Diskuse o výuce a zkoušce z matematiky je polarizovaná. O co v ní jde?

Co přinesl týden 16. 9. – 22. 9. 2019

Krátce:

• Ubývá kvalifikovaných učitelů, zvětšují se nerovnosti, učebnice nereflektují RVP a chybí metodická podpora. Sociolog Daniel Prokop ve velkém rozhovoru pro Chytré Česko uvádí, proč se snižují akademické výsledky českých žáků. Odpovídá také na silné nerovnosti mezi školami či kraji. Důležitá je podle něj další individualizace nebo více prostředků.
• Školy s nejhoršími maturitními výsledky by se měly zavřít, tvrdí politici. Místo zavržení by se jim ale mělo dostat naopak větší podpory. “Co ve zprávách o problémových školách chybí, je lepší pochopení osudů jednotlivých propadlíků a jejich vliv na maturitní skóre,” píše Štěpán Kment pro Řízení školy o zanedbaném vlivu socioekonomického statusu žáků.
• Oldřich Botlík: Dnešní podoba matematiky se vytváří především pro učitele, ne pro žáky. Botlík také zdůrazňuje, že velkou část maturitní zkoušky z matematiky by dnes složil smartphone. „Postrádá to celé smysl, když někdo neumí rovnici sestavit, tak proč by ji uměl řešit,“ argumentuje matematik (Rozhlas.cz).
• „Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora.” Tomáš Feřtek o vizi školství podotýká, že po 30 letech je učitelská profese nesporně náročnější (Svět neziskovek), nedostává se ale adekvátní ohodnocení.
• Z nedávných vládních prohlášení o zvýšování výdajů na vědu a výzkum se zdá, že míříme k nebesům. Skutečnost je poněkud méně bombastická. „Při posuzování většiny výdajů státního rozpočtu je však třeba brát ohled nejen na inflaci, ale také na velikost a růst HDP,“ píše ekonom Daniel Münich a ukazuje, že růst výdajů na výzkum je fakticky malý (Aktuálně).
• Dcera začala školu přímo nesnášet, vypráví maminka z Brna… Co dělat, když to mezi učitelem a žákem skřípe? „Je důležité nezadržovat žádné posudky z poradny. Pro co nejlepší řešení na míru potřebují profesionálové ve škole úplné informace od odborníků z poradny, od lékařů a dalších specializovaných zařízení.“ Příběhu se věnuje web Rodiče vítáni.
• Je otevřeno přihlašování do nového ročníku soutěže EDUína 2019. Znáte inspirativní projekty ve vzdělávání? Autorem projektu může být jednotlivec, skupina, škola či organizace působící v České republice. Přihlaste je, aby jejich aktivita našla to správné ocenění. Cenu uděluje EDUin.

Výrok týdne: „Dítě potřebuje respekt, emoce ventiluju až v kabinetu. Učitel není ten, kdo má stát před tabulí, ale má tvořit situace, které vedou k objevování. Má být dětem průvodcem. Odpadá tak to, že nemůže zkrotit děti, protože to nepotřebuje.“ Učitel Daniel Pražák, který také vede spolek Otevřeno a učitelství aktivně komunikuje na sociálních sítích, hovoří o svém moderním přístupu k vyučování a vlivu na žáky (DVTV).

V souvislostech: 

• DISKUSE O MATURITĚ Z MATEMATIKY: JEDEN O VOZE, DRUHÝ O KOZE. POROZUMÍ SI DVA TÁBORY?

„Matematika je čisté myšlení. Je to snad jediná oblast lidského konání, kde platnost výsledků není závislá na názoru či interpretaci. Matematik totiž musí svá tvrzení dokázat z výchozích axiomů pomocí daných odvozovacích pravidel. Matematika je tedy svojí podstatou protikladem postmoderních postulátů, že pravda je věcí názoru a realita jen narativ, který si můžeme vybrat podle potřeby a podle potřeby jej změnit. Matematika také učí přesně formulovat myšlenky, odlišit příčinu a důsledek, předpoklad a závěr, rozpoznat fakta a manipulaci. To je osvěžující protipól k blátivému myšlení naplňujícímu mediální prostor. Troufnu si říci, že nás matematiky je poměrně obtížné vodit za nos,“ píše matematik Martin Markl v časopise Vesmír.

Diskuse o relevanci matematiky se opět rozvířily po rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy, který plánuje zrušit povinnou maturitu z matematiky. Ta má přitom spolu s cizím jazykem a češtinou tvořit trojici povinných předmětů, z nichž mají maturanti skládat zkoušku nejpozději od jara 2022. Přirozeně vznikly dva tábory v diskusi. Jeden obhajuje rozhodnutí ministra a souhlasí s jeho důvody. Proti němu stojí neméně silná skupiny obhájců nutnosti matematiky, která žádá, aby každý maturant musel její zkouškou projít. Hlavní postoje obou táborů pro vás shrnujeme.

„Shodli jsme se na tom, že studenti mají zájem o kvalitní výuku matematiky. Není to o tom, že by matematiku nechtěli,“ řekl ministr Plaga po jednání s Českou středoškolskou unií. „Chtějí, aby byla vyučována zábavnou formou a aby byla užitečná ve skutečném životě. Na tom se shodujeme,“ dodal ministr. Podle Plagy by se v dohledné době měly upravit rámcové vzdělávací programy tak, aby byla matematika lépe zaměřená na praxi (iRozhlas). Navíc, Česká středoškolská unie upozorňuje, že povinná maturita z matematiky může ještě zhoršit už tak špatný vztah žáků k předmětu. Středoškoláci tvrdí, že na středních odborných školách vede maturita z matematiky ke snižování hodin odborných předmětů, že povinná zkouška povede k větší neúspěšnosti u maturit a že ne každý bude v budoucnu matematiku potřebovat.

Hlavním argumentem ministra školství pro jeho rozhodnutí byla dosud nepublikovaná analýza maturitních výsledků. Plaga na jejím základě prohlásil, že se maturantům nejvíce nedaří v úlohách, které reflektují problémy v reálném světě. „Zjevně z toho vychází, že memorovací věci se lidi dokážou krátkodobě naučit, ale ty pak stejně nepoužívají. Učí se pouze na tu zkoušku,“ prohlásil ministr (Novinky.cz). S odložením nezbytně souvisí také negativní trend při výběru maturitních předmětů – matematiku si bere podstatně méně žáků než cizí jazyk, zejména pak žáci odborných škol se do ní zdaleka nehrnou. Zkrátka, ti, kteří volají po odložení převážně kritizují nedostatečně kvalitní výuku matematiky, přeplněné rámcové vzdělávací programy, podle nichž školy učí, nebo odtrženost školní matematiky od reálného světa a zájmů žáků.

Na druhé straně zástupci povinné maturity z matematiky viní žáky a projevují nepochopení, často až pohrdání. „Chceme zvýšit kvalitu vzdělávání, zrušíme to, co žákům nejde? Písemky se budou opravovat na školách. Didaktický test bude jen jakýsi připouštěcí s hodnocením uspěl – neuspěl. Z maturitní zkoušky se stává fraška. Myšlenka, že se s reformou financování regionálního školství zlepší kvalita výuky matematiky, protože budeme moci víc hodin dělit a tím více procvičovat, je na školách nereálná. Nejsou totiž učitelé matematiky, kterých by bylo zapotřebí,“ řekla pro Echo24 předsedkyně asociace Renata Schejbalová.

Vedle předsedkyně ředitelů gymnázií je stabilním hlasem pro povinnou maturitu z matematiky Eduard Fuchs, předseda Společnosti učitelů matematiky: „Zodpovědně tvrdím, že i podprůměrně nadaný žák s podprůměrnými znalostmi a podprůměrnou pílí musí maturitu z matematiky složit.“ Obdobně argumentuje i předsedkyně Jednoty českých matematiků a fyziků Alena Šolcová: „Současná maturita není obtížná, měla by ji zvládnout většina studentů končících střední školu. Nejde o to, že pětina neuspěje, ale že 80 procent uspěje. Přece nechceme, aby uspěli všichni. To by byla pro každou zkoušku špatná zpráva, tak by neměla žádnou hodnotu.“ (Česká škola)

Oba tábory neumí najít společnou řeč. Zdá se totiž, že zatímco první tábor roli matematiky nezpochybňuje a hledá cesty, jak ji lépe zpřístupnit žákům, druhá skupiny to odmítá se slovy, že status quo je dostatečný a na vině je lenost žáků. Smysl do diskuse přináší matematik Milan Hejný, který by ze své pozice přirozeně spíše patřil k nekompromisním zastáncům. Přesto předloni v České televizi řekl: „Nedostatek, který vidím v naší společnosti, je víra, že tím, že budeme hodně kontrolovat, se to zlepší. Ale, jak říká můj přítel, prase tím, že je vážíme, nepřibere. Potřebovali bychom spíše napřít síly, abychom zkvalitnili kádr učitelů. Abychom učitelům více nabídli a aby se matematika spíše stala takovou dílnou myšlení.“

Inspirace z (a do) praxe: 

• Jak na rovnost, násilí a předsudky? (14. a 29. 11.). Workshop: tematické výzkumy v sociologii pro učitele
• Digitalizace, polytechnika a inovace ve vzdělávání (16. 10.). Konference NÚV pro učitele i širokou veřejnost
• 100 let waldorfských škol, 100 let moderního vzdělávání (do 4. 10.). Výstava a obrazové panely na Praze 5  představují základní principy waldorfské pedagogiky. Expozice je součástí oslav 100 let waldordských škol

Výběr z EDUkalendáře: 

• 26. 9., 14.00, Praha, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak si udržíme učitele a získáme nové?