Anna Brzybohatá 16. 12. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
9. – 15. 12.
exministr Robert Plaga by mohl znovu kandidovat ve sněmovních volbách a ve hře je tak i případné opětovné vedení ministerstva školství
matikáři by měli dostávat víc než tělocvikáři, myslí si Pěchouček z fondu Matika v Česku
8+2, 9+1, nebo ještě jinak? Ve vzduchu je změna délky povinné školní docházky
Týden stručně
Exministr školství Robert Plaga, který nyní šéfuje Národnímu akreditačnímu úřadu, se podle portálu Novinky opět sbližuje s ANO. Pro hnutí Andreje Babiše má pracovat na volebním programu pro školství. Sám byl ministrem školství v letech 2017 až 2021. „Moje chuť vrátit se k opravdové školské politice roste s tím, jak sleduji výkon současného ministra školství Mikuláše Beka, protože ten je tragický,“ řekl Novinkám a Právu Plaga. Současného ministra kritizuje dlouhodobě. Na sociální síti X napsal, že za Bekova působení se dostalo české školství do slepé uličky. V rozhovoru pro Český rozhlas pak Plaga uvedl, že je celá řada důvodů, proč se mu Bekovo vedení ministerstva nelíbí. „Tím základním je totální přezíravost a neúcta k práci učitelů, ředitelů, lidí na vysokých školách, ale třeba i těch, kteří připravovali revizi obsahu vzdělávání,“ řekl Plaga v Interview Plus. I když je podle Plagy zatím velmi předčasné hovořit o návratu do vedení resortu školství, kandidoval by ve sněmovních volbách, pokud by program vyhovoval jeho představám. Takový program by měl podle Plagy mít školství za skutečnou prioritu a realizovat vzdělávací dokument Strategie 2030+.
Dokument k revizi rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání má být schválený do konce roku. Jak ale připomíná Český rozhlas Plus, některé odborné spolky a organizace chtějí zavedení nového kurikula o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravená,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUinu Lucie Slejšková. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla už ale debata skončila a plány mají podle něj nabíhat ve školách postupně. V závěru schvalování revize se například konkretizovaly očekávané výsledky učení, tedy to, co má žák z dané oblasti zvládnout. Náměstek Jiří Nantl v pořadu Pro a Proti také vysvětloval, jak bude zavádění nového RVP probíhat. „My se bavíme o zavedení rámcového vzdělávacího programu, ale to je z hlediska plošné povinnosti všech škol něco, co je plánováno na školní rok 2027/2028. To znamená téměř za tři roky,” vyjmenoval náměstek.
V rámci revize RVP plánuje ministerstvo školství, potažmo šéf resortu Mikuláš Bek, zavést povinnou angličtinu od první třídy a změnit také systém výběru druhého jazyka na druhém stupni. Ministr Bek zdůrazňuje, že české děti zaostávají v jazykových dovednostech za svými evropskými vrstevníky. Jak píše týdeník Reflex, kritici varují, že školy nejsou na tyto změny připravené. Proč? Chybí kvalifikovaní učitelé, kteří jsou pro změnu v praxi zásadní. Na některých školách se začíná angličtina vyučovat například až od třetí třídy, zatímco jiné školy ji nabízejí už od první třídy, většinou formou her a aktivit bez psaní a čtení, dodává Reflex.
Renáta Zajíčková (ODS) stojí za plánem zrušit deváté třídy. Chce také překlopit osmiletá gymnázia na šestiletá a zavést malou a velkou maturitu. Jak píší Seznam Zprávy, jde jen o částečný výčet kroků z vize reformy školství, které představila se svým spolustraníkem a současným náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem. Do budoucna by měla povinná školní docházka sahat až po dva ročníky na střední škole. Tuto změnu podle Seznam Zpráv podporuje i předseda ODS a premiér Petr Fiala. „Postupně sice děláme změny – revidujeme vzdělávací programy nebo vytváříme nové podpůrné pozice, ale zkuste si vzpomenout na nějakou systémovou změnu,“ říká Zajíčková. O zkrácení základky na osm ročníků mluvil při vstupu do funkce rovněž ministr školství Mikuláš Bek, o náznacích této reformy se tedy debatuje už skoro dva roky. Debatu o prodloužení povinné školní docházky je ochotná otevřít i opoziční poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová, nesouhlasí však se zrušením deváté třídy. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký zase vnímá jako nejpodstatnější prodloužení povinné školní docházky jako takové a je jedno, jestli to bude 9+1, nebo 8+2. „Důležité je, že se žákovský proud přelije na střední školu,“ myslí si Hřebecký. Podle deníku Echo24 návrh Zajíčkové postupně získává podporu.
Výrok týdne
„Chceme dodat odvahu ředitelům, aby odměňovali matikáře více než tělocvikáře. Vyrovnané platy napříč všemi předměty totiž způsobují nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky. Nejdůležitější je zajistit, aby učitelé matematiky zůstávali na školách déle a neodcházeli do průmyslu. Každým rokem, kdy snižujeme obecnou vzdělanost národa v oboru matematiky, zároveň snižujeme jeho životní úroveň. To chceme zastavit,“ více zde:
říká v rozhovoru pro DVTV kybernetik Michal Pěchouček a člen správní rady fondu Matika v Česku, který vybraným učitelům pravidelně přispívá 10 tisíc korun k jejich platu.
V souvislostech
Letošní rok má v oblasti školství silný závěr. Do konce prosince má ministr školství Mikuláš Bek v plánu schválit dokument k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Od ledna se toho ve vzdělávání ale odehrálo víc, rok 2024 byl pro české školství rokem důležitých změn i kontroverzí. Shrňme si klíčové události, které ovlivňují směr vzdělávání v naší zemi.
Modernizace kurikula v mateřských a základních školách
Ministerstvo školství představilo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy. Hlavní cíl reformy byl jasný: vytvořit prostředí, kde každý žák může rozvinout svůj potenciál a naučit se aplikovat nabyté znalosti v praxi.
K tomu se na jaře odehrála i veřejná konzultace, která ukázala rozdílné přijetí jednotlivých dokumentů mezi odbornou a pedagogickou veřejností. Změny v předškolním vzdělávání byly hodnocené převážně pozitivně. Naopak RVP pro základní vzdělávání čelilo a stále ještě čelí kritice za nedostatečný proces řízení revize i narychlo navrhované změny. Mezi nejvíce diskutované návrhy patřilo rozšíření výuky cizího jazyka od 1. třídy a zvýšení cílové úrovně znalostí jazyků. Odborná veřejnost upozornila na nedostatek kvalifikovaných učitelů pro tento účel.
Navzdory problémům se ministerstvo, potažmo šéf resortu Mikuláš Bek, chystá oba dokumenty schválit do konce roku, přestože odborná veřejnost i zástupci učitelů volají pro odložení.
Digitalizace přihlášek na střední školy
Jaro 2024 přineslo důležitou změnu v podobě digitalizace přihlášek na střední školy. Tento krok nejen zkrátil administrativní procesy, ale poskytl také cenná data na celostátní úrovni.
Analýza dat ukázala nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po vzdělávacích oborech. Zájem uchazečů se soustřeďuje hlavně na maturitní obory, zatímco kapacity nematuritních oborů zůstávají nenaplněné. Ministerstvo školství nyní hledá cestu, jak tento nesoulad odstranit, a zvažuje reformy přijímacího řízení, včetně posunutí termínů zkoušek.
Platy učitelů a změny financování
Jednou z nejvíce sledovaných událostí byla novela školského zákona, která zaručuje platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Realita však příliš neodpovídá očekáváním. Platy se vypočítávají na základě dva roky starých dat, což způsobilo, že učitelé nedosahují slíbené úrovně.
Další kontroverzní opatření přišlo v podobě snížení takzvaných PHmaxů – maximálního počtu hodin financovaných ze státního rozpočtu. Limity byly redukovány na 95 procent původní hodnoty, což vyvolalo kritiku pedagogů i ředitelů škol.
Ministerstvo školství také pokračovalo v plánech na změny financování nepedagogických pozic. Tento návrh však zatím nenalezl legislativní oporu a zůstává nejasné, kdy a zda bude realizován.
Podpůrné pozice a jejich financování
S koncem roku 2024 končí financování podpůrných pozic ze zdrojů Evropské unie. Ministerstvo ukotvilo financování těchto pozic do školského zákona, ale mimo jeho rámec zatím zůstává pozice sociálních pedagogů.
Pilotní projekt indexového financování má pomoci školám s větším počtem sociálně znevýhodněných žáků. Tento model se testuje na 400 školách a očekává se, že jeho rozšíření přinese výrazné zlepšení podmínek pro výuku.
Reforma středoškolských oborů
V říjnu ministerstvo představilo tři varianty reformy soustavy středoškolských oborů. Změny zahrnují zavedení tzv. společných oborových základů, které by měly usnadnit přestupy mezi kvalifikacemi. Pilotní projekty zahrnují i nový obor „všeobecné lyceum“, jehož zavedení má podpořit širší vzdělávací spektrum.
Kritika však poukazuje na nedostatečné provázání s národními standardy kvalifikací a na legislativní překážky, které mohou bránit hladkému zavádění těchto změn.
Bilance roku 2024
Závěrečné bilancování ukazuje, že rok 2024 byl rokem pokusů o změnu, ale i narážek na realitu. Změny v kurikulu, digitalizaci administrativních procesů a pokusy o reformu financování odhalily jak pozitivní přístupy, tak přetrvávající slabiny systému. Mnohé iniciativy jsou stále v procesu realizace a výsledek zůstává nejistý. Jedno je však jisté – české školství zažívá období, kdy se hledají nové cesty, jak lépe vzdělávat a připravit mladou generaci na budoucnost.
Z edukalendáře
4. – 11. 2. → Celá ČR/online → Týden pro wellbeing
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
