← Beduin ← Články

Dopady pandemie na vzdělávání dětí nevyřeší pouze doučování

11. 10. 2021

EDUin

Doučování

Co přinesl týden 4. 10. – 10. 10. 2021

Krátce:

Základní orientace školské politiky se po volbách pravděpodobně nezmění. Strany a hnutí aspirující na účast ve vládě se mimo jiné hlásí ke Strategii 2030+. Do tří skupin rozdělil před volbami politické subjekty na základě důkladné analýzy jejich volebních programů analytik EDUinu Karel Gargulák. „První skupina je v souladu s dlouhodobými cíli vzdělávací politiky, do té bych zařadil koalici SPOLU, PirSTAN, ČSSD a také Zelené. Pak je něco mezi, to jsou strany, jejichž programy v některých bodech nejsou příliš vyjasněné, typicky hnutí ANO nebo Přísaha, a pak jsou subjekty, které bych označil za populistické až extremistické, kam bych zařadil například SPD,“ řekl v EDUcastu. S výjimkou SPD se strany například shodují na tom, že prioritou v příštích čtyřech letech má být snižování nerovností ve vzdělávacím systému. Dosáhnout toho chtějí cílenou podporou strukturálně postižených regionů nebo lepší spoluprací resortů školství a práce a sociálních věcí. Do sněmovny byli s výjimkou Pirátů a SPD znovu zvoleni politici, které jejich strany a hnutí vysílaly do „školských“ předvolebních debat – Martin Baxa (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Pavel Klíma (TOP 09), Karel Rais (ANO) a Petr Gazdík (STAN). Výjimkou jsou Piráti a SPD. S názory výše zmíněných se můžete seznámit v předvolebních rozhovorech.
Stovky prvňáků každoročně propadnou nebo dostanou tzv. dodatečný odklad a vrátí se do školky. Po pandemii bych jich mohlo přibýt. „Dítě už je školně zralé, třeba je i v něčem napřed, umí číst a psát. Rozvoj ve škole potřebuje a jediný problém je, že neumí česky. A škola ho z toho důvodu nepřijme a zbytečně ho tím zbrzdí,“ říká Kristýna Titěrová z organizace META (irozhlas.cz). Podle ní nemá škola kvůli nedostatečné znalosti češtiny dítě posílat zpátky do školky, ale měla by mu naopak pomoct. Že do školky se z první třídy vrátí i děti, které jsou už pro školní docházku zralé, připouští i ředitel odboru základního vzdělávání na MŠMT Michal Černý.
Žáky zřejmě čekají další tři kola testů. Měly by se uskutečnit „okolo podzimních prázdnin“, organizována by měla být stejně jako v září. Po prvním celoplošném testování bylo potvrzeno 438 pozitivních případů, 290 na základních a148 na středních školách. Celkově bylo provedeno téměř 3,2 milionu testů (ČT24). „Záleží na rozhodnutí hlavní hygieničky ohledně termínu,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl pro lidovky.cz. V karanténě jsou podle zjištění idnes.cz, který oslovil čtyři krajské hygienické stanice, stovky tříd, zbytek škol ale funguje dál. Zda se plošné testování ve školách uskuteční, bude podle Köppla záležet i na souhrnnějších číslech z tohoto a následujících týdnů (denikn.cz). Obtíže dělá školám i rodičům zajištění výuky pro děti v karanténě, těch bylo podle echo.cz jen v Praze v minulém týdnu 1700 (kvůli 132 pozitivním záchytům), do školy se mohou vrátit po 14 dnech od rizikového kontaktu, podmínkou je negativní výsledek PCR testu. Novinky.cz oslovily několik odborníků, podle nich by se karanténa mohla zkrátit, děti by se ale měly častěji testovat.
Ministerstvo školství začalo školám posílat peníze na doučování, základní školy dostanou 150 až 740 korun na jednoho žáka. Zájem žáků o doučování je podle novinky.cz nevyrovnaný, málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích. „Trošku je problém právě se žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc – z rodin, které nepovažují vzdělávání za to nejpodstatnější,“ řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Zájem podle jeho slov mají často spíše žáci, kteří patří k těm lepším. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru a na tom, jak doučování časově zvládají děti.
„Když se hned v začátku soustředíme na to, abychom mluvili stoprocentně gramaticky správně, tak se k plynulosti propracujeme jen stěží,“ říká v rozhovoru s Lucií Kocurovou Hana Mádrová, která učí angličtinu na Gymnáziu Olomouc-Hejčín. Komentuje tendenci řady učitelů soustředit se v začátcích učení se jazyku na gramatickou správnost. „Při učení cizího jazyka se člověk může soustředit buď na fluency neboli plynulost, nebo na accuracy čili správnost. Bylo dokázáno, že pokud se od počátku soustředíme hlavně na to, aby vše, co řekneme, bylo gramaticky správně, pak se k plynulosti už propracujeme jen velmi těžce,“ říká učitelka angličtiny. (eduzin.cz)
Za svůj program výuky mediální gramotnosti a kritického myšlení získal studentský spolek Fakeskape prestižní Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany. „Byla jsem v šoku, protože jsme neočekávali, že by se něco takového mohlo povést v celoevropské konkurenci. Už jsme si říkali, že jsme stále ve všem druzí,“ řekla Deníku N zakladatelka a předsedkyně spolku Fakescape Tereza Kráčmarová. Lektoři formou hry vštěpují mladým lidem principy filtrování dezinformačních zpráv. Projekt se v roce 2019 probojoval do finále ceny Eduína, ale v silné konkurenci na absolutní vítězství nedosáhl.

Výrok týdne: „Nejde primárně o to, že jsou tyto školy výhradně romské. Spíš vadí, že se na takových školách často na spoustu věcí rezignuje. Učitelé i ředitelé (a v důsledku toho i rodiče a žáci sami) připustí ve své hlavě, že jsou školou druhé kategorie a že nemohou od žáků nic moc čekat. … Jsou tam třeba i dobré vztahy, ale není tam víra v potenciál. Nerada slyším, když se škola chlubí tím, jak s romskými dětmi tancují a hrají na nástroje. Tím nepřímo říká: češtinu a matematiku se nenaučí, tak budeme tančit,“ říká ředitelka základní školy v Trmicích Marie Gottfriedová v reakci na pátý díl seriálu Ochránce. (eduzin.cz)

V souvislostech:

BĚHEM DISTANČNÍ VÝUKY NABRALY DĚTI V PRŮMĚRU TŘÍMĚSÍČNÍ SKLUZ. ZÁLEŽÍ I NA TOM, NA JAKOU ŠKOLU CHODÍ, KONSTATUJE NOVÁ STUDIE

Páťáci z 88 základních škol letos v květnu zopakovali test čtenářské a matematické gramotnosti, který o rok dříve (v únoru 2020) absolvovali jejich o rok starší spolužáci. Výsledky porovnává jedna z prvních studií, které měří efektivitu dlouhého období distanční výuky. Podle autorů studie Dopady pandemie covid-19 nastřádali páťáci „znatelnou, ale dohnatelnou“ vzdělávací ztrátu, která odpovídá zhruba třem měsícům prezenční výuky.

Menší propad zaznamenali u škol, které na tom byly dobře už před pandemií, u škol, kam chodí děti vzdělanějších rodičů (i když jejich výsledky před pandemií byly podprůměrné), a pak u škol, kde jednotliví učitelé cítili, že se mají na koho obrátit při organizaci distanční výuky. Zato ve školách, kde měli už před pandemií podprůměrné výsledky a také více žáků z rodin s nízkým sociálním statusem, to podle očekávání dopadlo hůře. A i když odchylku směrem dolů u těchto škol autoři hodnotí jako statisticky nevýznamnou, doporučují věnovat jí pozornost. Školy, které používají testy Kalibro (a které tvořily 88člennou testovací skupinu) totiž netvoří ideální vzorek českého vzdělávacího systému. „Výsledky to určitě do jisté míry deformuje, předpokládáme, že studie situaci na těchto školách podhodnocuje,“ podotýká Václav Korbel z PAQ Research.

V podstatě optimistické výsledky studie (některé průzkumy z jara 2020 dospěly k závěru, že se děti nenaučily nic) tak ukazují spíše na to, kolik se toho naučily děti na průměrných až nadprůměrných školách. U škol s nízkým sociálním statusem ale autoři studie vidí „riziko výrazného zaostávání do budoucna“.

Osekaný rozvrh a výchovy jen nepovinně

Jak vypadala distanční výuka v těch školách, kde žáci tříměsíční skluz nenabrali? „Ptal jsem se na to několika ředitelů. Trochu překvapivě mi vyšlo, že školy, které na tom byly nejlépe nejen v testech, ale i z hlediska wellbeingu, takových výsledků dosáhly za cenu toho, že například zrušily výchovy a čas věnovaly naukovým předmětům,“ říká David Souček ze společnosti Kalibro, která testy připravuje.

Tímto způsobem přistoupila k distanční výuce i základní škola ve středočeském Tehově. Testování se nezúčastnila, tříměsíční ztráta ale připadá ředitelce Radaně Šimčíkové nadsazená. „Nějaké výpadky mají, ale nepřijde mi, že by to byl tříměsíční skluz,“ komentuje znalosti a dovednosti „svých“ páťáků. Více než výpadky v učení je nyní zaměstnávají dopady pandemie na vztahy ve třídách. Přidává ale, že v jejich spádové oblasti žije hodně rodin patřících do střední třídy, které děti ve vzdělávání podporují.

Její škola navíc patří mezi ty, kde se distanční výuka rozeběhla jen pár dní po prvním uzavření škol, a navíc učitelé přemýšleli, jak to udělat, aby byla efektivní. „My jsme nekopírovali rozvrh, online jsme učili jen základ, tedy češtinu, matematiku a angličtinu a u starších vlastivědu a přírodovědu. Výchovy byly dobrovolné – obrázky, které děti během lockdownu nakreslily, jsme pak alespoň po návratu vyzdobili školu,“ vysvětluje Radana Šimčíková. Ve snaze, aby se děti naučily co nejvíce, je navíc při synchronní výuce dělili do malých skupin. „Nedovedla jsem si představit 21 dětí připojených online. V první třídě měla paní učitelka pět skupin po čtyřech. Bylo to náročné, ale děti fungovaly,“ dodává Radana Šimčíková.

Větší výpadek se na tehovské základní škole v loňské 5. třídě týkal jen jednoho žáka, prostředky na doučování, které škola dostane, ale i tak oceňuje. „Vyhovuje nám, že na rozdíl od šablon nemusí doučovat kvalifikovaný učitel. Mám šikovnou asistentku, která si doučování vzala,“ říká Radana Šimčíková. Doučuje se pravidelně jednou týdně, na hodiny chodí děti, které potřebují něco doplnit. Tak jako jinde podle ní projevili největší zájem rodiče, jejichž děti to potřebují nejméně: „Museli jsme vysvětlovat, že je to pro děti, které to potřebují. Jde jen o to, abychom je tam nějak dotlačili.“

Jaký dopad měla pandemie na matematickou a čtenářskou gramotnost páťáků?

3 měsíce výuky ztratili žáci během distanční výuky.
Výsledky v testu se zhoršily u 2/3 škol, v matematice byl jejich podíl o něco vyšší než v českém jazyce.
Páťáci si pohoršili v průměru o 16 procentních bodů. „Znamená to, že v roce 2021 měli žáci 5. tříd v testu výsledky na úrovni žáků, kteří před pandemií patřili do spodní třetiny,“ vysvětluje Václav Korbel z PAQ Research. V USA se percentil snížil o 8–12 bodů v matematice a o 3–5 bodů v angličtině.
Zhoršili se dobří, průměrní i slabší žáci, a to ve všech typech úloh a na všech úrovních obtížnosti.
Nejmenší propad zaznamenaly školy s podprůměrnými výsledky v období před pandemií, kde se vzdělává větší podíl dětí vysokoškolsky vzdělaných rodičů. „To naznačuje, že přístup školy a rodičů hrál roli ve školách s výsledkově slabšími žáky. Slabší žáci mohli profitovat z účasti více vzdělaných rodičů na výuce a školy s vyšším statusem mohly zvládnout distanční výuku lépe než školy s nízkým statusem,“ uvádí se ve studii.
Největší propad zaznamenaly školy, které měly už před pandemií podprůměrné výsledky a navštěvuje je více žáků z rodin s nízkým sociálním statusem. U těchto škol průzkum konstatuje riziko výrazného zaostávání do budoucna.

ZDROJ: Dopady pandemie covid-19 na žáky, PAQ Research a Kalibro, září 2021

Od ledna se peníze budou rozdělovat podle nových pravidel

Doučovací projekt ministerstva školství má pomoci školám a žákům srovnat výpadky. Peníze na doučovatele dostávají školy v těchto dnech, zatím na období do konce roku 2021. Částku pro první čtyři měsíce ministerstvo stanovilo podle počtu žáků, odlišné podmínky škol zohlednilo tím, že její výši odstupňovalo od 150 do zhruba 700 korun. Jednoduše řečeno – školy, kde je vyšší pravděpodobnost, že doučování bude potřebovat víc žáků a ve větší intenzitě, by měly dostat více. „Nyní připravujeme indikátory, podle kterých se budou finanční prostředky distribuovat od ledna do roku 2023. Během podzimu budeme průběžně evaluovat, jestli se současné indikátory trefily do černého, nebo jestli je tu nějaká další skupina žáků, kterou musíme vzít v úvahu,“ říká Tomáš Machalík z Národního pedagogického institutu.

Zajímat je bude například i to, zda nějaká skupina žáků nezůstala stranou. Podle Tomáše Machalíka se například ukazuje, do jaké míry se pandemie podepsala na odborné výuce na učilištích a že doučování není potřeba zdaleka jen v matematice nebo v češtině. Především se ale změní algoritmus, podle kterého ministerstvo peníze na doučování rozděluje. Nyní se odvíjí od celkového počtu žáků, od ledna by měl zohledňovat, kolik žáků v dané škole potřebuje pomoc. Financování z Národního plánu obnovy je plánováno do konce školního roku 2022/23.

Představa, že doučování vše vyřeší, je ale podle Tomáše Machalíka hodně velké nepochopení situace. Jinak jsou na tom děti, které potřebují doplnit, co nepochytily. U dětí, které z výuky vypadly, jsou dopady závažnější. Zatím ani pořádně nevíme, kolika dětí se to týká, a tuto ambici si nekladla ani studie PAQ Research a Kalibra. „V únoru vyšla zpráva, podle níž bylo jedenáct tisíc dětí úplně offline. Ale to je jen část příběhu, pak jsou tu žáci, kteří byli offline třeba jen z 50 procent, ale mělo to na ně podobně devastující účinky, ať už je za tím nedostatek motivace, nebo nedostatek podpory ze strany rodiny i školy. Tam je výzva větší a bez podpory rodiny to nepůjde,“ myslí si Tomáš Machalík.

Výběr z Edukalendáře: