Další báječný rok s Dobešem

Pro tento školní rok ohlásil ministr školství Josef Dobeš, podle prezidenta Václava Klause nejlepší polistopadový ministr školství, tři hlavní změny. S „plošnou“ redukcí sítě středních škol nelze než souhlasit. Mnoho škol je poloprázdných. Nápad na zavedení smluv s rodiči, jež se nově zkouší na třiceti školách, je z oblasti opatření, která nejspíš ničemu nepomohou, ale snad ani neuškodí. A do třetice nás čeká spuštění plošných znalostních testů v páté a deváté třídě. Tam je naopak riziko velké, zvláště proto, že se ministerstvo zatím nebylo schopné poučit z problematických stránek prvního podobného projektu – nové státní maturity.

Maturitu čekají změny

Ještě na začátku prázdnin, kdy ministerstvo hodnotilo jarní kolo maturit, tvrdil ministr Dobeš i ředitel CERMAT Zelený, že diskutovat o tom, jestli by se neměla státní maturita změnit, je zcela zbytečné, protože všechny podstatné debaty proběhly. Ale už první školní den bylo ledacos jinak.

Zaprvé, posledního srpna podalo sedm studentů sedm správních žalob, které napadly státní maturitu. Především kvůli utajování testových zadání, které znemožnilo maturantům podat kvalifikovanou žádost o přezkum výsledků maturity, a také proto, že příslušné složky ministerstva se ani neobtěžovaly vyrovnat s odbornými recenzemi, jež konstatovaly chybné úlohy v některých testech. Ministr Dobeš tak sklízí, co zasel, když ignoroval 14 tisíc podpisů pod otevřeným dopisem, který si stěžoval na nekvalitní maturitu. Pokud žaloby uspějí, bude nutné změnit přinejmenším režim utajování testů, který je zjevně nezákonný.

Podobně srpnové jednání školského výboru Poslanecké sněmovny navrhlo hned několik opatření, jak maturitu změnit. Potenciálně jsou velmi radikální. Poslanci, byť pro příští rok ještě schválili letošní maturitní model, navrhují, aby se už od roku 2013 maturovalo povinně ze tří předmětů, maturita měla jen jednu úroveň a v gesci státu zůstaly jen didaktické testy. Zatím jde o návrh do debaty, navíc s ne zcela zřetelnými obrysy, ale jasně říká jedno: politická scéna včetně koaličních poslanců rozhodně nesdílí Dobešovo přesvědčení, že nová maturita byla jednoznačnýn úspěchem a není na ní třeba nic měnit.

Rizika plošného testování

O to podivnější je, když se ministr bezhlavě vrhá do dalšího obdobného projektu, aniž by jen naznačil, že si je vědom jeho rizik. Výhrady k zavádění plošných zaškrtávacích testů jsou stejné posledních zhruba deset patnáct let, kdy jimi chtěly vylepšit své výsledky různé vzdělávací systémy od Evropy po USA.

Velmi zhuštěně: zaškrtávací on-line testy umožňují ověřovat jen ty méně důležité vzdělávací cíle (tedy spíše určit vedlejší větu přívlastkovou, než schopnost klást si nad textem důležité otázky). Protože však výsledky testů rodiče i politici považují za mimořádně srozumitelné, a tedy důležité, školy jsou de facto nucené trénovat děti především v těchto dovednostech, čímž se zužuje obsah vzdělávání. Navíc ty opravdu slabé žáky neúspěch v podobném plošném testování demotivuje a některé školy pak mají tendenci se podobných dětí zbavovat, aby jim „nekazily průměr“. Posiluje se tak tendence ke vzniku „zbytkových“ škol, což není nic jiného než vzdělávací ghetto a to se všemi průvodními problémy každého ghetta. Kromě toho plošné testy nutí žáky myslet uniformě a snižují odpovědnost učitele, protože je velmi snadné se vymlouvat, že to přece chtějí „ti nahoře“.

Proč máme testovat

Ministr s prvním představením projektu žádný z těchto problémů nezmínil a nenaznačil, jak jim včas čelit. Argument, že plošné testy jsou hlavně zpětnou vazbou pro školy, která jim zatím chybí, a zdrojem veřejných informací o kvalitě vzdělávání, je přinejmenším pochybený. Pokud nějaká škola o takový typ zpětné vazby stojí, může si objednat testy už existujícího systému Kalibro. Výsledky a informaci o tom, jak si stojí v konkurenci ostatních škol, dostane jen ředitel, nehrozí tedy ony výše zmíněné negativní důsledky.

Na druhé straně je pravda, že nám zcela chybí data o výsledcích našeho vzdělávacího systému, proto se tak často odvoláme na mezinárodní šetření PISA a TIMSS. Ale v tom nám plošné testování, právě pro svou omezenost, nepomůže. Navíc není jasné, kdo s těmi informacemi bude pracovat, protože ministr na začátku léta zrušil Ústav pro informace ve vzdělávání.

Je to podobné, jako byste chtěli řídit ekonomiku a zrušili Český statistický úřad. Dobeš tak vyráží do nových projektů v rychlém autě s předním sklem přelepeným optimistickým plakátem.

Velmi podobný systém plošného testování zaváděli v USA v roce 2002 za prezidenta Bushe. Jmenoval se Žádné dítě nesmí zůstat pozadu, sledoval prakticky stejné cíle a měl přesně ty důsledky, které jsou popsány výše. Jeho tvůrkyně, profesorka Diane Ravitchová, dnes objíždí Ameriku s omluvnými přednáškami. To asi od současného ministra čekat nemůžeme, proto je dobré mu oponovat včas.