Co přinesl týden 14. 4. – 19. 4. 2020
Krátce:
Výrok týdne: „Chápu, že někteří učitelé a rodiče se budou obávat nákazy. Proto musí být dospělí i děti v maximální možné míře venku. Pokud budou uvnitř škol, musí dodržovat větší odstupy. A musí tu být i větší hygiena. A pokud budou děti jen trochu nemocné, musí zůstat doma.“ Na základní škole ve Stehelčevsi ovládají technologie všichni učitelé, od druhé třídy se žáci učí informatiku a v posledních týdnech už se proškolili i prvňáčci. O jejich nasazení hovoří ředitelka školy Šárka Holečková (Rodiče vítáni).
V souvislostech:
Nechat školy úplně zavřené by z epidemiologického i společenského pohledu nedávalo smysl. Znamenalo by to také ztrátu ekonomických příležitostí, navíc prodlužující se doba odloučení ohrožuje duševní zdraví dětí. K takovému závěru došel ředitel Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání PedF UK David Greger (Blogspot) poté, co prostudoval zahraniční studie sledující souvislost mezi uzavřením škol a zpomalením šíření infekcí, včetně COVID-19. „Autoři tak zdůrazňují, že politici by měli vědět, že uzavření škol nutně nevede k výraznému snížení šíření COVID-19 a jiná opatření na omezení kontaktu jsou efektivnější, především v jejich vzájemné kombinaci. Pokud by mělo dojít k rozvolnění jiných opatření, ale školy by měly zůstat zcela zavřené, není jisté, že nám to nějak v boji proti šíření nákazy COVID-19 pomůže. Mnohem efektivnější strategií se i dle modelu Fergusona et al. jeví potřeba navýšení testování, identifikování nakažených a jejich izolace spolu s ochranou starších lidí,“ napsal na svém blogu Greger.
A zdá se, že těmto názorům naslouchala také Karmelitská. Ministerstvo školství po konzultaci s epidemiologickým týmem připravilo plán postupného zahájení (Seznam Zprávy) individuálních konzultací na vysokých školách, v posledních ročnících středních škol a v neposlední řadě částečné znovuotevření 1. stupňů základních škol. Harmonogram uvolňování opatření naleznete na webu ministerstva školství. Přesto ale učitelům vrtá hlavou, proč se školní docházka neobnovuje více, když stát plánuje už za měsíc otevřít mnoho obchodů a míst, kde se lidé setkávají.
Ministerstvo školství nejvíce vyšlo vstříc rodičům malých dětí, které chodí na první stupeň základních škol. Jejich hlídání dnes musí zvládat sami, ze zdravotních důvodů nepřipadá v úvahu kontakt s prarodiči. Proto se školy pro jejich děti otevřou od 25. května v režimu školních skupin (Facebook). Ty mají být maximálně 15členné a mají se v nich potkávat stejné děti. Školy budou muset výuku zajistit tak, aby žáci z jednotlivých skupin mezi sebou nestýkali více, než musí. Jejich program má být dopoledne výukový s pedagogem a odpoledne spíše volnočasový s vychovatelem, jenž dohlédne na plnění úkolů. V principu tak školní skupiny nahradí jak vyučování, tak družinu. Rodiče své dítě budou moci do školní skupiny přihlásit, pokud žák nebo členové jeho domácnosti nepatří do některé z rizikových skupin.
Pro základní školy znamená částečné obnovení prezenční výuky při zachování distanční formy vzdělávání více práce. Již nyní vedení většiny škol upozorňuje, že pro učitele je zajištění distanční výuky náročnější než standardní vyučování. V šetření inspekce to uvedlo zhruba 60 procent základních škol a kolem 70 procent středních. Přestože školy v distančním režimu často nenacházejí uplatnění pedagogických asistentů, kteří by mohli části výuky školní skupin převzít, koordinace mezi „onlinem a terénem“ bude výzvou. Záměrem by mělo být poskytovat všem dětem – bez ohledu na to, zda se učí ve škole, nebo doma – stejnou podporu a příležitosti pro učení. Bude ale obtížné si spravedlivý systém představit, když se učitele s některými dětmi uvidí osobně a na jiné jen občas dosáhnou přes webkameru.
Školní skupiny budou zřizovat ředitelé podle podmínek na jejich školách. Klíčový přitom bude počet volných učeben, ochrana starších učitelů a zájem rodičů. Již nyní ale je jasné, že snazší to budou mít velké základní školy, které budou moci poskytnout větší kapacitu školních skupin. Zato malé školy se mohou dostat i do stavu, kdy nebudou moci nabídnout ani jednu školní skupinu. „Máme jen první stupeň a mateřskou školu, takže nám chybí uvolněné třídy pro rozdělení žáků do skupin. Nemáme žáky kam umístit a nemáme ani dostatek lavic. Máme i kolegyně v předdůchodovém věku, pokud bude platit dobrovolnost výuky i pro vyučující a ony se rozhodnou zůstat doma, budu to muset respektovat,“ říká ředitelka základní školy v Tehově Radana Šimčíková (Učitelská platforma).
Malé základní školy v menších obcích tak nemusí poptávku rodičů zvládat, což pro rodiče bude znamenat nerovné podmínky pro návrat do zaměstnání. „Mám pětatřicet kantorů. Z toho už teď vím, že jedenáct patří do rizikové skupiny, ať už kvůli vyššímu věku, nebo třeba špatné imunitě. Nejsem si jistá, jestli počet pedagogů bude stačit,“ řekla Zdeňka Vrátníková, která stojí v čele plzeňské 13. ZŠ (iDnes). Může tak dojít k dalšímu umocnění rozdílů mezi školami navzájem. Učitelé velkých základních škol, které spíše otevřou školní skupiny, jsou dle nedávného šetření školní inspekce totiž zhruba o čtvrtinu lépe vybaveni počítači nebo tablety. I když v nastalé koronavirové situaci mohly školy vybavení dokoupit a zlepšit svoji digitální výuku, nadále chybí iniciativa ministerstva školství a zřizovatelů, která by cílila na snížení rozdílů v kvalitě poskytovaného vzdělávání mezi jednotlivými školami.
Štěpán Kment, analytik EDUin