáci s rodiči, kteří mají vyšší vzdělání a/nebo prestižnější a lépe placené zaměstnání, profitují z širšího spektra finančních, kulturních a společenských zdrojů. To jim usnadňuje úspěch ve škole oproti žákům z druhého konce spektra, kde se rodiče potýkají s nezaměstnaností, chudobou nebo sociálním vyloučením.

V případě České republiky byla ve srovnání OECD PISA prokázána spolu s Francií nejvyšší míra závislosti žákovských výsledků, obdobně jako úrovně pozdějšího dosaženého vzdělání, právě na rodinném zázemí^[4]. Mimo to existují podstatné rozdíly v kvalitě škol mezi kraji, které přispívají k dalším vzdělávacím nerovnostem. Úplný popis existujících nerovností, který vyplývá z šetření PISA z roku 2015, lze nalézt v analýzách České školní inspekce^[5].

Lze konstatovat, že na základě těchto významných nerovností, které existují mezi jednotlivci, školami a kraji, jsou vybrané skupiny předem znevýhodněny a jiné prakticky předurčeny k úspěchu. Poněvadž stát nezavádí žádná konkrétní opatření, kterými by zmírňoval rozdíly, dochází k vysoké míře vzdělanostní a potažmo sociální reprodukce. Jedním z hlavních upozornění z nedávno zveřejněné zprávy OECD o stavu českého vzdělávacího systému^[6] je kriticky nízká míra vzestupné sociální mobility. Jen 18 % českých dospělých, jejichž rodiče dosáhli nejvýše středoškolského vzdělání, prošlo vysokým školství, což je nejnižší proporce mezi zeměmi OECD.

V neposlední řadě, význam socioekonomického statusu a potvrzení významných rozdílů mezi základními školami a gymnázii přinesl výstup dlouhodobého výzkumu CLOSE^[7]. Z výsledků šetření plyne, že na výsledky žáků mezi 6. a 9. třídou má významný vliv socioekonomický status nejen žáka, ale i souhrnně školy v podobě pozitivní motivace mezi žáky navzájem. Platí, že velkou část posunu žáků lze připsat sociálnímu složení žáků ve školách a že školy se stále více a více liší tím, jaké děti je navštěvují.

Za této situace existuje vysoká pravděpodobnost, že zavedení cut-off skóre bude ve vysoce stratifikovaném vzdělávacím systému pouze zrcadlit a upevňovat již existující nerovnosti a omezí vzestupnou vzdělanostní a sociální mobilitu. Navíc, možnost změny střední školy v průběhu studia je zpravidla možná jen v “sestupné” podobě, tedy z gymnázia na střední odbornou školu z ní na střední odborné učiliště.

Na učňák?

Neboť deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížení počtu maturantů, lze předpokládat, že vedlejším produktem by byl větší počet žáků nastupujících na učňovské obory. Jejich stav je ovšem na základě sekundární analýzy mezinárodních šetření nedobrý, a to jak v úspěšnosti zprostředkování přechodu ze školy na pracovní trh, tak ve výsledcích vzdělávání obecně^[8]. Velká část učňů nakonec pracuje mimo svůj vystudovaný obor, což znamená, že úzkoprofilové vzdělání, kterým prošli, je do značné míry nevyužito.

Podíl profesní a praktické přípravy je na učilištích oproti všeobecně vzdělávacím předmětům vysoký. Učňové tak nezískávají potřebnou úroveň čtenářské či matematické gramotnosti, schopnost řešit problémy nebo další nutné schopnosti pro pohyb na flexibilním pracovním trhu. Obsahově školy stále učí velmi úzce zaměřené obory, které však nutně nereflektují rychle se vyvíjející trh. Na něm postupně ubývá pracovních pozic, které jsou manuální a rutinní vlivem automatizace, a přibývá těch, které vyžadují vyšší kognitivní procesy.

Jak bylo popsáno, střední odborná učiliště vyžadují podstatnou a hlubokou organizační i kurikulární reformu, jedině tak lze zlepšit vyhlídky jejich absolventů a zohlední dobový vývoj, který v principu jde proti úzkoprofilovým specializacím s nízkým počtem všeobecně vzdělávacích předmětů. Nelze proto – navzdory palčivým nedostatkům – “zajišťovat” vyšší počet žáků nastupujících do učňovských oborů, které mají patrné nedostatky v poskytovaném vzdělání.

Kdo nastaví cut-off?

Pakliže by lobby za centrálně stanovené cut-off skóre spočívala ve snaze “nasměrovat” více žáků do učňovských oborů, nelze ji než jednoznačně odmítnout. Došlo by k přímé korupci státem poskytovaného vzdělávání soukromými zájmy, které by v případě vlivu na určení cut-off skóre prakticky znovuzavedly systém umístěnek ze začátku 50. let 20. století. Stát by potlačil veřejný zájem a upřednostnil krátkozraký pohled reprezentovaný stanoviskem Asociace krajů ČR na zachování “hodnoty” certifikace vzdělávání (maturity) bez jednoznačné potřeby byť jen krátkodobého uspokojení zájmu zaměstnavatelů. Ostatně odmítavý postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR, který svaz přednesl ministru školství (na základě veřejného sdělení viceprezidenta svazu Radka Špicara), hovoří o tom, že stanovisko Asociace krajů se neopírá ani o zájem zaměstnavatelů samotných.

V pozadí přípravy bodových hranic je řada důležitých otázek. Na základě jakých principů by byly jednotlivé cut-off skóre nastaveny a v jaké podrobnosti? Tedy, zda by existovaly různé bodové hranice pro jednotlivé typy nebo obory škol, a zda by se lišily regionálně, nebo by byly celorepublikové. Kdo a na jakém podkladu by cut-off skóre určoval, jak často a podle čeho by se měnilo?

Extenzivní vliv parciálních lobby na vzdělávací politiku napovídá, že by mohlo docházet ke koordinaci s jejich zájmy. Je na místě znovu zopakovat, že stát – jakkoliv má usilovat o efektivní přechod ze škol do zaměstnání a soulad s ekonomickými a regionálními zájmy – se z podstaty věci nesmí dostat do pozice vazala soukromých či skupinových zájmů, jež jsou diametrálně odlišné od zájmu veřejného, jenž definuje vzdělávání financované z veřejných zdrojů. Pokud současný ministr školství Plaga ještě nedávno uvažoval o zrušení jednotných přijímacích zkoušek^[9], považujeme za kontradiktorní usilovat o zavedení centrální kontroly toku žáků do středoškolských oborů právě skrze tyto testy.

—-

^[1] Plaga navrhne zavedení minimálního počtu bodů pro přijetí na střední. IDnes.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/minimalni-bodova-hranice-prijimacky-stredni-skola-plaga-ministr-pxz-/domaci.aspx?c=A180925_102357_domaci_nub

^[2] http://www.nuv.cz/vystupy/vyvoj

^[3] OECD (2016), „Socio-economic status, student performance and students‘ attitudes towards science“, in PISA 2015 Results (Volume I): Excellence and Equity in Education, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/9789264266490-10-en.

^[4] https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA/Sekundarni-analyzy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat

^[5] https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat/PISA_2015.pdf (str. 11-12), https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/NZ_PISA_2015.pdf (str. 31-37)

^[6] https://read.oecd-ilibrary.org/education/education-at-a-glance-2018/czech-republic_eag-2018-42-en

^[7] https://www.pedf.cuni.cz/PEDF-865-version1-tz_close2017pridana_hodnotavg_.pdf

^[8] Jana Straková (2015) Strong vocational education – a safe way to the labour market? A case study of the Czech Republic, Educational Research, 57:2, 168-181, DOI: 10.1080/00131881.2015.1030853, https://www.tandfonline.com/action/showCitFormats?doi=10.1080%2F00131881.2015.1030853

^[9] https://radiozurnal.rozhlas.cz/jednotne-prijimacky-byt-nemusi-ani-povinna-matematika-rika-ministr-skolstvi-7605202