Dobře využité prázdniny

Nevím, zda někdo má chuť číst o prázdninách články o vzdělávání. Ale zjevně se najdou lidé, kteří si myslí, že prázdniny jsou vhodná chvíle pro to, aby se jejich potomci intenzivně vzdělávali. A nemusí jít jen o ty, kdo se učí na reparát.

Připomněl to i článek deníku Wall Street Journal z 28. června o tom, že dobře situovaní čínští rodiče ve stále větší míře posílají své školáčky na letní kurzy na západních školách či univerzitách. Neváhají na to vydat značné částky – s letenkou a pobytem kolem deseti tisíc dolarů. Oblíbenými destinacemi jsou prestižní americké univerzity (např. Princeton), kde děti (obvykle osmi- až osmnáctileté, věkové rozmezí je různé podle pořadatele programu) tráví čas experimenty v přírodovědeckých laboratořích i řešením problémů sociálního světa. Elitní britské školy jako Eton (kam chodili i princové z královské rodiny) zase nabízejí kurzy společenského chování, veřejného vystupování i multikulturní spolupráce. Rodiče v lepším případě chtějí, aby se děti pocvičily v angličtině a zažily jinou podobu vzdělávání než tradiční dril asijských škol orientovaných na úspěch u zkoušek. Mnoho z nich ale současně chce posílit šanci, že se děti později dostanou právě na elitní britské nebo americké vysoké školy.

Celé to vypadá jako klasický Matoušův efekt: kdo má, tomu bude přidáno. Bohaté děti dostanou další šanci, jak zvýšit svůj náskok oproti ostatním vrstevníkům, jak jsem o tom psal v minulém blogu. Ale pokud nemáte zrovna po ruce nějakých sto či dvě stě tisíc, nezoufejte. Autorka citovaného článku Wei Gu k tomu říká zhruba toto: I když za své peníze získají rodiče pro potomka v takovémto prázdninovém programu jistě excelentní školu, je to pořád jen škola, z vnějšku strukturované učení. Co dnešním dětem chybí, je schopnost pohybovat se v reálném světě. Jde o tzv. exekutivní dovednosti – plánovat a organizovat činnosti. Pro jejich utváření může být nejlepší příležitostí, když mají děti čas na prázdninách neorganizovaný. Vzpomínám na volné dny u tety na vesnici, kdy jsme my děti byly ponechány samy sobě a na celý den jsme si musely vymyslet program, obstarat nákupy a jídlo (bez možnosti vše konzultovat mobilem), a stihnout odstranit následky naší tvořivosti, než se dospělí vrátili z práce. Samozřejmě, nestrukturovaný volný čas zároveň v sobě skrývá mnohá nebezpečí, právě díky tomu, že se je blízko skutečnému životu. Snad lze najít zlatou střední cestu – třeba rodina bude čas trávit společně, ale nechá děti sestavit program a připravit vše potřebné (naplánovat výlet, sbalit batoh, koupit svačinu…).

S Wei Gu lze konstatovat: nic proti dobrému vzdělání a dobrým školám, ale prázdniny lze možná ještě lépe využít i jinak.