← Beduin

Existuje vůle dohodnout se na společné vizi vzdělávání, deklarují před volbami zástupci jednotlivých stran

18. 9. 2017

EDUin

Co přinesl týden 11.9. – 17.9. 2017

Témata týdne: Business by měl podporovat vzdělávání. Gymnaziální učitel Milan Kůtek vyzývá podnikatele k tomu, aby pomohli splatit dluh, který vůči školám česká společnost má (HN). Bob Kartous v podobně laděném komentáři pro měsíčník Hospodářské komory upozorňuje, že propast mezi vzděláváním a businessem škodí společnosti (str. 47). Důležitost školství v porovnání s jinými oblastmi života v ČR. Z průzkumu, který pro ČRo připravila společnost Focus a jenž sleduje subjektivní vnímání důležitosti oblastí života v ČR, se školství jako téma umístilo mezi relativně méně důležitými tématy. Všechna vybraná témata však byla vnímána jako důležitá. Global Teacher Prize v ČR aneb 7 statečných. Nultý ročník Global Teacher Prize, mezinárodního ocenění pro výjimečné učitele, spěje ke svému finále (25. 9.). Nyní je známo sedm jmen učitelů, za nimiž se porota vydá přímo do škol a sledovat, jak pracují. Vítěz národního kola bude nominován do mezinárodní soutěže. Konference Rodiče vítáni: Dobrý ředitel jako klíč k dobré škole. Letošní ročník konference nese jako téma důležitost role ředitelů v souvislosti s tím, co by měli vědět rodiče. Save the date: 18. 10. Zaregistrujte se.

Výrok týdne: „Hrdě jsem hlásila, že v naší školce je dětem umožněno samostatně manipulovat s nožem a mazat si chleba podle toho, jak má kdo chuť. Co víc, děti si nádobí samy najdou v polici, a následně jej i samy umístí do myčky, která je přímo ve třídě. Není to skvělé, že se děti takto učí samostatnosti? Bohužel není, alespoň ne pro hygieniky..“ Michaela Pixová na svém blogu k paradoxům regulací, které jsou na úkor výchovy a vzdělávání.

Novinky:

MINULÉ VÁLKY MAJÍ VE VEŘEJNÉ DISKUSI PŘEDNOST PŘED VZDĚLÁNÍM

Ve čtvrtek 14. 9. proběhla v Knihovně Václava Havla předvolební debata se zástupci 8 klíčových politických stran v ČR, z toho 6, které v současnosti tvoří drtivou většinu obsazení sněmovny (ČT). Debata, kterou uspořádala Česká středoškolská unie, byla zaměřena na stranické vize rozvoje vzdělávání v ČR, na měnící se roli školy, učitelů a studentů. Ve druhé polovině debaty padaly dotazy z publika. Debata ukázala na to, že takřka všechny politické strany se shodují na potřebě podpořit učitele (zejména co se týká navýšení platů). Přítomní zástupci také deklarovali, že by byli ochotni dohodnout se s politickými konkurenty na společné koncepci rozvoje vzdělávání, která by mohla vytýčit cíle přesahující jednotlivá volební období. Nikdo nezpochybnil, že role školy se v důsledku technologického a společenského vývoje mění. Zároveň se ale ukázalo, že představy o tom, jak radikální či postupné mají změny být, se výrazně odlišují. Hlavní spor se vyskytl v otázce toho, co se podařilo současné koalici či jaké bylo dědictví předchozích vlád. Minimálně během této debaty se ukázala současná dosluhující koalice velmi konzistentní (poslanci Kořenek za ČSSD a Dobešová za Ano). Oproti nim stáli v nejvýraznější opozici Pavel Himl (Zelení), Pavel Klíma (TOP 09) a Jiří Nantl (ODS). Debata přinesla i mediální ohlas, nikoliv však kvůli vzdělávání. Lidovky vydaly už v den debaty článek, který si místo obsahu všímá pouze přítomnosti poslankyně Marty Semelové (KSČM), která v minulosti veřejně popírala zločiny totality. Vzápětí ředitel KVH Michael Žantovský vydal prohlášení, v němž se od celé akce distancoval. V prohlášení nepravdivě uvedl, že KVH o přítomnosti Semelové nevěděla. Česká středoškolská unie uvádí na pravou míru, že KVH o přítomnosti poslankyně věděla dlouho předem. ČSU upozorňuje, že debata byla zaměřena na snahu najít konsensus v oblasti vzdělávání a že účast komunisty vybrané zástupkyně byla na místě, aniž by to jakkoliv znamenalo vyjadřování podpory popírání zločinů komunistického režimu. Na prohlášení Žantovského reagoval v blogu na Respekt.cz Tomáš Feřtek, který upozorňuje na to, že určování přijatelnosti či nepřijatelnosti hostů v demokratické diskusi ze strany ředitele KVH není na místě. Bob Kartous upozorňuje na Britských listech na to, že Michael Žantovský a další, kteří se považují za ochránce Havlova odkazu a demokracie, by se měli učit od středoškoláků, jak demokracii nepotírat, ale podporovat (Britské listy).

DISKUSE NAD REFORMOU RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ DLE MŠMT: DOTAZNÍK S UZAVŘENÝMI A ČÁSTEČNĚ SUGESTIVNÍMI OTÁZKAMI

Bez potřeby šířit danou informaci směrem k odborné veřejnosti se na webu MŠMT objevila na konci srpna informace o tom, že ministerstvo vyhlašuje veřejnou diskusi nad návrhem reformy rámcových vzdělávacích programů (kurikula), které závazně určují obsah vzdělávání na českých školách. Jak poukazuje EDUin v tiskové zprávě, reforma RVP je nutná a je chvályhodné, že MŠMT diskusi otevřelo. Zároveň však způsob, jakým tak činí, otevírá otázku nad tím, zda jde skutečně o snahu získat použitelné připomínky, nebo jen učinit nutnosti formálně zadost a potvrdit svůj vlastní záměr. Připomínky mají formu dotazníku s uzavřenými otázkami, který neumožňuje více než se vyjádřit k samotnému ministerskému návrhu. Některé otázky jsou vysoce sugestivní. Návrh samotný je postaven na tom, že školy budou muset ze 70 % naplňovat závazné požadavky reformovaných RVP (v podstatě osnovy) a ze 30 % budou mít možnost pracovat dle vlastního profesionálního uvážení. Pochybnosti nad skutečnými úmysly MŠMT zvyšuje skutečnost, že informace o probíhající reformě RVP v podání Národního ústavu pro vzdělávání se objevily už na jaře 2017 (EDUin). Návrh koncepce poukazuje zejména na snahu vymezit závazné standardy, což je vnímáno jako příležitost i riziko. Jako rizikové se jeví zrušení průřezových vzdělávacích témat. RVP by také měly nově doporučovat učitelům konkrétní metody a aktivity. K reformě RVP se vyjádřil v Řízení školy Ondřej Šteffl (Scio). Upozorňuje na chybějící Národní program vzdělávání, což je zákonný požadavek na zastřešující kurikulární dokument. Upozorňuje také – zejména – na nereálnost cílů zveřejněného konceptu a na řadu absurdních konkrétních požadavků, které RVP klade. Stávající RVP najdete na webu MŠMT.

WORKSHOP OD CERMATU „JAK BEZPEČNĚ ZVEŘEJŇOVAT DATA“

V návaznosti na probíhající podzimní termíny maturit publikoval Oldřich Botlík první z celkem třídílného seriálu, v němž se věnuje způsobu, jakým CERMAT zveřejňuje data z maturit a přijímacích zkoušek. V prvním díle se Botlík věnuje zveřejňování dat z jednotlivých termínů státní maturity. CERMAT neumožňuje, aby byla data z jednotlivých termínů dostupná na jednom místě, a bez zjevné logiky je ukládá na různých místech webu Novamaturita.cz. Ve druhém díle Botlík poukazuje na zákonné normy, které zajišťují přístup k informacím o plošných zkouškách, které realizuje stát. Zde hrají roli zejména zákon o svobodném přístupu k informacím, podpořený Listinou základních práv a svobod. Naproti tomu Botlík poukazuje na to, že školský zákon, byť některá data před zveřejněním chrání, tak činí pouze dočasně. Zveřejňování dat z plošných zkoušek realizovaných státem bylo dlouhé roky předmětem sporu odborné veřejnosti s MŠMT. Řadu užitečných informací, dat a analýz lze najít na webu Maturitní data – odtajněno. V současnosti běží výběrové řízení na ředitele CERMAT, kvalifikační kritéria preferují úředníka (oznámení bylo ze stránek MŠMT staženo, termín podání byl do 15. 9. 2017).

HODNOCENÍ VRCHNÍHO INSPEKTORA: ALARMUJÍCÍ STAV NĚKTERÝCH SŠ, JE TŘEBA ZAMĚŘIT SE NA 2. STUPEŇ ZŠ

V mateřských školách vládnou relativně dobré vztahy mezi učiteli, dobré materiální podmínky, děti jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu. Rezervy zůstávají v logopedické podpoře, pedagogické diagnostice a práci s technologiemi. Na ZŠ je nutno rozlišovat 1. stupeň, kde lze shledávat značný pokrok a výskyt inovativních přístupů, zatímco na 2. stupni se příliš nedaří individuální přístup, rozvoj gramotností nebo spolupráce žáků. Problém je také v tom, nabídnout motivaci dětem, které se v daném vzdělávacím systému projevují jako „nestudijní“. Malé venkovské školy nemusejí být horší než městské velké, šetření to potvrzují. Propastné jsou rozdíly mezi středními školami. V systému jsou takové, kde polovina studentů neodmaturuje. Zvyšuje se podíl nedokončeného studia. Některé ukazatele jsou v tomto směru alarmující. Tato a další zjištění České školní inspekce (ČŠI) uvádí v rozhovoru pro Deník.cz ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. V nedávné době ČŠI vydala zajímavé tematické zprávy o úrovni digitální způsobilosti škol, o vzdělávání na školách s vysokou mírou neúspěšnosti v maturitách či srovnání znaků úspěšných a neúspěšných tříd. Z posledního bulletinu ČŠI vyplývá, že podle rozhodnutí MŠMT se ČŠI v příštím roce zaměří na sledování rozvoje čtenářské, matematické a sociální gramotnosti, společné vzdělávání, zápisy do 1. tříd, kontrolu plošných testování, vzdělávání na školách s vysokou neúspěšností u maturit, dopady povinného ročníku MŠ, vliv technologií na výuku a mediální výchovu.

Inspirace z (a do) praxe: