Nová hygienická norma má pomoci řešit problém s kapacitami škol. Návrh by také měl reflektovat podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické a ekologické udržitelnosti staveb.
Kateřina Lánská 8. 6. 2023
Foto: Kateřina Lánská
V první polovině června by mělo být známo finální znění vyhlášky, která upravuje závazná pravidla pro hygienické normy v mateřských, základních a středních školách. Dosavadní norma má podle navrhovatelů příliš vysoké nároky na standard školských budov. Novela vyhlášky, která slibuje zmírnění těchto pravidel, by měla platit od letošního září.
Jedním z impulzů, které vedly k revizi hygienické vyhlášky, byla současná dlouhodobá krize kapacit mateřských, základních a středních škol. Návrh by ale měl reflektovat podobu podobných nařízení pro školské stavby i v ostatních zemích Evropské unie a zohledňovat soudobé trendy v ekonomické a ekologické udržitelnosti staveb. Změny se tak dotknou především regulací, které se ukazují vzhledem k proměně využívaných technologií jako zastaralé a redundantní.
Na úpravách poslední měsíc intenzivně pracuje ministerstvo školství, zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj. Jednání se účastní také Hygienická služba ČR a Svaz měst a obcí ČR.
„Hledala se shoda mezi ministerstvy, a to tak, aby změny byly v souladu s ostatními právními normami včetně nového stavebního zákona,“ uvedla poslankyně Renata Zajíčková (ODS), která meziresortní pracovní jednání iniciovala.
S nedostatkem míst v mateřských, základních a aktuálně i středních školách se v posledních letech potýkají především Praha, střední Čechy a další větší města i oblasti k nim přiléhající. Přestože jde o dlouhodobý trend, politické reprezentace posledních desetiletí jej nebraly příliš vážně. Počet veřejných základních škol byl v posledních pěti letech zhruba stejný, nové školy vznikaly pouze ojediněle, nicméně počet tříd za toto období výrazně vzrostl. Přibylo jich kolem čtyř tisíc, což tvoří až devět procent.
Rozložení žáků ve školách se navíc liší regionálně. Na území Prahy a v jejím okolí je naplněnost škol prakticky stoprocentní, což se zesílilo ještě s příchodem dětí ukrajinských uprchlíků, kteří do Čech přišli v loňském školním roce. Ve větších aglomeracích je naplněnost škol zhruba 80 procent.
A na druhou stranu v řídce zalidněných regionech, jako jsou horské oblasti nebo vnitřní periferní území, se nacházejí školy, které jsou podle cílové kapacity využité jen z poloviny, nebo méně. Nejméně naplněné školy jsou v Karlovarském a Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina. Rozdíly najdeme také mezi školami ve městech a na vesnicích.
Jak jsou na tom reálně kapacity základního školství v Česku a jak v rámci jednotlivých částí republiky? Jaké zde existují souvislosti a vstupují do řešení nějaké faktory, které nám brání kapacity reálně plánovat? Tématu se věnovala analýza Auditu vzdělávacího systému za rok 2022. Čtěte zde
„Školy ve městech jsou naplněnější v průměru o zhruba dvanáct až 14 procent více než školy venkovské. Ve městech naplněnost roste, na venkově se drží zhruba na stejné úrovni, mírně přes 62 procent,“ popisuje trend analýza Auditu vzdělávacího systému věnovaná kapacitám základních škol, kterou na jaře představila organizace EDUin.
Ukazuje se, že v České republice se dlouhodobě podceňuje demografické plánování, vláda sice na začátku loňského listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá půl miliardy, to bohužel ale nevyřeší jejich aktuální nedostatek. Lze tedy předpokládat, že řada zřizovatelů využije příležitosti navýšit počet žáků ve třídách. Z dlouhodobého pohledu se nicméně nejedná o systémové řešení.
Problémy s kapacitami už dnes mohou školy částečně řešit tím, že požádají hygienu o výjimku. Jen v loňském roce bylo takových výjimek uděleno více než sto. Neexistuje však jednotná metodika, která by praxi jednotlivých hygienických stanic, které takové žádosti posuzují, sjednocovala. Školy jsou tak odkázány na různé interpretace jejich potřeb a ne vždy je jejich žádostem vyhověno stoprocentně.
Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) uvedl v pořadu Českého rozhlasu Radiožurnál, že například na gymnáziích nevidí 34 dětí ve třídě jako problém. Přesto by bylo podle něj vhodné nedělat taková opatření plošně, ale zvažovat navyšování počtu žáků podle situace a typu školy.
Je otázka, jakým způsobem toto navýšení ovlivní kvalitu výuky ve třídách. Ukazuje se, že při takto vysokých počtech je vhodné, aby výuka ve třídě probíhala například formou tandemové spolupráce učitelů. To však na druhou stranu opět zvyšuje finanční náklady v resortu, který se potýká s tím, že je dlouhodobě podfinancovaný. Náklady na posilování pedagogického sboru porostou každopádně v souvislosti s jakýmkoli dalším navyšováním kapacit škol a s tím by mělo ministerstvo v rozpočtu jednoznačně počítat.
Jaké konkrétní změny chystaná novelizace tedy přinese? Nejdůležitější změnou podle poslankyně Renaty Zajíčkové (ODS) je zobecnění požadavků normy.
„Eliminují se konkrétní parametry a limity ve vyhlášce. Vše bude popsáno v obecnější rovině s tím, že hlavní zodpovědnost za ochranu zdraví bude mít zřizovatel a ředitel dané školy,“ uvedla poslankyně. Vyhláška by podle jejích slov měla také zohledňovat věk dítěte.
„Každému je přece jasné, že pro středoškoláky mohou být podmínky nastaveny jinak než pro děti předškolního věku,“ komentuje snahu o individualizaci potřeb jednotlivých stupňů vzdělávání. Z vyhlášky by měly být také odstraněny některé duplicity a problematika bezpečnosti bude řešena odpovídající právní normou.
Novelizace by kromě toho měla usnadnit výuku i v neškolních objektech, umožnit využívat budovy jako multifunkční a měnit jejich účel podle aktuálních potřeb komunity a demografického vývoje v dané lokalitě. Už dnes totiž někteří zřizovatelé nedostatek kapacit řeší formou provizorních prostor pro vzdělávání žáků.
Například na základní škole v Sulicích nedaleko Prahy využívají v letošním školním roce jako jednu učebnu nově postavenou jurtu na školním pozemku. Jednotlivé třídy na výuku v jejích prostorách rotují, přesto je to podle slov starosty Sulic Petra Juříka pouze provizorní řešení určené na přechodnou dobu. Samotná jurta má navíc životnost jenom deset let. Pokud by se výhledově podařilo vyřešit problémy s nedostatečnou kapacitou, škola by tento alternativní prostor raději využívala k volnočasovým aktivitám, případně by jej nabídla skautům nebo jinému subjektu provozujícímu kroužky pro děti a mládež.
Jurta na školním pozemku se jako učebna v sulické základní škole využívá zatím celoročně. Starosta Sulic Petr Juřík. Foto: Kateřina Lánská
Kritika příliš striktních podmínek pro školní budovy se objevovala již v době, kdy se řešily kapacity předškolních zařízení a podmínky pro pobyt dětí v dětských skupinách. Vzhledem k tomu, že mateřské školy musí podle vyhlášky dodržovat striktní pravidla týkající se prostorové kapacity budov, počtu toalet, umyvadel a dalšího nutného vybavení, hrozilo v době legislativního ukotvování dětských skupin, které kromě soukromých subjektů provozují i zaměstnavatelé pro své zaměstnance nebo neziskové organizace pro děti svých klientů, že nebudou schopny takovým nárokům dostát a budou muset být zrušeny nebo omezeny.
Nakonec se pro zmíněné subjekty vyjednala výjimka, a prostory využívané dětskými skupinami tak nemusí podléhat stejným hygienickým normám a pravidlům jako ty určené pro mateřské školy. I tuto dvojkolejnost by měla připravovaná vyhláška řešit.
„Při jednáních jsme se zabývali i hygienickými požadavky na mateřské školy a dětské skupiny. I v této oblasti by mělo dojít ke zracionálnění požadavků,“ komentuje chystané záměry Renata Zajíčková. Týkat by se to mělo konkrétně používání praček a sušiček nebo počtu záchodů. Současná vyhláška stanovuje na pět dětí jednu toaletu.
Vypuštěny by obecně měly být i další striktní parametry, které se dotýkají prostorových dispozic, jako je výška stropu nebo počet čtverečních metrů na jednu osobu. Místo toho bude norma obsahovat doporučení, která se budou posuzovat individuálně.
Dané změny tak umožní zřizovatelům flexibilnější úpravy i rozhodování a zároveň je budou motivovat ke stavbě nových školních budov. „Změnou hygienické vyhlášky se zřizovatelům výrazně zjednoduší, zrychlí a zlevní celý proces od projektové dokumentace po samotnou výstavbu. Budou moci více zohlednit lokální podmínky, prostředí nové školy a ekologickou udržitelnost,“ slibuje si od novelizace zlepšení podmínek pro obce i kraje poslankyně Zajíčková. Současná norma je podle ní pro zřizovatele často demotivující, když je nutí zohledňovat nesmyslné a zastaralé požadavky a složitě hledat způsoby, jak jim vyhovět.
„Dnešní moderní technologie dávají zřizovatelům možnosti, jak rychle, ekologicky a ekonomicky stavět či rekonstruovat a zároveň maximálně chránit zdraví dětí a všech zaměstnanců školy,“ myslí si.
Přestože deklarovaným záměrem změn v hygienické vyhlášce je její neaktuálnost, nelze se ubránit dojmu, že právě problémy s kapacitami škol vytvořily tlak na systém, aby se odhodlal ke změnám. V takové situaci je třeba říct, že pouze změna jedné vyhlášky nemůže přispět k potřebnému řešení situace, byť jistě dokáže v mnohém uvolnit zřizovatelům ruce při rekonstrukcích a stavbách nových škol.
Samosprávy by měly důsledně sledovat demografický vývoj a zohledňovat reálný počet dětí na svém území, stejně jako systematicky a realisticky v dostatečném předstihu plánovat občanskou vybavenost včetně rozšiřování nebo výstavby škol.
Text vyšel v příloze Akademie Lidových novin.
Autor článku:
Kateřina Lánská
Editorka, Analytička, EDUin.
