Fokus: Ochrana soukromí, personalizované učení a tablety – nejžhavější trendy ve vzdělávacích technologiích pro rok 2015

1. 3. 2015
EDUin
chii_z

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 12.ledna, obsahují například tato témata: kromě zdatnosti v oboru by se měli budoucí učitelé věnovat i rozvíjení empatie a sociálních a emočních dovedností; přehled aktuálních trendů ve vzdělávání pro rok 2015, jak vypadá diskuse o testování v americkém školství. 

  1. Schopnost empatie souvisí s tím, jak vás budou hodnotit ostatní
    Mezinárodní tým výzkumníků pod vedením německých psychologů z Bonnské univerzity zjistil, že pracovníci, kteří dokážou lépe vnímat pocity svých kolegů i nadřízených, jsou v zaměstnání úspěšnější a také vydělávají více peněz. Studie se zúčastnilo 142 dospělých pracovníků z různých odvětví, jejichž úkolem bylo identifikovat emoce lidí podle fotografií a zvukových nahrávek. Kolegové poté hodnotili každého účastníka a jeho vnímavost ke spolupracovníkům, upřímnost, schopnost spolupráce a jeho nadřízený pak hodnotil pracovní výkon. Vysoká hodnota porozumění emocím korelovala s pozitivním hodnocením ze strany spolupracovníků a korelovala pozitivně s vyšším platovým ohodnocením i při zvážení vlivu dalších faktorů, jako je pohlaví pracovníka, věk, pracovní pozice apod. odkaz  
  2. Stolní počítače ani učení na základě herních principů nevedou v trendech pro rok 2015
    Periodikum T.H.E. Journal (Technological Horizons in Education) nabízí stejně jako před rokem pohled pěti expertů na to, co lze očekávat v roce 2015 v oblasti technologií ve vzdělávání (loňské trendy viz zde (2)). Deset diskutovaných trendů bylo podle panelistů zařazeno do tří skupin: A – posilující (hot), B – vlažné (lukewarm) nebo C – ztrácející (losing steam) podle toho, jaké mají výhledy v roce 20151. PVZ/T – přineste vlastní zařízení (BYOD/T – bring your own device-technology): A – více než 50 % amerických žáků nosí do školy vlastní chytrý telefon a/nebo tablet, školy však musí zajistit stejné podmínky pro ty, kteří vlastní zařízení nemají. Podle L. Johnsona z NMC (New Media Consortium) je levnější financovat zařízení pro ty, kteří žádné nevlastní, než financovat vybavení pro všechny. 2. Sociální média jako nástroj pro vyučování a učení: B – sociální média mají velký potenciál, učitelé je využívají pro propojení v rámci odborné komunity, ale nemají dostatečnou profesionální přípravu pro využívání sociálních médií pro vyučování. Je třeba věnovat více pozornosti nastavení pravidel pro využívání sociálních médií ve škole, dbát na ochranu soukromí. 3. Digitální odznaky: B – odznaky se využívají více v informálním a online vzdělávání, zatím stále nedosáhly všeobecného uznání ze strany zaměstnavatelů a škol. Odznaky se neslučují dobře s principem hodnocení podle času stráveného ve třídě, formální vzdělávací systém by musel nejprve projít změnou přístupu směrem k hodnocení podle kompetencí, skutečných dovedností. 4. Otevřené výukové zdroje (OER): B – OER mají velký potenciál, jejich širšímu využití brání příliš náročné vyhledávání a malá provázanost s kurikulem. 5. Tablety: A – výhodou je jejich mobilita i klesající cena, široké možnosti využití ve vzdělávání a stále rostoucí nabídka vhodných aplikací. 6. Stolní počítače: C – jejich místo je už jenom ve školní počítačové učebně, jsou málo flexibilní, patří do starého modelu, kdy veškerá digitální zařízení vlastní a kontroluje škola. 7. Digitální portfolia: B – studentská portfolia poskytují výbornou možnost k zachycení vzdělávací dráhy studenta s využitím stále dokonalejších technologických prostředků, ve většině škol však budou dále využívat testy s uzavřenými otázkami. Portfolia se ujímají tam, kde školy kladou důraz na odbornou technickou přípravu a na připravenost studentů na vysokou školu a zaměstnání. 8. Systémy pro řízení výuky (LMS): C – systémy řízení výuky ztrácejí na přitažlivosti, protože ty nejdokonalejší jsou tak komplikované, že je učitelé prakticky nezvládnou a nedokážou využít. Potenciál je velký, ale učitelé potřebují systémy, které jsou jednoduché k použití a adaptabilní pro různé situace. 9. Analýza výukových výsledků: B – shromažďování velkých objemů dat je diskutabilní – naráží na právo na ochranu soukromí žáků a současně na to, že zatím neumějí učitelé ani školské úřady data využít ve prospěch lepší výuky. 10. Rozšířená realita: B – nositelná technologie může přispět k rozšíření kreativní vzdělávací zkušenosti žáků, zatím je často využívána jen pro oživení výuky bez jasného propojení se vzdělávací praxí. 11. Obavy o ochranu soukromí žáků: A – tato otázka je až příliš „horká“, je třeba ji oddělit od politiky. Cílem by mělo být zajištění bezpečného přístupu k informacím pro všechny žáky včetně těch, kteří jsou závislí na technologiích poskytovaných školou. 12. Vzdělávací aplikace: B– aplikace mají potenciál, ale dokud nejsou navázány na kurikulum a přehledně zpřístupněny, představují jen náhodnou směs bez většího přínosu. 13. Personalizované učení: A – díky technologiím může učitel diferencovat výuku, každému žáku připravit učení na míru. 14. Učení založené na herních principech (game-based learning): C – vzdělávací digitální hry příliš často pouze převádějí pracovní listy do elektronické podoby, učení není propojené s herními principy. Je třeba dále pracovat na designu vzdělávacích her, který využije všechny výhody herního principu.odkaz  
  3. Čemu prospěje rozvíjení sociálních a emocionálních dovedností u učitelů
    Program FuelEd School vyvinutý v texaském Houstonu je zaměřen na rozvíjení sociálních a emocionálních dovedností u učitelů
     a pomáhá jim rozvíjet lepší vztahy s žáky, rodiči i mezi sebou navzájem. Program vychází z toho, že učitel, který se vyzná sám v sobě a je emocionálně vyváženou osobností, přispívá k vytváření stabilního a bezpečného prostředí, což napomáhá k lepšímu emocionálnímu rozvoji žáků a i k lepším studijním výsledkům. Pilotní fáze programu probíhá v tomto školním roce, učitelé se účastní workshopů a mají možnost individuálních konzultací nebo skupinové diskuze. Autorka programu M. Marcus poukazuje na to, že učitelé jsou připravováni jako techničtí odborníci ve svém oboru, ale v jejich vzdělávání schází složka emocionální a sociální výchovy. Zejména ve školách s větším podílem žáků ze sociálně nepodnětného prostředí je důležitá emocionální a sociální zralost učitele. Takový učitel např. pozná, že za špatným chováním žáka se skrývá jeho nejistota ve vztazích, kterou si přináší z rodiny. Marcus doufá, že program sociální a emocionální přípravy se stane pevnou součástí vzdělávání učitelů. odkaz

  4. V USA probíhá stále intenzivnější diskuze o testování ve školách
    To je pevnou součástí školské politiky a je zakotveno ve federálním zákonu od roku 2002. Proti častému testování se staví rodiče, Rada ředitelů školských rad států se vyslovila pro snížení frekvence testování, otázkou povinného testování se bude zabývat Senát. A. Kamenetz, autorka knihy „The Test: Why Our Schools Are Obsessed With Standardized Testing, But You Don’t Have To Be”, poukazuje na to, že pro účely sledování vzdělávacích výsledků lze využít i jiné možnosti než povinné plošné testování. Patří mezi ně: 1. Výběrové testování na reprezentativním vzorku žáků – na stejném principu funguje testování PISA a americké Národní hodnocení vzdělávacího pokroku (NAEP), výsledky nejsou využívány pro rozhodování o další vzdělávací dráze žáka. 2. Utajené (stealth) hodnocení – sledování dovedností žáků prostřednictvím technologií využívaných v běžné výuce – lze sledovat veškeré výsledky procvičování, úkolů apod. a na základě toho zjistit, jak žák prospívá – ve velkém měřítku však dosud takové šetření nebylo provedeno. 3. Kombinace různých postupů – sledování longitudinálních studií, které berou v úvahu i demografické informace, informace o disciplíně, hodnocení učitele – v rámci těchto šetření školské úřady shromažďují i řadu dalších informací o žácích: 3a) zjišťování sociálních a emocionálních dovedností, 3b) hodnocení prostřednictvím digitálních her, 3c) hodnocení výkonu nebo portfolia žáka4. Inspekce – ve skotských školách je velký důraz kladen na prezentace, představení a zprávy, inspektoři sledují průběh hodiny a kladou otázky vyučujícím i žákům.odkaz

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články