Diskuse o standardech se možná stane diskusí o celkové podobě základního vzdělávání v České republice

V současné době se můžeme na portálu www.rvp.cz dočíst, že probíhá připomínkové řízení k “Standardům vzdělávacích oborů základního vzdělávání” formou dotazníku do středy 22. 5. 2013. Dále se můžeme dočíst, že upravený RVP ZV, který byl schválen s účinností od 1. 9. 2013, bude obsahovat „pouze“ standardy českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, a že standardy ostatních vzdělávacích oborů budou během školního roku 2013/2014 představeny formou seminářů.

Možná právě nyní je tu pro rodiče, odborníky, učitele  poslední možnost vyjádřit svůj názor k tomu zda standardy vůbec chceme.

Co víme o současném pojetí standardů v základním vzdělávání v České republice?

Standardy doplňují očekávané výstupy v RVP jako výstup z 5. a  9. ročníku. Standardy jsou velkou systémovou změnou v základním vzdělávání od schválení Školského zákona v roce 2004. Bývalý ministr v roce 2012 vydal vyhlášení, že do RVP zavádí standardy pro Český jazyk, Cizí jazyk a Matematiku a zároveň vyhlásil, že budou plošně testováni žáci z tohoto učiva. Citace ze standardů zavedených v roce 2012: “U všech elektronicky testovatelných výstupů jsme podrobně specifikovali, které učivo a dovednosti výstup zahrnuje, a stanovili jsme indikátory úloh pro autory testů.”

V současnosti byly “renovovány” tyto standardy a dány do připomínkového řízení, přesto ani tyto standardy v současném pojetí nezakryjí tendence upřednostnit učivo před žákem a před cílem vzdělávání, tendence konkretizovat více obsah a rozsah učiva, což se projevuje u většiny „indikátorů“ a u „ilustrativních úloh“ vlastně nenápadně (pouze ilustrativně) také.

I při zavedení jakéhokoli kompromisního standardu od 1.září a i třeba jen 3 vybraných oborů (předmětů) tyto tendence budou zakotveny a pravděpodobně dále posilovány se všemi negativními důsledky, které je mohou provázet (například likvidace moderních metod vyučování, potlačení individualizace a další).  Zajímavé je, že už i tyto 3 standardy porušují filozofii RVP a Školského zákona. Oddělují vzdělávací obor “Jazyk a jazyková komunikace” na dva předměty: Český jazyk a Cizí jazyk. Definování jazykového vzdělávání jako jednoho oboru zakotvuje smysluplné propojování výuky českého a cizího jazyka.

Obrázek si lze udělat ze 3 příkladů standardů (3 předmětů v připomínkovém řízení), které mají tedy vstoupit v platnost (podtržené jsou slova, která podle mne ukazují tendence vkládat závazné konkrétní učivo)

Vzdělávací obor Cizí jazyk; Ročník 5.; Tematický okruh 2. Mluvení; Očekávaný výstup RVP ZV CJ-5-2-01 “Žák se zapojí do jednoduchých rozhovorů”; Indikátory 1. žák použije základní zdvořilostní obraty (např. oslovení, pozdrav, rozloučení, poděkování) ve velmi krátkých a pomalu vedených rozhovorech; 2. žák se účastní jednoduchých a pomalu vedených rozhovorů, ve kterých poskytne konkrétní informace o sobě, dalších osobách, zvířatech, předmětech, činnostech, nebo se na podobné informace zeptá (např. představí sebe či druhé, sdělí věk, kde bydlí, co dělá, vlastní a umí nebo se na totéž zeptá) za použití jednoduchých slovních spojení a otázek

Vzdělávací obor Český jazyk; Ročník 5.; Tematický okruh Komunikační a slohová výchova; Očekávaný výstup RVP ZV ČJL-5-1-03 “Žák posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení”Indikátory 1. žák sestaví a napíše adresu, zprávu, vzkaz, oznámení, pozvánku; 2. žák posoudí, zda jsou adresa, zpráva, vzkaz, oznámení nebo pozvánka úplné; 3. žák sestaví z vět nebo krátkých odstavců příběh s dodržením dějové posloupnosti; 4. žák vybere z nabídky vhodný závěr k dané ukázce

Vzdělávací obor Matematika a její aplikace; Ročník 5.; Tematický okruh 1. Číslo a početní operace; Očekávaný výstup RVP ZV M-5-1-05 “Žák modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku.”; Indikátory 1. žák vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou zlomkem na příkladech z běžného života; 2. žák využívá názorné obrázky k určování 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku; 3. žák vyjádří celek z jeho dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

 Není lepší se zamýšlet nad RVP v jeho očekávaných výstupech a zapomenout zatím na nejasná slova jako  “standard”, “indikátor” , “ilustrativní úloha”?

A pokud standard chceme používat, není lepší nejdříve přemýšlet o standardech činnosti školy a učitele? V jiných oborech se definují obecné (návodné) standardy služby a nestandardizuje se klient služby, pouze v oblasti vzdělávání jsou výrazné tendence standardizovat dítě.

V současném RVP platí toto: “Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné v běžném životě a ověřitelné. Vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo v praktických situacích a v běžném životě. RVP ZV stanovuje závazné očekávané výstupy na konci 5. ročníku a 9. ročníku”. Pokud je to pravda je to tedy ideální stav a na co standardy? A pokud to není pravda, diskutujme.

V RVP jsou stanoveny tyto vzdělávací obory:

– Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)

– Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)

– Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)

– Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)

– Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)

– Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)

– Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)

– Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)

– Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)

Za poslední roky se povedlo postupně dosáhnout, že se v současné škole dává důraz na smysluplné celky. A nejde jen o to, že si lépe vše děti zapamatují a pochopí a využijí v životě. Měli bychom spíše ještě více opustit předměty, než tvořit jejich standardy, protože i moderní věda se zaměřuje mezioborově, vzniká množství oborů, které nezařadíte do zeměpisu, přírodovědy, fyziky, matematiky nebo např. současné technické vědy jsou propojovány s psychologií, filozofií apod.

Základní moje otázka je: Potřebujeme vkládání standardů v tomto pojetí, kde je vidět tendence k povinnému učivu, které mají žáci papouškovat a vzorových úloh na znalosti místo podpory schopnosti žáků myslet v souvislostech, tvořit a objevovat svět, učit se a rozvíjet se dle svých různorodých schopností?

Moje vize standardu je: Základní vzdělávání podporuje děti ve věku, kdy se člověk je schopen mnoho naučit, je tedy nejdůležitější částí celého vzdělávacího systému. Děti při ukončení deváté třídy odchází s rozvinutým myšlením, sebevědomím, schopností dobře komunikovat a tvořit, s motivací poznávat dále svět, vědí jak dále studovat a mají i vize profesního směřování. Jsou to děti, které díky své dobré základní škole jdou dále životem, vzděláváním a prací, tak jak právě oni chtějí a jak to odpovídá jejich rozvinutému talentu.

Při standardech bychom zejména neměli jít proti smyslu platného Školského zákona a paragrafu 44 – Cíle základního vzdělávání: „Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.“

Veřejná diskuse podle mého názoru musí pokračovat. A tak, že je co nejvíce informována veřejnost. Nabídne se struktura diskuse od obecného k detailnímu. Postupně mohou být otevírány a shrnovány otázky od obecných ke konkrétním. Shrnutí  zveřejňována a dán opět prostor k vyjádření ke shrnutím. Pokud se ozývá málo diskutujících, hledají se příčiny a reaguje se na ně. Pokud se ozývá hodně kritiky na způsob veřejné diskuse, udělá se krok zpátky opět k základním otázkám.

Mám stále jednu hlavní připomínku do diskuze: Je možné nějak a někde pozastavit celý tento rizikový proces (jakýchkoli nejasných standardů a nejasného plošného testování), který může radikálně změnit kurikulum a atmosféru českých škol? A nic teď nezavádět a zamyslet se s veřejností, odborníky, učiteli, rodiči i dětmi, co opravdu chceme?