Anna Brzybohatá 11. 11. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
4. – 10. 11.
Česko by mohlo skončit s menstruační chudobou, zapojují se už desítky škol
dětský certifikát má zabránit delikventům pracovat s dětmi
pět podcastů, které se věnují duševnímu zdraví, střednímu článku podpory či tripartitě
Týden stručně
Ministerstvo školství více či méně v tichosti mění reformu vzdělávání a školám chce učivo opět diktovat, upozorňují Hospodářské noviny. Reformu RVP chce resort po kole veřejných připomínek schválit i přes protesty odborné veřejnosti ještě do konce letošního roku. Původní záměr reformy byl provzdušnit učivo a zbavit se biflování konkrétních znalostí, ale podle Hospodářských novin nyní ministerstvo otočilo a bez odborné diskuse nařídilo změny. „Obáváme se, že změna ohrozí všechny inovativní školy, které uvěřily původnímu záměru celé reformy, že se zaměří na kompetence využitelné pro život. Teď se to strhává k tomu znovu ověřovat znalosti,“ říká například Jan Sýkora z Asociace malých inovativních škol. Právě inovativní školy se obávají současné podoby revize nejvíce. Po jejím schválení by totiž školy mohly místo dosud zamýšlené větší volnosti a obecněji formulovaných dovedností dostat na stůl mnohem svázanější a hlavně podrobnější popis toho, co přesně mají žáci umět. Hospodářské noviny uvádějí na příkladu náboženství i přesnější popis možných výstupů. EDUin i proto už v týdnu apeloval na ministerstvo školství, aby odstranilo nedostatky v návrhu nového RVP a připravilo plán jeho zavedení, protože jinak reforma zkrachuje.
Do některých škol proudí tisíce hygienických pomůcek a o menstruaci se například v ZŠ Mojžíř na Ústecku mluví otevřeněji. Někde se zlepšuje i docházka. Právě v ZŠ Mojžíš jednou týdně vezme zástupce ředitele Zbyněk Pazdera tašku napěchovanou menstruačními vložkami a obchází dívčí toalety, kde jich nechává v každém košíku zhruba 20 kusů. „Měli jsme na začátku pochyby, jestli se to nebude zneužívat. Párkrát jsme našli vložky v záchodě, ale nebylo to nic dramatického,“ říká v reportáži pro Seznam Zprávy Pazdera. Ústecká škola se totiž letos zapojila jako jedna z prvních do projektu organizace Člověk v tísni a dnes už patří mezi 64 škol, kam v tuto chvíli ze skladů proudí zásoby menstruačních pomůcek na celý školní rok. Snahou neziskovky je zamezit menstruační chudobě v Česku, aby dívky nezameškávaly školu kvůli tomu, že nemají hygienické pomůcky.
Po změně vedení v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, známém jako Cermat, se mění také plány úřadu. Jak píše portál Novinky, Cermat ještě před týdnem počítal s tím, že testy z angličtiny školám nabídne, což už nemá platit. „Anglický jazyk příští rok součástí přijímacích zkoušek na střední školy nebude. Nadále probíhá důležitá diskuse mezi ministerstvem, námi a školami. Cílem je nastavit podmínky, které budou pro všechny zúčastněné co nejefektivnější a nejpřínosnější. Komunikujeme rovněž se samotnými školami, probíhají konzultace a shromažďování dat,“ sdělil Novinkám mluvčí Cermatu Radek Chybík. Ještě předtím než Miroslav Krejčí ve vedení Cermatu skončil a nahradila ho Barbora Rosůlková, měly být testy připravené a školy je měly mít k dispozici na jaře 2025.
Zhruba tři čtvrtiny dětí z druhého stupně se ve škole cítí dobře. Vyplývá to z dat projektu Mapa školy společnosti Scio. Testováním prošlo v uplynulém školním roce zhruba 30 tisíc žáků a přes 3000 vyučujících. Jak píše portál iRozhlas, s fyzickým násilím se setkává čtvrtina žáků na prvním stupni a třetina na stupni druhém. „Fyzické ubližování zmiňují často nebo téměř denně 16 procent dětí na druhém stupni. Svědkem šikany na druhém stupni bývá zhruba 10 procent dětí. A 13 procent dětí říká, že byly samy šikanovány,“ říká Anna Tzurna, vedoucí projektu Mapa školy. Obavy z ostatních dětí má dokonce 29 procent žáků. Na 37 procent žáků prvního stupně základních škol chodí do školy rádo, 57 procent dětí pak podle průzkumu „tak napůl”. Na druhém stupni se do lavic těší jen 7 procent dětí, 39 procent žáků chodí spíše rádo a zhruba třetina spíše ne. U učitelů se jich pak do práce těší přes 90 procent z nich, ale 25 procent pedagogů základních škol se potýká s vyčerpáním.
Dětský certifikát má být osvědčení, že se lidé pracující s dětmi v minulosti nedopustili závažného trestného činu. V zahraničí už funguje, česká verze má být podle Seznam Zpráv hotová v půlce prosince. Změnu zdržely spory o retroaktivitu, politici se přeli o to, jestli mají delikventi dostat druhou šanci. Do budoucna by měl certifikát zamezit například situaci, jakou řešil v září okresní soud na Tachovsku s učitelem na tamní základní škole. Vladimír K. dostal v roce 2012 podmíněný trest za pohlavní styk se čtrnáctiletou žákyní. Sliboval, že už se to nikdy nestane, letos v září ho nicméně ten samý soud poslal do vězení na dva roky a tři měsíce za intimní vztah s další školačkou. Ve stejné škole. Případ v září popsal web Novinky.cz. Dětský certifikát by měl podobným případům zamezit. Vladimír K. by v něm měl „červenou“ a přijímající ředitel školy by věděl, že takový člověk s dětmi pracovat nemá.
„Kdysi platilo, že když člověk vystudoval třeba strojařinu nebo automechanika, tak jím pak celý život také byl. Dnešní doba je však odlišná a nabízí tolik možností. Dítě se může rozvíjet, profesně růst a je jen na něm, jestli toho využije, nebo nikoliv. Tím, že rodič dá dítě na nějaký konkrétní obor, se pro něj cesta rozhodně neuzavírá. Dítě si pak klidně může udělat maturitu a jít na vysokou, i takové případy tady máme. Je potřeba dobře zvážit, jestli teď v tomto okamžiku má dítě kompetence dané nároky zvládnout. Pokud si rodiče nejsou jistí, není problém zvolit nižší úroveň. V době puberty se dítě hodně vyvíjí a není pro něj problém z jednodušší úrovně poskočit výš a vše dohnat. Když je to opačně a dítě nezvládá, je otrávené a znechucené, má pak i špatnou zkušenost, kdy se pro něj jen stěží hledá nějaká vzdělávací cesta,” více zde:
popisuje rady rodičům a představy končících deváťáků, jak si vybrat střední školu v rozhovoru pro portál iDNES Aleš Jurečka, ředitel Střední školy polytechnické, která bude hostit veletrh Scholaris.
V souvislostech
Jak mluvit s rodiči žáků tak, aby byl rozhovor nejen příjemný, ale také produktivní? To je otázka, která trápí nemálo učitelů. Některé školy zavedly tripartity, kde se sejde učitel, rodiče i dítě a právě žák je hlavním aktérem schůzky. Podrobněji téma probírá podcast Českého rozhlasu Reparát. Ve výběru dnešního bEDUinu jsou také podcasty věnující se duševnímu zdraví dětí, střednímu článku podpory nebo českému jazyku.
Decentralizovaný systém vzdělávání v Česku a střední článek podpory
V tuzemském éteru visí už poměrně dlouho jedna otázka – jak pomáhat ředitelům škol zlepšovat vedení? Jednou z možných odpovědí je „střední článek podpory”. Český vzdělávací systém je v zahraničním srovnání jedním z nejvíce decentralizovaných, tím pádem je mezi školami a ministerstvem velká mezera a není v ní žádný úřad či instituce, které by pomáhaly systémově zvyšovat kvalitu vzdělávání. O takzvaném středním článku podpory diskutovali v podcastu 9 let natvrdo zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková, programový manažer a vedoucí pracovní skupiny Partnerství pro vzdělávání 2030+ Vladimír Srb a také Zdeněk Slejška, ředitel nadačního fondu Eduzměna, který na Kutnohorsku testuje, jak lze na regionální úrovni zvýšit kvalitu vzdělávání.
S rodiči je jednání více vyčerpávající než se studenty. Pomáhají ve školách tripartitní schůzky?
Podcast Českého rozhlasu Plus s názvem Reparát se věnoval tématu komunikace učitelů. Jedním ze zdrojů stresu pro kantory je mluvení s rodiči žáků, a jak ukazuje nedávná studie z Národního institutu SYRI, je často mnohem vyčerpávající než jednání se samotnými dětmi. Reparát s hosty probíral netradiční formát rodičovských schůzek – tripartity či triády –, který zavedly některé ze škol. „Tripartita je bezpečné prostředí, kde si může dítě říct o pomoc. Máme dvacet minut, kdy se všichni sejdeme a zastavíme. Zároveň dítě může využít podpory rodiče a říct, že se mu ve třídě něco nelíbí a potřebovalo by něco změnit. Setkání končí vzájemnou domluvou na další období: co pro to, aby se to dítě mohlo posouvat, může udělat dítě samotné, kde vidí svoje rezervy, kam chce napnout své síly, co mohu udělat já jako rodič a co pro to může udělat učitel ve třídě,“ pojmenovává místopředsedkyně rodičovského spolku Montessori Cesta v Praze Jana Neumajerová.
O duševním zdraví nebo o tom, jak je Česko schopné přijímat změny
EDUcast se v posledních dvou dílech věnoval dvěma velkým tématům – dětem a jejich psychickému rozpoložení a schopnosti reagovat na změny. V souvislosti s Mezinárodním dnem duševního zdraví mluvila Pavla Lioliasová s Marií Hájek Salomonovou, spoluzakladatelkou organizace Nevypusť duši a vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+. V rozhovoru probíraly například změnu za posledních 10 let v oblasti duševního zdraví především z pohledu, jak se o něm ve společnosti mluví. Změna, potažmo schopnost či neschopnost české společnosti na ni zareagovat, byla předmětem rozhovoru s Radoslavem Pittnerem, spoluředitelem české a slovenské pobočky organizace Ashoka. Tématem byly nerovnosti ve světě a jestli se objevují nějaké nové, dále proč je důležité umět reagovat na změny a jaké faktory ovlivňují, jestli jsme schopni změnu přijmout.
Digitální svět ve školství: jaké přináší výzvy a úskalí?
Jedno rčení říká, že „oheň je dobrý sluha, ale špatný pán”. Podobně se dá hovořit také o digitálních technologiích, které stále více ovlivňují výuku – propojují školu s vnějším světem. Umělá inteligence může učitelům ulehčit přípravu, ale digitální technologie vyvolávají také řadu obav a otázek. Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR v podcastu Škola DIGI IN vysvětluje, jak technologie přispívají k výuce, kdy mohou podporovat nerovnosti mezi žáky a proč je jejich zavádění tak složité.
Integrovaná výuka na střední škole jako cesta k úspěchu?
Nový podcast DidLit se věnuje českému jazyku a literatuře. Tématem teprve třetí epizody byla vnitřní integrace literární a jazykové výuky. S Davidem Frantou ze Západočeské univerzity v Plzni a Gymnázia Jaroslava Vrchlického Klatovy si moderátoři povídali o studentech i o jeho didaktickém projektu, který ukazuje, jak se dají literární texty produktivně využít k poznávání jazyka.
Z edukalendáře
12. 11. → Praha → konference Lepší škola 2024
14. 11. → Praha → konference K podpoře duševního zdraví ve školách
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
