„Dvě stě hodin na žáka není málo, bude je podporovat i samotné prostředí školy,” říká ředitel odboru Petr Bannert o nově zaváděné výuce češtiny pro středoškoláky cizince

Český stát se v důsledku letošního příchodu více než dvaceti tisíc mladistvých Ukrajinců ve věku patnáct až osmnáct let odhodlal k velké systémové změně. Od září se budou i střední školy, tak jako to už rok dělají školy základní, nabízet výuku češtiny žákům s odlišným mateřským jazykem. Jak je model postavený a jaké jsou kromě jazykové bariéry další překážky integrace mladých Ukrajinců? O tom EDUin mluvil s Petrem Bannertem, ředitelem odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT.

autorka: Jitka Polanská
foto: Alliance for Excellent Education, (CC BY-NC 2.0)

Má nový model výuky češtiny na středních školách už nějaké konkrétnější obrysy?

První věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že ač byla jazyková podpora zavedená s ohledem na velký příliv uprchlíků z Ukrajiny, netýká se jen ukrajinských žáků. Budou na ni mít nárok všichni cizinci, kteří v České republice pobývali méně než dvanáct měsíců a byli přijati na některou českou střední školu. A jak to bude vypadat: prostřednictvím vyhlášky o středním vzdělávání nastavujeme podobný systém jako na základních školách. Krajský úřad určí minimálně – zdůrazňuji minimálně – jednu střední školu, která bude poskytovat výuku češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem z daného kraje.

Primárně by mělo jít o prezenční formu výuky, ale uvědomujeme si, že dojíždění může být pro některé žáky komplikované, a proto bude možné se připojit i online. Žák si podá přihlášku a škola mu může nabídnout jazykový kurz v rozsahu až dvou set hodin. Počítáme se skupinami minimálně pěti a maximálně patnácti žáků, prezenčně i online, zejména v odpoledních hodinách – jakožto doplňkové vzdělávání k hlavní výuce. Konkrétní formát záleží na řediteli určené školy, řekněme, že to mohou být třeba dva tříhodinové bloky týdně nebo tři vyučovací bloky po dvou hodinách. V určitém rozsahu, a to až na tři hodiny týdně, je možné tyto žáky uvolňovat i z hlavní výuky – nemusí dočasně plnit povinné výstupy vzdělávání.

Česky se cizinci učí nejen v kurzu, ale i v interakci se spolužáky

Dostali jste k navržené podobě této jazykové přípravy nějaké připomínky? META, organizace, která má s jazykovým vzděláváním mladých cizinců zkušenosti, namítá, že skupiny jsou příliš velké a že učitelé podle nich hybridní formu výuky nebudou zvládat. Nehledě na to, že bude třeba učit i oborový jazyk, který žáci budou potřebovat při studiu, čímž se zadání pro učitele dále komplikuje.

Ano, ve vnějším připomínkovém řízení vyhlášky nám přišel i podnět, aby se počet žáků ve skupině snížil. Tomu jsme ale nevyhověli, s ohledem na prostředky a kapacity, které máme k dispozici. A domníváme se, že při správném metodickém vedení může být výuka skupiny o 15 žácích efektivní, v jazykových kurzech je to celkem běžný počet osob. Vycházíme z toho, že žáci středních škol jsou motivovaní, mají již dobře zavedené studijní návyky a jsou zvyklí na samostatnou práci, na rozdíl třeba od žáků prvního stupně ZŠ. Ideální model ve všech parametrech to nicméně vzhledem k limitům, se kterými musíme pracovat, nebude, i když bychom si to všichni přáli. Musíme najít funkční kompromis.

META pořádá pro budoucí středoškoláky s jiným než českým rodným jazykem roční přípravný kurz, který trvá přes tisíc hodin. Po jeho absolvování se účastníci se slovanským mateřským jazykem dostávají na úroveň mírně až středně pokročilou. Váš model garantuje maximálně dvě stě hodin. Není to málo?

Myslíme si, že není. Tím spíš, že jazykovou integraci žáků bude podporovat také samotné prostředí školy, budou v nějaké interakci se spolužáky, česky se budou učit i v jiných situacích než na kurzu. Jak jsem již říkal, ředitel může těmto žákům v prvním roce „vypnout“ nebo v některých oblastech pozastavit Rámcový vzdělávací program, což znamená, že po nezbytně nutnou dobu může zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Lex Ukrajina to umožňuje.

Cizinci tak mohou dostat další prostor, jak se formálně či neformálně zaměřit na získání jazykových kompetencí v češtině. Střední školy navíc mohou na pokrytí potřeb spojených s integrací žáků cizinců  čerpat ještě další prostředky z operačního programu Jan Amos Komenský, prostřednictvím takzvaných šablon. Vytvořili jsme například novou šablonu pro podporu žáků s odlišným mateřským jazykem a dále i šablonu, ze které lze hradit například aktivity spojené s komunikací mezi školou a rodiči – takzvaná odborně zaměřená tematická a komunitní setkávání na středních školách. Kromě toho jsou k dispozici ještě finanční prostředky z Národního programu obnovy věnované na doučování.

„Musíme najít funkční kompromis.“ Petr Bannert, MŠMT.

Mnoho v zásadě dobrých projektů státní správy pokulhává pak při realizaci, jak minimalizujete tohle riziko?

Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem připravíme metodiku, balíček podpůrných materiálů, a budeme samozřejmě situaci monitorovat. Když se zavádí nějaké opatření, neznamená to, že to tím končí, je potřeba to vyhodnocovat v běhu. Některé parametry a podmínky se dají případně upravit. Místo hybridní výuky se někde dají zavést oddělené kurzy pouze prezenční a pouze online. U menších krajů, kde žáků nebude tolik, se to ale třeba nepovede. Nechceme dopředu příliš striktně určovat, jak to má vypadat, aby to školám neubíralo manévrovací prostor.

PAQ Research vydal v červenci průzkum mezi ukrajinskými rodinami zaměřený na vzdělávání. Rodiče v něm hodnotí úroveň znalosti češtiny u svých dětí. Ve věkové skupině dospívajících (16-17 let) podle nich přes padesát procent neumí nic nebo jen základní slova a fráze. Třicet tři procent dá dohromady pár vět a pouze jedenáct procent je na úrovni mírně až středně pokročilé. Neboli, jazyková bariéra i po několika měsících zůstává u většiny mladých Ukrajinců velká. Zkoumali jste kvalitu a účinnost kurzů, které MŠMT hradilo a hradí ze dvou grantových výzev na jaře a v létě? Šlo o dvě stě padesát milionů, což není úplně málo.

Určitě je potřeba se v dalším období zaměřit na standardizaci obsahů kurzů. V jarních výzvách byly popsány činnosti, ale standardizace výstupů tam nebyla, šlo taky o to poskytnout pomoc rychle. Nicméně závěrečná zpráva příjemců dotace musí obsahovat informace o dosažené úrovni českého jazyka dětí cizinců a shrnutí úspěšnosti vzdělávání. Tyto závěrečné zprávy následně procházejí vyhodnocením ministerstva.

Od září budou moci stejné organizace jako ty na jaře – školy, školská zařízení a samosprávné celky včetně příspěvkových organizací – dále nabízet jazykovou přípravu a adaptaci ukrajinských dětí a mládeže ve věku od tří do osmnácti let. Doporučujeme vytvářet skupiny dětí, které jsou si věkově blízko. Jen pokud to nebude možné, skupiny mohou zahrnovat i děti s větším věkovým rozdílem. Bude možné realizovat dvacetihodinové kurzy, a to i opakovaně, s tím, že kurzy na sebe mohou navazovat a až do maximální hranice dotace dle dané výzvy. Jeden účastník kurzu tak může být příjemcem většího počtu hodin, než je v tom dvacetihodinovém modulu.

Pro výzvu týkající se kohorty 15 až 18 let připravujeme vzorový sylabus, který mohou žadatelé využít. Tyto výzvy jsou primárně zaměřeny na všechny, kteří nejsou žáky školy v ČR, dá se to brát jako příprava pro následnou integraci do škol, pro zvládnutí přijímací zkoušky.

Podobu přijímacího řízení budeme moci ovlivnit

Jarní přijímací zkoušky u cizinců prostřednictvím pohovoru prověřovaly komunikativní znalost češtiny, kterou prakticky žádný Ukrajinec v době jejich konání neměl. To zřejmě mnoho z nich od přijímací zkoušky odradilo. Plánujete nějakou další úpravu přijímacího řízení s ohledem na to, že se ho bude účastnit velký počet lidí s jiným rodným jazykem, než je čeština?

Do Lex Ukrajina 2 jsme si dali jako ministerstvo kompetenci, která nám umožní dodatečně upravit podmínky přijímacího řízení, maturitních a závěrečných zkoušek pro žáky s jiným rodným jazykem. Budeme reagovat na základě toho, co nám budou reportovat školy a také reflektovat překážky, které nastaly letos na jaře. Lex Ukrajina 1 umožňovala skládat testy v angličtině nebo v ukrajinštině a místo testu z češtiny byl pohovor, který měl ověřit předpoklady ke studiu v českém jazyce. Pohovor by měl zjišťovat spíš předpoklady ke studiu, jeho podobu bychom mohli metodicky podpořit. Kritéria přijímacího řízení a vlastní rozhodnutí o přijetí je vždy ale nakonec v kompetenci ředitele školy.

Mnozí ředitelé si integraci žáka bez znalosti jazyka nedokážou představit, jiní do toho ale šli. Podle dat ze stejného průzkumu PAQ Research čtvrtina mladých příchozích už v minulém školním roce na nějaké střední škole zakotvila, což není úplně málo. Možná by stálo za to zveřejnit tyto příklady dobré praxe, ukázat, jak si školy poradily, tak jak to třeba ministerstvo dělalo během pandemických období. Ze zmiňovaného průzkumu PAQ Research také vyplynulo, že poměrně velká část ukrajinských dospívajících (nebo jejich rodičů) se nepokusila o českou střední školu, protože nemá dost informací. Uvedlo to jako důvod dvacet dva procent ukrajinských rodičů dětí ve věku šestnácti až sedmnácti let. Přemýšleli jste, jak to zlepšit?

Ano, propojili jsme se s ředitelstvím integračních center zřizovaných Odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, ta centra jsou v každém kraji. Jsme s nimi domluveni na tom, že nám pomohou naše témata dostat k ukrajinským uprchlíkům na našem území. Připravujeme informační materiál o tom, co nabízíme a jaké mají možnosti, ten bude přeložen do ukrajinštiny a následně distribuován přes zmíněná integrační centra. Jsme v kontaktu i s organizací META, která se také chce zapojit. Národní pedagogický institut kromě toho přeložil do ukrajinštiny informace o české vzdělávací soustavě, oborech vzdělání dostupných v jednotlivých krajích, popsal v ukrajinštině proces přihlašování a tak podobně. Ale je pravda, že je potřeba dále hledat ty nejefektivnější kanály přenosu informací, dostat je k těmto cílovým skupinám.

Další můj dotaz se týká přítomnosti ukrajinských asistentů ve školách. Počítá se s nimi?

Tuhle možnost zakotvuje Lex Ukrajina 1. Školy, které vzdělávají i cizince, mohou přijmout pedagogického pracovníka, který nemusí prokázat znalost českého jazyka standardně, na základě zákona o pedagogických pracovnících. Ověřuje se u něj pouze nutná komunikativní znalost češtiny, v rozsahu nezbytném pro výkon jeho práce, a to pohovorem. Určitým počtem cizojazyčných žáků vzniká nárok na úvazek, případně na část úvazku tohoto asistenta. Například když je ve škole od dvaceti do dvaceti devíti cizinců, může škole stát financovat půl úvazku, při počtu třicet až třicet devět žáků celý úvazek.

Je reálné tuto pozici ukrajinského asistenta v různých krajích obsadit, budou se školy moci na takovou pomoc spolehnout?

Snažíme se mapovat situaci. V červnu jsme dělali šetření na všech stupních vzdělávání. Tam jsme se dotazovali nejen na počty ukrajinských žáků, ale i na jejich kapacity, případně na počty ukrajinských zaměstnanců. Z šetření vyplynulo, že v loňském školním roce pracovalo v českých školách tisíc pět set Ukrajinců. Situace bude ještě jasnější na podzim. K 30. září školy vyplňují podklady v rámci pravidelného sběru dat. To nám umožní mít přesnější obrázek.

Petr Bannert absolvoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT, obor Elektroenergetika a ve stejném oboru získal i doktorský titul.  Dále absolvoval Pedagogickou fakultu na UK, obor Specializace v pedagogice – Management vzdělávání. Od roku 2011 pracuje na MŠMT, nyní jako ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání. Osmnáct let pracoval jako učitel odborných předmětů na VOŠ a SŠ ve Varnsdorfu, kde zároveň od roku 2004 zastával funkci zástupce ředitele.