Co přinesl týden 26.10. – 1.11. 2015
Témata týdne: Klíčem k novému způsobu financování regionálního školství má být stanovený počet odučených hodin, a s tím svázaná dotace. Schéma má zohledňovat výjimky týkající se např. výuky jazyků (dělení tříd), případně podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nedojde k oddělení způsobu financování ZŠ a SŠ. Počítá se i s hrazením školních obědů pro děti v MŠ a prvních 3 tříd ZŠ (ČTK). Detailní návrh zatím představen nebyl. Sněmovna parlamentu ČR schválila v prvním čtení novelu školského zákona, která od roku 2017 zavádí povinný rok předškolního vzdělávání a povinné přijímací zkoušky na SŠ. Od roku 2021 zavádí povinnou jednotnou maturitu z matematiky. ČR vykazuje vysoce nadprůměrnou vazbu dosaženého vzdělání a chudoby. S odkazem na analýzu sociologa Daniela Prokopa na to poukazuje Bob Kartous (Britské listy). SITRA, finská nadace pro podporu inovací, vydala aktuální návrh udržitelného rozvoje společnosti. Vzdělávání staví na potřebě tzv. „T – shaped skills“, tedy znalostí v určité oblasti a zároveň schopnosti orientovat s v oblastech z určitého důvodu blízkých (str. 8). Více v některé z dalších novinek. Iniciativa Skutečně zdravá škola, která se snaží zlepšit školní stravování v ČR, rozdávala ocenění školám, které se zapojily do jejího programu. Šest z patnácti přihlášených škol získalo bronzové medaile.
Výrok týdne:
„Nemusíme je přijímat, spíš to je zažitá praxe a přijímací řízení není v kompetenci rektora, ale děkanů. On je dost komplikovaný celý přijímací proces.” Z rozhovoru s rektorem VŠCHT Karlem Melzochem. Rektor odpovídá na dotaz, proč přijímají tolik studentů, když výrazná část z nich studium nedokončí.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
Projekt Duhová výchova nabízí českým středním školám semináře, na nichž lektoři seznámí žáky s informacemi o jiné než heterosexuální orientaci. Jde o přednášku či celý projektový den na témata spojená s životem leseb, gayů, transsexuálů a bisexuálů. Jde o téma, které je s ohledem na senzitivní věk středoškoláků a jejich vznikající osobnostní identitu krajně citlivé a důležité. Ačkoliv je sexuální výchova součástí obecnější výchovy ke zdraví už na základních školách, je to velmi často opomíjené téma. Alibi učitelů i rodičů je, že “děti si stejně všechno zjistí samy”. Podle projektu Netopeer, o němž v roce 2014 publikovala informace ČT, se tak stane u 40 % dětí. Názory na to, jak by se měly děti seznamovat s informacemi o sexuální stránce života, se velmi různí podle otevřenosti kultury. V Dánsku je sexuální výchova povinnou součástí vzdělávání od roku 1970. Před nedávnem vzbudil pozornost výrok profesora Christiana Graugaarda z Aalborg University o tom, že pornografie by měla být nedílnou součástí sexuálního vzdělávání a předmětem kritické diskuse (Guardian, AJ). Oproti tomu v zemích se silnými náboženskými vlivy v politice je často samotná sexuální výchova předmětem sporů. V referendu, které na Slovensku na začátku roku 2015 iniciovala Aliance pro rodinu, měli občané rozhodnout o tom, zda by sexuální výchova měla vůbec být součástí kurikula (LN). Konzervativní aktivisté v Polsku dokonce požadovali, aby učitelé věnující se sexuální výchově čelili obvinění z trestného činu (DailyTelegraph, AJ).
Projekt Open School Space, který v Brně startuje pod vedením někdejšího ředitele ZŠ Deblín Břetislava Svozila, v sobě obsahuje více různých aktivit. Jedním z nich je vzdělávací festival EduSPAce. Jeho smyslem je podle organizátorů „překonávat bariéry uzavřených prostor a vstupovat do ulic a netradičních míst, mezi obyvatele města Brna, propojovat odborníky s širokou veřejností”. Podle organizátorů akce jde o to “ukázat, že vzdělávání nemusí být nuda ani nutné zlo, ale zábava.” Festival navazuje na velmi úspěšný formát, který se pod názvem Oppi festival odehrál poprvé v roce 2014 v Helsinkách a podle Pasiho Sahlberga, profesora na Harvard University Graduate School of Education, jde o netradiční pojetí, které nemá komerční podstatu a nemá charakter typické konference. Jde o skutečný festival, tedy o program odehrávající se na různých místech, v několika dnech a se snahou upoutat pozornost neotřelým pojetím. Cílem je propojit učitele, akademiky, byznys i veřejnost. V roce 2015 se Oppi festival odehrál v New Yorku. Brněnský EduSPAce proběhne v květnu 2016 a zapojí se do něj doslova celé město, univerzita, muzea, knihovny, galerie a další. Rezervujte si čas.
Podle aktuálního záměru vlády by měly dětské domovy a další zařízení ústavní péče, které doposud spadaly pod správu MŠMT, přejít do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Záměr vzbuzuje velmi rozporné reakce. Federace dětských domovů vydala prohlášení, které bylo podle Deníku Referendum distribuováno mezi poslance sociálního výboru sněmovny. Prohlášení není veřejně k dispozici, překvapivě ani na stránkách samotné federace. Prohlášení se staví proti záměru a argumentuje tím, že MPSV nebude schopno zajistit dostatečně komplexní péči (pedagogickou, psychologickou atp.) dětem, které se v ústavní péči nacházejí. Platforma pro práva dětí žijících mimo rodinu se ostře ohradila proti způsobu, jakým federace argumentuje ve prospěch zachování dětských domovů a v řadě případů je usvědčuje z účelového zkreslování faktů.
Téma vzdělávání se částečně ocitá v zajetí resentimentu „krásného starého světa“ století totalit. Od světa „příkazu a poslušnosti“ jsme se ale posunuli ke zcela jinému způsobu soužití v decentralizované společnosti s její zcela novou dimenzí virtuální existence. Do našich životů vstupují zcela nové trendy: technologie měnící zcela zásadně způsob komunikace, nové vědecké poznatky o mozku, měnící se sociální krajina. Tendence se vzájemně střetávají v nepřehledných a pro běžného člověka těžko dešifrovatelných diskurzech. Na tuto situaci se snaží reagovat nová kniha Tomáše Feřteka Co je nového ve vzdělávání, kterou právě vydává nakladatelství Nová beseda. Její křest proběhne 4. 11. v 15:30 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí 4. Jste srdečně zváni.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)