Jedním z hlavních znaků přechodu k automatizaci je podle OECD zvýšení důležitosti jak vysoce placených a kvalifikovaných pracovníků, tak zároveň těch s nízkou kvalifikací a malými mzdami. Zatímco programátoři, vývojáři a inženýři se budou starat o robotizační techniku, ty nejméně kvalifikované pracovníky se mnohdy firmám ani nevyplatí nahrazovat, mimo jiné kvůli jejich nízkému finančnímu ohodnocení.
Robotizací tak mají být zasaženi nejvíce zaměstnanci se střední kvalifikací, například absolventi technických oborů pracující v průmyslu. Potvrzuje to také 30 let trvající trend, kdy se jejich počet dlouhodobě propadá.
Doposud se tato tendence projevovala především v severní a západní Evropě, v budoucnosti se však dotkne především Česka a Slovenska. Podle OECD je přechod k automatizaci ovlivní úplně nejvíce, má se týkat více než 45 procent pracovních pozic.
Na opačné straně žebříčku stojí například Korea nebo Finsko, v těchto zemích se přechod k novému druhu ekonomiky a průmyslu dotkne asi přibližně čtvrtiny zaměstnanců.
Konec éry lidí se střední kvalifikací ovlivňuje také jejich mzdy – ty rostou rychleji i u osob bez zkušeností a potřebného vzdělání v nižších příjmových skupinách. S postupem času, kdy dojde k úbytku této „střední třídy“, se však u jejích zbývajících členů díky automatizaci zvýší efektivita práce.
„Nastupující Průmysl 4.0 přinese úsporu těchto pozic, a naopak vytvoří nová kvalifikovanější místa nebo pozice ve zcela nových odvětvích. Předpokládáme tedy spíš masivní řetězový přesun lidí na pozicích,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Také proto spustí v roce 2018 Svaz průmyslu v Moravskoslezském pilotní projekt duálního vzdělávání s důrazem na praxi středoškoláků.
Restrukturalizace vzdělávání
Obě země zároveň stojí v čele žebříčku automobilových velmocí co do počtu vyrobených vozů na obyvatele. Česko se také řadí mezi státy s největším rozvojem informačních technologií a digitalizace, na její příchod jsou však připraveni především zástupci mladší generace.
OECD tak upozorňuje, že bude muset v brzké době dojít k restrukturalizaci vzdělávacích systémů po celém světě. Školy by tak měly co nejlépe reflektovat poptávku na pracovním trhu, kromě základních matematických schopností a cizích jazyků by se tak měly soustředit rovněž na výuku programování a práci s počítači.
„Český vzdělávací systém na tento průmyslový přechod připraven rozhodně není a kritické zpoždění se naopak zvětšuje. Struktura středního školství stále kopíruje už neexistující ekonomickou strukturu, kdy 70 procent populace pracovalo v průmyslovém odvětví,“ říká Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin.
„70 procent dětí, místo aby si prohlubovaly své všeobecné gramotnosti, je stále nesmyslně nuceno si v 15 letech volit obor své profesní činnosti. To nedává žádný smysl, nikdo z nich netuší, co budou za 10 či 20 let dělat. Všeobecné gramotnosti by jim umožnily adaptovat se na budoucí změny,“ dodává Kartous.
Zpráva však upozorňuje také na rostoucí důležitost měkkých dovedností (takzvaných soft skills), tedy kompetence v oblasti lidského chování – například kooperace ve společnosti, asertivita nebo řešení konfliktů.