Deník.cz: Má se na školách zavádět Hejného metoda?

Publikujeme anketu Deníku, který se ptal Ladislava Kvasze, který učí na Katedře matematiky Pedagogické fakulty UK a působí ve Filozofickém ústavu AV ČR a Josefa Kubáta, který je předsedou Jednoty českých matematiků a fyziků, na jejich názor na zavádění matematiky podle Hejného metody do základních škol. Anketa vyšla na stránkách zpravodajského deníku Deník.cz dne 24. 3. K tématu doporučujeme text Odlřicha Botlíka.

• Ano

Ladislav Kvasz: Učitel nemá děti poučovat

Hejného metoda výuky matematiky je napadaná kvůli tomu, že se neopírá o seriózní výzkum. Opak je pravdou. Experimentální výuka testující Hejného metodu (HM) proběhla v letech 1976-1980 na Základní škole Košická a v letech 1984–1990 na ZŠ Ho Či Minova v Bratislavě. Bylo to před zaváděním radikálního konstruktivismu. HM s radikálním konstruktivismem nesouvisí (viz Principy genetického konstruktivismu).

Další častá námitka se týká prostředí dědy Lesoně. Děda Lesoň je variantou nepoziční soustavy (způsob reprezentace čísel, ve kterém není hodnota číslice dána jejím umístěním v dané sekvenci číslic – pozn. red.) používané v Egyptě, Římě a Evropě 3000 let. Pro děti je mnohem názornější než soustava poziční. V HM děti počítají i s čísly. Používání různých prostředí pro stejný matematický obsah umožňuje dětem kontrolovat výsledek získaný v jednom systému (čísla) výpočtem v druhém (zvířátka). Prací v různých prostředích děti objevují svět matematiky. Úlohou učitele není děti poučovat, ale podporovat je v objevování. Bylo by krásné, kdyby se na učitelství prvního stupně hlásili studenti se zájmem o matematiku. Předností HM je, že i když preferují výtvarnou výchovu nebo češtinu, můžou HM úspěšně používat. HM je založena na dlouhodobém zkoumání dětské motivace a dětského myšlení; opírá se podrobné studium vývoje matematických pojmů a o čtyřicetileté zkušenosti s výukou matematiky. Proto chci, aby i moje děti byly vyučovány HM.

• Ne

Josef Kubát: Plošné zavádění je nebezpečné

Označovat Hejného metodu za moderní je scestné. V HM jde podle mého názoru o extrémní tzv. konstruktivismus ve výuce, který byl v mnoha zemích vyzkoušen a pro neúspěch následně opuštěn.

Proč mám velkou nedůvěru k HM? Už samotný výrok Milana Hejného, že „dobrý učitel matematiky nemusí matematiku tolik znát“, je pro mě nepřípustné tvrzení, které škodí přípravě budoucích učitelů a též matematice samé. Dovolí si snad někdo tvrdit, že řidič autobusu, pilot letadla „nemusí tak moc“ znát ovládání autobusu či letadla? Určitě ne! Milan Hejný a jeho příznivci tvrdí, že HM učí žáky logicky myslet, že děti mají rády matematiku. Připustím jen to, že mají rády hodiny matematiky, protože si hrají. O matematice se prakticky ještě skoro nic nedozvěděly.

Pokud paní učitelka na tabuli vysvětluje, že 1 + 3 + 3 + 5 = 3 + 4 + 4 + 1 a nad touto rovností je „rovnost“ s využitím zvěřince, ve kterém platí: myš = 1, husa = 3, pes = 4 a koza = 5 ve tvaru: myš husa husa koza = husa pes pes myš, má to snad být argument, že HM učí žáky myslet? Pro mě tedy rozhodně ne.

Plošné a odborně nevyhodnocené zavádění HM je velmi nebezpečné. Odpovědnost za výsledky a znalosti žáků školy má ředitel. Neměl by však přikazovat učiteli matematiky vyučovací metody. Alternativních metod je celá řada. V každé ať si učitel sám najde něco pozitivního a to využije. K tomu, že žák bude vyučován jen Hejného metodou, by v každém případě měli dát souhlas rodiče.