Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Krátce:

Když jde o to najít pro dítě dobrou základku, jdou zásady stranou. Respekt se důkladně věnoval problematice spádové turistiky. „Stalo se nám, že přijel rodič, vytáhl mapu a chtěl vědět, kde si koupit dům,“ cituje text Petra Horkého, Ivany Svobodové a Jiřího Nádoby ředitele olomoucké školy v Mozartově ulici Zbyňka Kundruma. Text se do hloubky věnuje problému zvanému spádová turistika, kdy se rodiče díky fiktivní nebo reálné změně adresy snaží zajistit dítěti místo na vybrané škole. Jiří Nádoba na toto téma připravil rozhovor s Ondřejem Štefflem (respekt.cz). Podcast si můžete poslechnout zde.

Senát schválil nové pravomoci ředitelů škol. Plošně testovat by se ve školách mělo naposledy 14. února. Počet škol, které během předminulého týdne požádaly o přerušení výuky, stoupl z osmi na 56 (seznamzpravy.cz). „Ještě v příštích 14 dnech bude testování fungovat tak, jak funguje doteď,“ řekl v pondělí ministr Gazdík, co bude dál, ještě nevěděl (irozhlas.cz). Školy hybridní výuka vyčerpává. „Často se hledá řešení z hodiny na hodinu, aby mohly fungovat,“ řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc (novinky.cz). „Samozřejmě si uvědomuji, že situace ve školách je náročná, ale o jejich plošném zavírání, vzhledem k tomu, že naši žáci a studenti byli na distanční výuce nejdéle v Evropě, neuvažuji,“ řekl ve středu ministr Gazdík (seznamzpravy.cz). Senát schválil novelu, která dává školám deset dnů ředitelského volna navíc a umožňuje jim rozhodovat o přechodu na distanční výuku. Epidemiologové očekávají v průběhu jarních prázdnin útlum epidemie na školách (blesk.cz). Vláda ve středu rozhodla, že plošné testování v práci i ve školách skončí 18. února. „Vyhnuli jsme se vysokému zatížení nemocnic a situaci jsme zvládli, pandemie se vyvíjí podle predikcí,“ řekl ministr Válek (irozhlas.cz). Zástupci školských asociací jsou opatrnější, na posouzení, zda ukončit testování na školách 14. února, je podle některých z nich brzy (novinky.cz). Ministr Gazdík řekl, že Senátem čerstvě schválené pravomoci ředitelů škol „nevypne“ s dalšími opatřeními (lidovky.cz).

Nově jmenovaný rektor Mendelovy univerzity rezignoval, zhruba na dva měsíce ho zastoupí Robert Plaga. Nově jmenovaný rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam odstoupil, čelil obvinění z manipulace s daty ve vědeckých pracích. Ministr školství Gazdík místo něj jmenoval dočasného rektora – svého náměstka Roberta Plagu, podle vysokoškolského zákona v takových případech přechází pravomoc právě na ministra. Akademický senát v pondělí zahájil proces výběru nového rektora, trvat bude zhruba dva měsíce.

Školkám se během pandemie snížily příjmy ze školkovného, používají je například na nákup papíru, pastelek, knížek nebo stavebnic. O kompenzaci pro mateřské školy ministerstvo školství neuvažuje, školky podle něj mají možnost žádat o převody prostředků z důvodu nemoci či karantény zaměstnanců. „Studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) ale ukazuje něco jiného. Z mateřských škol, které byly zasažené nákazou covidu-19, pociťuje ztrátu prostředků celá třetina,“ píše Josef Mačí (seznamzpravy.cz).

Studovali na prestižní zahraniční univerzitě a požádali o uznání titulu. České vysoké školy však řekly ne. Článek Dominiky Perlíkové popisuje potíže studentů zahraničních univerzit, kteří kvůli práci ve státní správě nebo kvůli dalšímu studiu žádají o uznání vzdělání. „Myslela jsem, že je to formalita. Přišla jsem na rektorát, vyplnila nějaké formuláře a brala to jako hotovou věc,“ popisuje počátek nostrifikační anabáze Kateřina Fuksová, která získala magisterský titul na Tartuské univerzitě. Ta má v humanitních oborech lepší prestiž než Karlova univerzita, která ale žádost o nostrifikaci odmítla. To šokovalo nejen Kateřinu Fuksovou, ale i její vyučující na Tartuské univerzitě. Žadatelka o nostrifikaci titulu na Univerzitě Palackého zase musela dokazovat, že Sorbonna je akreditovaná vysoká škola. Potížím s nostrifikacemi se věnuje facebookový profil Moje nostrifikace.

Dvouletý program Ředitele naživo zaměřený na pedagogický leadership přijímá přihlášky do čtvrtého běhu. Přihlášku je možné podat na stránkách programu do 1. dubna 2022. Podle nedávno publikované evaluační zprávy absolventi pilotního programu reflektovali vyšší spokojenost se svou profesí, také pedagogové na jejich školách pociťují pozitivní změny. Na základě zkušeností z prvních tří běhů programu připravuje Ředitel naživo ve spolupráci s NPI a MŠMT inovované kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení s názvem Lídr školy. Oproti standardnímu kvalifikačnímu studiu bude mít dvojnásobnou časovou dotaci. Přihlašování začne v březnu 2022 a první běh odstartuje v září 2022.

Výrok týdne:

„Došlo až k trojnásobnému nárůstu počtu dětí, které během pandemie, ale i nyní vyhledávají krizovou pomoc, k nárůstu depresivních úzkostných poruch a sebevražedných myšlenek a tendencí. Bohužel v posledních týdnech řešíme i dokonané sebevraždy dětí a mladých lidí, které hlásí přímo školy a učitelé,” říká v rozhovoru pro DVTV Klára Šimáčková Laurenčíková.

V souvislostech

Dá se vychovávat pohlavkem? Výzkumy z posledních 30 let ukazují, že je to přesně naopak

Pohlavek ve výchově pomáhá vymezit hranice, myslí si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Řekl to v rozhovoru pro aktualne.cz, když vysvětloval, proč nemá ambici dostat zákaz fyzických trestů dětí do české legislativy. „Jsem vděčný svým rodičům, že jsem v pravý okamžik facku taky dostal. Jsem z prostředí, kde rodiče uměli v pravý okamžik vymezit, kde jsou mantinely,“ řekl s tím, že on sám se výjimečně jako rodič dostane do situace, kdy po opakovaném napomínání přistoupí k „lepnutí na zadek“. Odstartoval tím diskusi ve „velkých“ médiích i na sociálních sítích.

Analytik EDUinu Jan Zeman se podíval, jaké výzkumné práce jsou k tomuto tématu k dispozici, a shrnul pro vás jejich závěry. Nejčerstvější souhrnnou prací z jeho doporučení je metaanalýza zveřejněná v roce 2021 v časopise The Lancet. Autoři článku Physical punishment and child outcomes: a narrative review of prospective studies analyzovali 69 studií zabývajících se fyzickými tresty a došli k závěru, že navzdory obecnému názoru, že zlepšují chování dítěte, fyzické tresty děti v ničem nerozvíjejí (nerozvíjejí například jejich myšlení, vztahy s vrstevníky ani odolnost vůči stresu), místo toho se problémy v chování u trestaných dětí časem prohlubují (stoupá jejich agresivita).

Shrnující článek vyšel v roce 2012 také v Canadian medical association journal pod názvem Physical punishment of children: lessons from 20 years of research. Podle něj byla v raných letech (90. léta) zkoumána především souvislost mezi fyzickými tresty a agresivním chováním dětí. Všechny analyzované studie souvislost s agresivním chováním vůči rodičům, sourozencům, vrstevníkům a v budoucnu i vůči partnerům v domácnosti uznaly. Studie prokázaly negativní dopady tělesných trestů, ale zároveň nebylo dokázáno, že by přinášely jakékoli zlepšení. Později se výzkum zaměřil na efekt náhrady fyzických trestů jiným přístupem. Autoři poukazují například na výzkum z roku 2005, podle nějž u dětí rodičů, kteří s pomocí vzdělávacích programů nahradili fyzické tresty jinými metodami, došlo ke zlepšení v chování.

České výzkumy se zaměřovaly na postoj k tělesným trestům. V roce 2013 zpracovala Mediaresearch pro MPSV průzkum, podle kterého téměř 2/3 české internetové populace nad 15 let připouští využívání fyzických trestů u svých dětí minimálně ve výjimečných případech. Autoři průzkumu došli k názoru, že respondenti, kteří sami byli fyzicky trestáni, v dospělosti častěji fyzicky trestali, a zaznamenali trend k menšímu užití fyzických trestů u generace z 90. let. Výzkum z roku 2018, který zpracovala pro Ligu otevřených mužů agentura Nielsen Admosphere, tento trend potvrdil, když zaznamenal, že oproti roku 2013 mírně stoupl počet respondentů (z 31 % na 36 %), kteří fyzické tresty při výchově téměř nikdy nepoužili nebo deklarují, že by je nepoužili, pokud ještě děti nemají.