Tuzemské školství se dlouhodobě potýká s překážkami, které soustavně brání zlepšení kvality vzdělávání. Pandemická krize tuto situaci zásadně prohloubila. Zástupci neziskových organizací v oblasti vzdělávání proto přicházejí s výzvou Domácí úkoly 2021. Jejím cílem je doporučit konkrétní kroky pro následující volební období, které by měla politická reprezentace neodkladně učinit. České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku, shodují se signatáři výzvy.
Aby bylo skutečně možné využít potenciálu každého žáka na maximum, je nezbytné začít systematicky odstraňovat propastné rozdíly v podmínkách a kvalitě poskytovaného vzdělávání mezi regiony i jednotlivými školami, které nelze svést jen na socioekonomické zázemí žáků. Seznam konkrétních potřebných realizačních kroků představují DOMÁCÍ ÚKOLY 2021: Impulsy pro moderní školství.
DOMÁCÍ ÚKOLY 2021 jsou sestaveny s vědomím, že kvalita poskytovaného vzdělávání a jeho přínosy pro žáky a studenty jsou určeny především interakcí mezi vzdělavateli a vzdělávanými. Ke kvalitativním posunům na této mikroúrovni je ovšem třeba, aby došlo k systémovým změnám na úrovni centrální legislativy a exekutivy. Především je třeba si uvědomit, že kvalitativní změny lze ve vzdělávací politice dosáhnout jen dlouhodobě stabilní politikou vycházející ze strategického řízení (DÚ 1), rozhodováním postaveným na podkladě dobré znalosti a průběžného vyhodnocování učiněných kroků (DÚ 2) a systémovým přístupem (DÚ 3), který bude odlišný od dnešního nekoordinovaného rezortismu a bude cílit na zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a rovný přístup k němu.
5 domácích úkolů pro tuzemské politiky přehledně:
|
České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku nyní rámcově vymezenou Strategií 2030+; ne v době, kdy je Strategie už ve fázi implementace a kdy se k ní upínají naděje odborné i laické veřejnosti. Dobře zvládnutá, tzn. široká, trpělivě vysvětlující a participativní komunikace záměrů vzdělávací politiky bude jedním z nejtěžších úkolů příštích vlád, jak ukázala selhání u implementace strategií v minulosti. Ani sebevětší snaha ale nemůže být účinná, pokud všechna navrhovaná opatření nebudou cílit na zlepšování učení žáků, vyrovnávání jejich šancí a na podporu i zlepšování učitelů a ředitelů. Pro zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání a pro úspěšnou implementaci vzdělávací politiky je nezbytné zajistit pracovníkům ve vzdělávání kvalitní přípravu na výkon jejich povolání (DÚ 4) a také je systematicky v jejich práci podporovat (DÚ 5), a to jak přímými podpůrnými aktivitami, tak snižováním jejich administrativní zátěže, která je odvádí od vzdělávacího procesu.
Iniciativa přichází záměrně v době přípravy volebních programů. „Pokud to politici se školstvím myslí vážně, měli by Domácí úkoly 2021 vnímat jako minimum, které je nezbytné přednostně a aktivně prosazovat. Není to vize, ale seznam opatření. Ta je zapotřebí přijmout, abychom se jako společnost posunuli ve vzdělávání do 21. století. Bez splnění těchto domácích úkolů a jimi vytvořeného základu se žádné významné změny nedočkáme,” shodují se signatáři ve výzvě.
Poskytování soustavné podpory školám a jejich ředitelům, kvalitní příprava pedagogů, stabilní a skutečně implementovaná strategie pro vzdělávání nebo systémový přístup k řešení problémů, jako jsou významně nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání nebo špatná práce s daty a nedostatečná digitalizace. To jsou některé z domácích úkolů, které zástupci neziskových organizací vnímají jako dlouhodobě potřebné a také nezbytné pro úspěšné naplnění Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Signatáři výzvy Domácí úkoly 2021 se shodují na tom, že od roku 1989 se u nás ve vzdělávání dějí jen nesystematické a často protichůdné kroky.
Autory výzvy jsou Česká rada dětí a mládeže, EDUin, Nadační fond Eduzměna, Otevřeno, Učitel naživo, Učitelská platforma a Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Iniciativu hned v zárodku podpořily také Česká středoškolská unie, České priority, Ředitelská akademie a Výluka. Odbornou oponenturu výzvě poskytlo 19 externích expertů z praxe a akademiků včetně Radko Sáblíka, spoluautora Strategie 2030+, nebo Václava Korbela, analytika PAQ Research a IDEA při CERGE-EI.