Díky pracovní nechopnosti jsem si pustil postupně všechny Harry Potter filmy. Přiznám se (a někteří mí přátelé mi to dávají občas silně najevo), že mě léta na Pedagogické fakultě jistojistě deformovala a uvědomil jsem si to zejména ve chvílích, kdy jsem se na výkony bradavických učitelů díval pohledem “moderní” (řada těch myšlenek je známá, formulovaná, vyzkoušená a znovu objevovaná asi tak posledních sto let, v ČR zvlášť) pedagogiky.
- Pojďme si tedy shrnout, co se můžeme z Harryho Pottera dozvědět:
ředitel Brumbál je (pravděpodobně) zavalen provozní administrativou a komunikací s ministerstvem, jelikož nemá vůbec vlastní výuku, neexistuje jediný doklad, že hospituje v hodinách svých kolegů a jeho formální setkávání se studenty se omezuje na pouhé oznamování. Jeho neformální působení na studenty je pak značně problematické
- v Tajemné komnatě se poprvé prokazuje (a pak stále a opakovaně), že škola naprosto nezvládlá provozní krizový management
- na příkladu postu učitele obrany proti černé magii vidíme, že Bradavice vůbec nepracují s čímsi jako “uvádějícím učitelem” a neposkytují začínajícím učitelům pražádnou podporu – což vede k jejich rychlé úmrtnosti (v českém prostředí obrazně, v Bradavicích často doslovně). Stejně tak je to vidět na příkladu Hagrida, který má velkou erudici ve svém oboru, pracuje se soudobou odbornou i didaktickou literaturou, ale chybí mu schopnost přípravy hodin – to by mu ale měl poskytnout uvádějící učitel
- v Bradavicích je silně vidět problematika inbreedingu (v našem prostředí skvělá kritika od Iva Možného), kdy drtivá část učitelského sboru (včetně ředitele Brumbála) školu vystudovala a později tam začala učit
- nenáviděný Severus Snape by byl skvělým příkladem pro didaktiku chemie – lektvary učí prakticky, pracuje s chybnou a zároveň dává studentům možnost látku doslova okusit. Jako u všech ostatních (naprosto všech, bez výjimky) ale selhává ve vztahu k formativnímu hodnocení a spravedlivému přístupu obecně
- i když by se mohlo zdát, že v Bradavicích převládá frontální metoda výuky, naštěstí tomu tak není – velmi dobře jí ale ilustruje profesor Binns, profesor Kratiknot a samozřejmě Dolores Umbridgeové (zde můžeme skvěle pozorovat fenomén zasahování systému do kurikula a do výuky obecně)
- Remus Lupin, vyučující, který propojuje teorii a praxi, pracuje s literaturou, je didakticky schopný, tráví se studenty (směrem k výuce) také svůj volný čas, přizpůsobuje tempo výuky oběma skupinám (slabším i silnějším) a dává studentům zažít úspěch,z Bradavic odchází po necelém roce !!!na základě předpokládaného nátlaku ze strany rodičů!!!
- pravděpodobně jediným vyučujícím, který v Bradavicích působí dlouhodobě a který by prošel přes dnešní moderní standardy učitelů, pak je profesorka Trelawneyová, která je vykreslena jako nedostatečná odbornice (jak často tato kritka zaznívá směrem k odbornosti našich učitelů!!!) a tak je důvod pro její zesměšnění. Na druhou stranu má nezpochybnitelnou erudici v oboru, orientuje se v soudobých trendech svého předmětu, dokáže studenty pro své téma nadchnout a zároveň si udržet zbytky zdravého rozumu
- profesorky Prýtová a Hoochová by nejspíš také sklidily potlesk za svou pedagogickou práci, kdyby ovšem (jako se to děje v Bradavicích zcela běžně) pravidelně nepodceňovaly bezpečnost studentů a nekladly větší důraz na používání správných ochranných pomůcek a práci v bezpečném prostředí
- celý systém je založen prakticky pouze na práci s vnější motivací a rivalitou studentů (školní pohár, NKÚ a OVCE)
- v Bradavicích zcela chybí systém podpory pro studenty, kromě vedoucích kolejí – zde je to ale limitováno vytížeností jednotlivých vyučujících a také jejich charakterem a z toho plynoucím přístupem ke studentům
V zásadě by se škola měla přejmenovat na Škola špatné a černé pedagogiky v Bradavicích…
abych nebyl jenom negativní, Bradavice ukazují skvělý příklad, že inkluze může fungovat a kudy jí vést: vzdělává rovnocenně studenty z kouzelnických i mudlovských rodin a umožňuje zažít úspěch a vlastní posun jak premiantům (Hermiona, například), tak pomalejším žákům (Neville, který se později stává profesorem bylinkářství)
…a to jsem doufal, že mi z Bradavic přijde dopis!
PS: Doplňková výuka Harryho, když učí obranku proti černé magii (kdy Dolores odtrhla výuku od praxe) ukazuje, že kouzelnický svět má stejné problémy ve vzdělávání, jako náš – i přes to, že tam nejsou na učitele evidentně kvalifikační nároky, tak je naprosto mimo realitu, aby učil student – i přes to, že to evidentně zvládá lépe, než mnozí vyučující.
Původní text najdete na autorově facebookovém profilu. Daniel Pražák je učitel.
