Co přinesl týden 9. 3. – 15.3. 2015
Témata týdne: Chystá se Kulatý stůl SKAV na téma digitálního vzdělávání (19. 3. od 10:00 na ZŠ Vodičkova). Skončil Týden otevřeného vzdělávání, jeho záměr i cíl skvěle shrnují pánové z projektu MonkeyEnglish ve svém videovzkazu. České vysoké učení technické otevřelo před několika lety mateřskou školu, nyní otevírá i školu základní. Obě mají společné zaměření na technickou a přírodovědnou oblast, obě mají status soukromých škol a vybírají školné. Kariérní řád je údajně připraven k implementaci od září 2015, učitelé s jeho podobou ale nejsou obeznámeni (ČT). Snahy Tomáše Janečka, majitele společnosti RSJ, o investice do vzdělávání, ilustrují celkový trend mezi bohatými lidmi nejen v ČR (Ekonom).
Výrok týdne:
„Přátelé pamatujte si, veškerá výchova je o vztahu.“ Ivan Vyskočil, herec a psycholog, svého času o výchově. Z rozhovoru se sestrou Angelikou, která vzdělává a vychovává kluky s nařízenou ústavní výchovou na Vysočině. Kvůli nim hraje fotbal a pracuje se sociálními sítěmi. Rozhovor zveřejníme na webu EDUin.cz v následujících dnech.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- Jak funguje duální systém vzdělávání. Svaz průmyslu a dopravy volá po duálním systému vzdělávání. Jaroslav Hanák tento požadavek znovu zopakoval v diskusi s Jiřím Zlatuškou pro DVTV. Duální systém vzdělávání, praktikovaný v Československu před rokem 1989, je velmi efektivně uplatňován v Německu. Odborně profilovaní středoškoláci získávají teoretické znalosti ve školách a praktické dovednosti v podnicích. Jak je ale zřejmé z rozhovoru s prof. Esserem (Britské listy), předsedou tzv. Spolkového institutu pro vzdělávání a přípravu, který duální systém v Německu řídí, průmysl je v prvé řadě vysoce odpovědný vůči státu a sociálním partnerům, nese většinu nákladů a školy nevlastní. Tento fakt je v ostrém kontrastu s tím, co požaduje Hanák: odprodat školy podnikům, nezavazovat se vůči společnosti a náklady pouze socializovat (vzdělávat zásadně pro vlastní potřebu podniků). Jiří Zlatuška ve výše odkazované diskusi na tyto diskrepance upozornil. Informace o duálním systému vzdělávání v němčině, v angličtině (obsahuje i informace o tom, kde všude je uplatňován).
- Budoucnost vysokoškolského vzdělání v ČR. Národní ústav pro vzdělávání vydal studii, která předpovídá vývoj v oblasti terciárního vzdělávání v ČR do roku 2020. Vyplývá z ní, že se by měl podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vzrůst ze současných necelých 27 % na 32 % (v kategorii 30 – 34 let) (Týden.cz). Zároveň je patrný tlak na regulaci vzdělávání na VŠ směrem k technickým oborům, což prosazuje Svaz průmyslu, ministr školství i prezident. Proti zjednodušenému uvažování argumentuje v textu pro Literární noviny Bob Kartous. Martin Víta si na svém blogu všímá, jak pochybné jsou současné snahy o plánování budoucnosti (Respekt.cz) této společnosti na další desítky let. O tom, že humanitní obory jsou velmi často provázané s mnoha tzv. exaktními je článek v Deníku Referendum. Ve stejnou dobu došlo na spor mezi ministrem financí Babišem a premiérem Sobotkou ohledně rozpočtu VŠ, premiér jeho snižování odmítl.
- Kdo rozhoduje o tom, co budou děti ve školách jíst? Margit Slimáková, odborná garantka projektu Skutečně zdravá škola, se pozastavuje nad tím, že MŠMT schválilo „zmetek“ v podobě vyhlášky o dietním stravování (Aktuálně.cz). Faktem zůstává, že strava na českých školách má velmi různorodou kvalitu a že aktivity žáků ve snaze na to poukázat se střetávají s totalitními manýrami (iDNES.cz). Zvlášť pokud výživoví poradci dojdou k závěru, že podávané jídlo je skutečně pochybné (Lidovky.cz). V souvislosti s tím bychom rádi upozornili na kauzu malé blogerky z Velké Británie, která vzbudila svou kritikou veřejnou diskusi (Rodiče vítáni) a také na Kulatý stůl SKAV věnovaný témuž tématu.
- ČR a inkluze: oblečená i nahá. MŠMT zveřejnilo na svých stránkách informaci o tom, že byla ČR pochválena Radou Evropy za „proinkluzivní kroky“, zejména v souvislosti s novelou školského zákona, jejíž proinkluzivní charakter je více méně výsledkem tlaku neziskového sektoru. V souvislosti s týmž hodnocením Rady Evropy dochází k naprosto opačnému závěru iDNES.cz. Server upozorňuje, že ČR je kritizována za vysoký počet romských dětí v praktických školách (zdroj z ČTK). Michal Komárek si na serveru Romea.cz všímá, že jde pravděpodobně jen o průhlednou snahu ministra Chládka vypadat dobře navenek.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)