Fokus – Všechny staré metody nejsou na odpis

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 11. listopadu, obsahují například tato témata: Postgraduální kurs pro učitele založený na koučování, naše rostoucí IQ a rychle přibývá žen, které mají vyšší vzdělání než jejich partner.

1. Hraním k učení. Funguje to? Skupina výzkumníků z Harvardu se spojila s několika školami v Oaklandu v Kalifornii, aby spolupracovaly na iniciativě nazvané Project Zero. Výzkumníci se spolu s učiteli snaží zjistit, zda se děti opravdu nejvíc naučí, když se aktivně zapojí do vytváření projektů a mají možnost si s něčím hrát a manipulovat (tinkering) tak dlouho, až pochopí zákonitosti a principy. Výzkumníci chtějí zjistit, jak tato aktivita ovlivní kognitivní dovednosti žáků. Tato iniciativa je úzce spojená s progresivními myšlenkami „promýšlení designu“ (design thinking) a „tvořivé hnutí“ (maker movement), které se prosazují v pedagogických kruzích. Harvardští výzkumníci připravili pro učitele speciální aktivity, při nichž mají žáky pozorovat a podávat zprávy o jejich přístupu. Žáci např. důkladně zkoumají určitý skutečný předmět. Někteří učitelé je vybízejí, aby jej přetvořili v něco jiného. Učitelé hodnotí práci žáků, ale nestanovují žádná kritéria předem, jen sledují, jak se práce vyvíjí. Pro výzkumníky je důležité sledovat nejen kognitivní procesy, ale i chování žáků ve třídě. Projekt bude probíhat po dobu tří let.
2. Výklad zastaral? Jak který! Učitelův výklad je považován za zastaralou metodu výuky, podle autora článku však má ve vzdělávání své místo. Učitelé nemají dávat žákům hotové odpovědi, ale mají jim být nápomocni v získávání „vstupních informací“. Učitel je rovněž důležitý v procesu zpracování informací, hledání vztahů a významů a v porozumění. Výklad nemusí být pouze frontální vyučování celé třídy, může být uzpůsoben na míru jednotlivým žákům nebo skupině žáků. Efektivní výklad na míru se vyznačuje následujícími rysy: 1. výklad samotný je pouze část procesu učení. K porozumění vede pouze aplikace znalostí, 2. žáci mají být zaujati procesem učení a podílet se na něm. Učitel nemusí být ten, kdo všechno ví, 3. výklad může být určen jednomu žákovi nebo skupině žáků, ale zároveň lze využít toho, že žáci si vysvětlí látku navzájem, doberou se řešení pomocí otázek apod., 4. „vstupem“ nemusí být jen výklad, ale např. video, četba, odborníci z řad žáků (podíl žáků na výuce). Učitelé musí být přítomni v procesu učení tehdy, když je žáci potřebují, a ustoupit, když je nepotřebují.
3. Všechny staré metody nejsou na odpis. Výzkum ukazuje, že tradiční výukové metody, jako je učení se násobilce, čtení nahlas, krasopis a mluvní cvičení, jsou stále efektivní a neměly by být šmahem zavrženy. Při krasopisu se nejen rozvíjejí jemné motorické dovednosti, ale žáci se rychleji naučí rozpoznávat písmena. Řada škol však opouští psaní rukou a zavádí psaní na klávesnici. Mluvní cvičení a obhajování názoru pomáhá žákům lépe pochopit látku. Žáci, kterým učitel čte často nahlas, lépe chápou strukturu věty a syntax, rozšiřují si slovník, seznamují se s různými styly a různým použitím jazykových prostředků.
4. Počítačovým programem na poruchy v učení. Program Arrowsmith je využíván v amerických a kanadských školách již více než 30 let a nově se rozšiřuje do Austrálie. Program je zaměřen na pomoc dětem s problémy v učení. Autorka programu, B. Arrowsmith Young, musela sama v mládí takové problémy překonat. Program sestává ze speciálních cvičení pro ty části mozku, které fungují nedostatečně. Cvičení jsou založena na neurologickém výzkumu mozku. Žáci například sledují na počítači hodiny s deseti ručičkami nebo s jedním okem zavřeným kopírují tvary hindského písma. Program dodává dětem sebedůvěru a nezabývá se akademickými předměty.
5. Už žádní další odpadlíci. Ve státě Louisiana v USA některé školní okrsky plánují zahájit spolupráci se společností American Academy na programu No Dropouts (Žádní nedostudovaní žáci). Společnost poskytuje vzdělávací a podpůrné služby středoškolským studentům, kteří nedokončili studium. V rámci programu je připraveno kurikulum a výuka. Žáci dostanou učební materiály a laptopy s připojením na internet. Jsou znovu formálně zapsáni do místní školy, takže okrsek může žádat o státní příspěvek na žáka. Společnost American Academy dostane tento státní příspěvek vyplacen pouze tehdy, pokud žák dosáhne odpovídajícího pokroku ve studiu. Kritéria pokroku stanoví školní okrsek. Žáci, kteří doženou své bývalé spolužáky, mohou nastoupit zpět do běžného vyučování. Žáci v programu No Dropouts mají k dispozici doučování 24 hodin denně, služby právníka, poradenskou službu a individuální péči.
6. Postgraduální kurs pro učitele založený na koučování. Přípravě nových učitelů a jejich úvodnímu zaškolení je v USA věnována velká pozornost, zvýšily se standardy pro práci učitele. Jakmile však učitel začne učit, neexistuje žádná systematická podpora, díky níž by se mohl dále zdokonalovat. Vzdělávací kurzy pro hotové učitele se často zaměřují spíš na obsah výuky než na výukové postupy a metody. Postgraduální kurz pro učitele by se měl zaměřit na čtyři klíčové oblasti rozvoje znalostí a dovedností: 1. rozšiřovat předmětové znalosti a současně podporovat myšlení vyššího řádu, 2. hodnotit každého žáka individuálně a poskytnout každému výuku na míru, 3. vytvářet vzdělávací prostředí, kde se od žáka očekávají dobré výsledky, ale zároveň je mu poskytnuta veškerá podpora, 4. nabídnout repertoár výukových postupů vhodných pro konkrétní předmět i napříč předměty v závislosti na tom, na jaké úrovni zvládnutí látky se žák nachází. Takový kurz by ideálně probíhal prostřednictvím koučování učitelů přímo při výuce: učitelé by nahráli své hodiny, s mentorem je analyzovali a hledali cesty ke zlepšení.
7. Manželka má vyšší vzdělání než já. Je to problém? Centrum demografických studií Autonomní univerzity v Barceloně provedlo výzkum, který se zabýval vlivem zvyšujícího se počtu vysokoškolsky vzdělaných žen na partnerské vztahy. Autoři pracovali s daty z 56 zemí v období od roku 1968 do roku 2009. S rozšiřujícím se přístupem žen ke vzdělávání se zvyšuje počet absolventek vysoké školy. Studie pracovala s hypotézou, že tyto ženy nenajdou dostatek partnerů, kteří by dosáhli stejného nebo vyššího vzdělání, a mnoho žen proto zůstane bez partnera. Tato hypotéza vycházela z tradičního vzorce, kdy ženy hledaly partnery s vyšším vzděláním. Podle výsledků studie se však hypotéza nepotvrdila, naopak se ukázal růst podílu párů, kde žena dosáhla vyššího vzdělání. V zemích, kde je vysoký podíl vysokoškolaček, už tyto vztahy převažují. Tento trend může ovlivnit vzájemné postavení žen a mužů, otázkou je, zda se to může projevit na míře sňatků či rozvodů. Ženy s vyšším vzděláním také budou vydělávat víc než jejich partneři.
8. Roste nám IQ! Psycholog J. Flynn ve své knize „Are We Getting Smarter“ uvádí výsledky svého zkoumání úrovně IQ v uplynulých padesáti letech. Zjistil mimo jiné, že úroveň IQ se postupně zvyšuje, největší posun nastal v testech zaměřených na každodenní slovník u dospělých lidí. Oproti tomu výsledky u dětí v oblasti slovníku vzrostly minimálně. Vzrůst IQ od generace ke generaci vysvětluje tím, že s postupem modernizace lidé podvědomě organizují informace do abstraktních kategorií a rozeznávají složité vztahy mezi pojmy. Rozšiřují se u nich tedy právě ty dovednosti, které se prověřují v testech IQ. Flynn rovněž zjistil, že v současnosti jsou poprvé výsledky IQ u žen vyšší než u mužů. Ve výsledcích matematických testů je mezigenerační nárůst minimální, a to jak u dětí, tak u dospělých. Děti horší výsledek ve verbálních testech v dospělosti doženou. Flynn výsledky testů zdůvodňuje vlivy sociálními a kulturními, nikoli biologickými. Rozdíl v posunu výsledků dětí a dospělých připisuje tomu, že děti s rodiči méně komunikují a málo přejímají jejich slovník. Tento rozdíl se začíná od 90. let zmenšovat.