Mezi mládeží existuje problém s rizikovou konzumací energetických drinků, což s sebou nese i zdravotní komplikace. U adolescentů jde primárně o riziko obezity, vysokého krevního tlaku, nadměrné zubní kazivosti, deprese či pocitu úzkosti. Taktéž nadměrná konzumace těchto nápojů může způsobovat ADHD. Výskyt chorob, které jsou spjaty s nadměrnou konzumací slazených nápojů, je v ČR vysoký a má stoupající trend, a to i v dětské populaci. Zdravotní stav populace se pak negativně podepisuje i na pracovní výkonnosti nebo nákladech na zdravotní, sociální i důchodový systém.
Ze studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) při Palackého univerzitě v Olomouci z roku 2022 vyplývá, že každý pátý školák (19,1 %) pije energetické nápoje jednou týdně, někteří (12,6 %) dokonce i dvakrát a vícekrát týdně, a to primárně ve věku mezi 11. a 15. rokem života, kdy se spotřeba u chlapců zvyšuje z 6 na 22 %, u dívek pak z 5 na 15 %. Existují ale i případy, kdy dospívající pijí tyto drinky denně, patří sem 4 % z dotazovaných. V absolutních číslech se tak tento problém týká asi 70 tisíc dětí ve věku 11–15 let.
Úpravu podmínek pro konzumaci energetických nápojů již dnes projedná školský výbor Sněmovny. Jednou ze snah je omezit prodej těchto drinků tak, aby si jej nekoupil nikdo mladší 15 let. Někteří poslanci pak volají po zákazu až do 16 let z důvodu, že v devátých třídách bývají už i starší děti, které by pak mohly energetické nápoje kupovat svým mladším spolužákům. Případná úprava by navíc znamenala, že by se zákaz prodeje těchto drinků mohl týkat i prváků na středních školách.
Kromě toho politici žádají, aby se úplný zákaz těchto nápojů nevztahoval pouze na školská a zdravotnická zařízení, jako je tomu nyní, ale také na na obchody, akce určené převážně pro osoby mladší patnácti let či v zařízení sociálně-právní ochrany dětí. Změny se mají dotknout i reklamy, která nesmí například nabádat k nestřídmému užívání energy drinků anebo záporně či ironicky hodnotit zdrženlivost jejich konzumace. Reklama navíc nesmí vytvářet dojem, že energetické nápoje mají léčebné vlastnosti nebo přispívají ke společenskému či sexuálnímu úspěchu.
Snaha českých zákonodárců není ojedinělá, například v Litvě a Lotyšsku platí úplný zákaz prodeje energetických nápojů osobám mladším 18 let, stejná úprava platí v Polsku od 1. ledna minulého roku. V Dánsku, Německu či Norsku prodejci dobrovolně přistoupili k tomu, že nebudou prodávat energetické nápoje mladistvým, kromě toho mají tyto státy i omezení pro maximální množství kofeinu, taurinu a dalších stimulujících látek v nápojích. Úpravu, která platí již nyní v Česku – zákaz prodeje energetických nápojů ve školách – zavedla například také Francie, Slovensko nebo Skotsko.
Nikola Šrámková, analytička EDUinu: „Výzkumy jasně potvrzují negativní dopady konzumace energetických potravin na zdraví a soustředění dětí i mladistvých. Jejich regulace je proto rozumným krokem. Dětský organismus není stavěný na kofeinové bomby.“
Kontakty pro média:
Nikola Šrámková, analytička EDUinu
nikola.sramkova@eduin.cz / 604 766 771
Tomáš Matoušek, vedoucí komunikace EDUinu
tomas.matousek@eduin.cz / 604 730 130
