← Beduin ← Články

Diskuse kolem předškolního vzdělávání ukazuje nekoncepčnost české vzdělávací politiky

12. 2. 2018

EDUin

Co přinesl týden 5.2. – 11.2.

Témata týdne: Téměř polovině učitelů hrozí profesní vyhoření. Česká televize cituje z průzkumu Pedagogické fakult UK v Praze, provedeném na 2,5 tisících učitelích. Nominujte dobré učitele a učitelky na cenu Global Teacher Prize CR. Cenu podporují mimo jiné, rektor Mikuláš Bek, herečka Simona Babčáková nebo moderátorka Ester Janečková. Oni je do plynu, my je do škol. Dvě kampaně, které reagují na vlnu zbabělého rasismu vůči malým dětem v teplické základní škole Plynárenská, přinesly škole významnou finanční podporu. Posun zápisů do prvních tříd neměl předpokládaný dopad na počet odkladů. Posun z ledna a února na duben měl snížit počet odkladů, místo toho ale došlo k razantnímu zvýšení (ČT). Alt se děje díky dobrým učitelům. Osobnosti v pedagogickém sboru umožnily vytvořit na Gymnáziu Na Zatlance alternativní program postavený na tandemové výuce, výuce v blocích, expedicích, jiném pojetí hodnocení. V rozhovoru pro Řízení školy to popisuje koordinátor Altu Lukáš Šlehofer.

Výrok týdne: „Dnešní inkluzivní škola je odrazem složení společnosti. Znevýhodněné skupiny už nejsou ukryty v ústavech a zvláštních školách před zraky společnosti, jako tomu bylo před rokem 1989. Jsou zde s námi. A stejně jako se neuzavírá naše univerzita před rozmanitými talenty mnoha barev a postojů a cíleně poskytuje podporu těm, kterým osud nepřál, nemůžeme studentům říkat, že svět je jen jednoduchý a krásný..” Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MU v Brně, ve vyjádření k nespokojenosti některých studentů s předmětem Asistentská praxe, v němž chodí studenti doučovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Novinky:

DVOULETÉ DĚTI, PŘEDŠKOLNÍ ROK VZDĚLÁVÁNÍ A TRVALÝ PROBLÉM ČESKÉ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY: CHAOS

Senátní školský výbor otevřel rozpačitou iniciativu. Uspořádal setkání s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Setkání navazuje na petici z minulého roku, za jejímž vznikem stojí psycholog Marek Herman a speciální pedagog Jiří Halda. Cílem petice bylo přimět ministerstvo školství, aby zvrátilo novelu, podle které by rodičům vzniklo od roku 2020 právo na umístění dítěte do mateřské školy od dvou let věku. V silně emočně zabarveném textu se autoři petice zaštiťují blíže nespecifikovanými zjištěními o škodlivosti brzkého umístění dítěte do MŠ. S tímtéž závěrem skončilo i setkání v Senátu (ČT). Jménem některých svých členů se tak senátní školský výbor vyjádřil pro zrušení tohoto práva a podpořil legislativní návrh Václava Klause ml., předsedy školského výboru sněmovny (iDNES.cz). Ten ale zároveň obsahuje zrušení povinného posledního roku předškolní docházky, na čemž v senátu shoda nepanuje. Problém ale je, že ani politika vyspělých zemí, ani výzkum neukazuje na škodlivost zavedení práva na umístění dítěte do MŠ. Například The Study of Early Education and Development zpracovaná na 6 tisících dětech v Anglii podle deníku The Telegraph ukazuje na pozitivní přínos na socioemocionálního rozvoje a rozvoje kognitivních funkcí dětí, které byly ve dvou letech umístěny do školky, bez ohledu na míru jejich znevýhodnění. Právě snahou pomoci rodinám v existenční nouzi, zejména matkám samoživitelkám, byla novela motivována. Sociolog Dan Prokop upozorňuje na fakt, že matky samoživitelky patří v ČR k chudobou nejvíce ohroženým lidem (Britské listy). V tiskové zprávě upozorňuje EDUin, že představa petentů naprosto pomíjí sociální situaci řady rodin. EDUin dále kritizuje fakt, že místo analýzy problému chce parlament opět přistupovat k okamžitému legislativnímu řešení.

JAK DOKONALE UMÍ ČESKÉ ŠKOLSTVÍ VYTVÁŘET NEVZDĚLANCE?

Jsou to často velmi bystří kluci. Jenže na učilišti je řada učitelů považuje za „nevzdělavatelný materiál“ a podle toho k nim přistupují. V šestnácti letech jsou navíc už určitým způsobem zformováni předchozím vzděláváním. Protože neodpovídali normám, které v českém školství indikují vzdělávací potenciál, byli označeni za nestudijní typy a přijali tuto identitu. Není pak možné je motivovat k učení. Na alarmující stav vzdělávání na učilištích upozorňuje ve vysoce čteném článku na webu Rodiče vítáni učitelka angličtiny Andrea Svobodová. Na učilištích se vzdělává v programech bez maturitní zkoušky téměř 22 % žáků. Výroční zpráva ČŠI překvapivě v negativních zjištěních na úrovni středoškolského vzdělávání upozorňuje pouze na vysoký věk učitelů odborných předmětů a praktického vyučování a malý zájem odborníků z praxe. Audit vzdělávacího systému v ČR upozorňuje na několika místech na historicky přetrvávající strukturu středního školství a nevyhovující podíl všeobecného vzdělávání na odborně zaměřených středních školách.

BRANNÁ VÝCHOVA JAKO NÁSTROJ PROPAGANDY?

Motivace k vlastenectví a chuti bránit Českou republiku je hlavním leitmotivem ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové k zavedení branné výchovy ve školách. Se zavádějícím obrazem Tomáše Garrigue Masaryka v pozadí představila politička ANO vysoce loajální Miloši Zemanovi tento plán na Facebooku. V Duelu Seznam Zprávy se nad tímto tématem potkali náměstek ministerstva obrany Jakub Landovský a Bob Kartous z EDUin. Kartous zdůrazňoval, že s ohledem na současnou situaci, společenskou, bezpečností či politickou, by bylo v prvé řadě dobré, aby vznikla analýza, která nejprve identifikuje reálná rizika a jejich pravděpodobnost. Landovský tvrdí, že taková analýza údajně existuje. Kartous poukazoval na fakt, že branná výchova v roce 2018 by měla stát zejména na budování rezistence vůči dezinformacím, fyzické kondici a duchapřítomnosti v reálných mimořádných situacích, jak je chápe Zimbardův Projekt hrdinských imaginací. Landovský s tím souhlasil. Jak ale ukazuje komentář Aktuálně.cz, postava Karly Šlechtové a její náklonnost k nacionalismu otevírá otázku, co si vlastně pod brannou výchovou představuje…

KLAUS JAKO ASIE, KANIA JAKO SEVEROATLANTICKÝ SVĚT: STŘET NAD SMYSLEM VZDĚLÁVÁNÍ

Václav Klaus ml. se v rozhovoru pro Frekvenci 1 vyjádřil v tom smyslu, že „alternativní školství je cestou do pekel“. Klaus přičítá toto riziko své představě o tom, že v tzv. alternativních školách si děti vybírají, co se budou učit a jsou kamarády a partnery učitelů. Podle Klause se to negativně projevuje v mezinárodním srovnání výsledků vzdělávání, kde vítězí asijské země. Na jeho rozhovor reaguje na Facebooku Ondřej Kania, zakladatel American Academy. Poukazuje jednak na fakt, že mezi nejlepšími zeměmi zdaleka nejsou jen asijské země a že tedy Klausova premisa neplatí. Dále vznáší otázku, jestli chce ČR následovat asijský přístup postavený na mechanickém drilu a potírání osobnostních odlišností, nebo raději bude následovat progresivní vzdělávací koncepce Estonska, Finska a Kanady, které se v PISE 2015 umístily mezi nejlepšími deseti zeměmi (porovnání úrovně matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti). Zajímavým studijním materiálem o alternativním školství může být kniha „Jak se učí živě?“ (iDNES.cz).

Inspirace z (a do) praxe: