Co přinesl týden 19.2. – 25.2.
Témata týdne: Musíme učit děti to, co roboti a počítače nezvládnou lépe. Kreativita, hodnoty a postoje v centru vzdělávání, které nesoupeří v předem prohraném závodě s technologiemi, pokud se paradigma vzdělávání nezmění. Zakladatel čínského internetového gigantu Alibaba Jack Ma v krátkém projevu na Světovém ekonomickém fóru. Sdílené bydlení studentů a mladých dospělých z dětských domovů. Unikátní projekt se podařilo zrealizovat ve spolupráci Fakulty sociálních studií MU v Brně a radnice Brno-střed, informuje vysokoškolský pedagog Bohuslav Binka. Od utopie zahradníků k utopii lovců. Unikátním způsobem vysvětluje slavný sociolog Zygmunt Bauman v rozhovoru z roku 2012 změnu sociálního klimatu a rozpad sociálních vazeb, založených na převažujícím sobectví a predátorství, akcelerující potřebu okamžité spotřeby. Podle Baumana to nejvíce postihne děti, i ty ještě nenarozené (ČRo Wave). Rozdíly v regionech, víceletá gymnázia, drastické podfinancování vzdělávání a zoufalost vzdělávací politiky v ČR. Bob Kartous v DVTV nad výsledky Auditu vzdělávacího systému v ČR.
Výrok týdne: „Školám chybí učitelé, co s tím uděláme? Zavedeme brannou výchovu! Zavedeme dílny a pozemky!” Trocha absurdního humoru nad stavem vzdělávací politiky v ČR, via profil Vědátor na Facebooku.
Novinky:
Návrh Asociace malých a středních podniků zavést zpět do základního školství povinné dílny a pozemky se setkal s podporou premiéra a majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše (ČRo). Návrh je spojen i s blíže nespecifikovaným přechodem k duálnímu vzdělávání, k modelu propojení teoretické přípravy ve školách a praktické přípravy v podnicích. Dílny a pozemky se staly okamžitě tématem mediálních a veřejných diskusí. K nápadu se kriticky postavila Česká středoškolská unie (Novinky.cz). Předsedkyně Lenka Štěpánová upozorňuje na absurditu požadavku s ohledem na měnící se způsob produkce zejména v manuálních činnostech pod tlakem automatizace a robotizace. Jako těžiště problému vidí špatnou úroveň přípravy na učilištích, která neposkytuje absolventům dostatek dovedností využitelných v praxi. Bob Kartous v komentáři pro Lidové noviny poukazuje na to, že dílny a pozemky se zcela nezaslouženě dostávají do středu zájmu, byť se v českém školství jedná o nepodstatný problém. Zároveň poukazuje na to, že pracovní činnosti ve školách nutně musejí připravovat děti na svět práce, jaký je, tedy v těsném propojení s technologiemi. Ve svém komentáři bere také Jiří Hlavenka nápad s dílnami a brannou výchovou jako důkaz diletantství současné politiky (Britské listy). Podobně jako Hlavenka, i Tomáš Feřtek upozorňuje ve svém komentáři pro Respekt.cz na kontraproduktivitu záměru motivovat děti k manuálním činnostem. Samotný rozvoj manuální činnosti podle něj je vysoce důležitý, a to na úrovni předškolního vzdělávání. Celkově kriticky se k nápadu vyjadřují lidé oslovení serverem Blesk.cz. Které tři paradoxy české školy je třeba prolomit, aby bylo možné přivést děti k manuální práci, vysvětluje ve svém komentáři Tomáš Feřtek (Rodicevitani.cz).
Návrh poslance Klause, podpořený stranickými kolegy z ODS, nezískal navzdory většinové shodě sněmovního a senátního výboru pro školství podpůrné stanovisko vlády. Vláda ve svém stanovisku obhajuje jak zavedení práva na umístění dětí ve věku dvou let do mateřské školy, tak zavedení povinného vzdělávání od věku 5 let (povinný předškolní rok vzdělávání). Zároveň upozorňuje na to, že kromě technických nedostatků obsahuje návrh zrušení bezplatnosti vzdělávání v posledním roce předškolního vzdělávání, aniž by tuto změnu předkladatelé odůvodnili. Zároveň vznikla petice na podporu zachování práva na umístění dvouletých dětí do MŠ, která pracuje s podstatně odlišnou argumentací, než předešlá petice, jež naopak požadovala zrušení tohoto práva s poukazem na prospěšnost výchovy dvouletých dětí v rodinném prostředí. Současná petice, podporující zachování práva, poukazuje na to, že právo neznamená povinnost, že je nutné navýšit podporu MŠ a přihlédnout k potřebám rodičů, zejména matek, zachovat si vedle svých rodičovských povinností také existenční standard. O nedostupnosti předškolní péče v souvislosti s ohrožením instituce rodiny hovoří v rozhovoru pro iDNES.cz sociolog Daniel Prokop. Na zcela konkrétní problémy, které mohou vyvstat s příchodem dvouletých dětí do MŠ, upozorňuje článek Deníku.cz. Zveme vás na diskusi Dvouletí v mateřských školách – zkusme argumentovat věcně, která se koná 13. 3. od 17. 00 v EDUpointu, který sídlí v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí.
„Nejhorší situace je v oborech matematika, angličtina, fyzika, informatika a chemie pro druhý a třetí stupeň,“ říká děkan Pedagogické fakulty Západočeské university v Plzni Miroslav Randa (iDNES.cz). V Karlovarském a Plzeňském kraji bude třeba během následujících šesti let nahradit 1 000 učitelů odcházejících do důchodu, vyplynulo to z ankety, kterou mezi školami v daných krajích uspořádala právě Pedagogická fakulta ZČU. Na tentýž problém upozorňuje i Český rozhlas a zároveň poukazuje na to, že situace vyvolala těsnější kooperaci škol s fakultami ZČU, jež pracují na programu přípravy svých absolventů na splnění pedagogické kvalifikace požadované zákonem. Reálná situace ostře kontrastuje s tvrzením někdejší ministryně školství Kateřiny Valachové, že učitelů je dostatek, jen je třeba zvládnout „mezigenerační výměnu“ (ČTK). Na potřebu uvolnit pedagogickou profesi pro absolventy VŠ opakovaně upozorňuje Audit vzdělávacího systému v ČR.
Dne 5. 4. 2018 proběhne už třetí ročník konference určené pro vedení malotřídních škol. Letošním programem provede účastníky ředitel Centra školského managementu PedF UK v Praze Václav Trojan. Program se bude soustředit zejména na legislativu dotýkající se malotřídních škol a pracovněprávní vztahy. O problémech a zároveň pozitivním přínosu malotřídních škol vyšel v roce 2016 článek v deníku Právo (Novinky.cz). Na jedné straně rodinná atmosféra škol, snadnější bourání bariér mezi různě starými dětmi, partnerské učení dětí, na straně druhé finanční problémy, zatěžující administrativa a nesnadné dosahování na další podporu. Článek upozorňuje i na zjištění České školní inspekce, že v testování žáků 5. tříd dopadly malotřídky lépe než ostatní školy. Podobná pozitiva zmiňuje i článek v iDNES.cz z roku 2017.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře:
Videobeduin: