Anna Brzybohatá 3. 6. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
27. 5. – 2. 6.
ministr školství žádá pro příští rok o navýšení rozpočtu v řádech desítek miliard korun
spádové střední školy nejsou řešením nedostatečných kapacit v Praze
žáci shání čtvrt milionu korun, aby mohli jet na finále mezinárodní lingvistické olympiády, nedostali dotaci
Týden stručně
S nápadem, jak řešit kapacity středního školství přišlo vedení Prahy, které navrhuje zavést spádovost středních škol. Na ně se totiž v hlavním městě po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, kdežto průměr v Česku je šestiprocentní, připomíná Česká televize. A na vině jsou podle vedení hlavního města „přespolní“ uchazeči z jiných koutů republiky, jejichž počet stále přibývá, především pak ze Středočeského kraje. „Přesto, že v devátých třídách máme 12,5 tisíce žáků a připravili jsme kapacitu 185 tisíce míst na středních školách, to nestačilo. Dokud není možné dávat body navíc za to, že ti žáci jsou z Prahy, tak není možné ošetřit, aby se děti dostaly na ta místa,“ poznamenal radní pro školství, sport a volný čas hlavního města Prahy Antonín Klecanda. Z MŠMT se ale ozývá, že podpory se Praha nedočká a hlavní město i Středočeský kraj mají rozšiřovat nebo stavět školy nové. „Vzhledem k tomu, že ne všechny obory jsou otevírány ve všech regionech, tak takové řešení spádovosti považujeme za nevhodné,“ řekla mluvčí resortu Tereza Fojtová.
Na plánu současné koalice se hodlá podle portálu Novinky podílet i opoziční hnutí ANO. Odklady v českém školství znamenají nemalý problém – první třídu totiž odkládá až čtvrtina populačního ročníku. Tím pádem děti zabírají místo ve školkách nebo později maturují. Takto vysoké procento odkladů navíc nemá žádná jiná evropská země. Poslanci proto hledají shodu napříč spektrem na tom, jak s nešvarem zatočit. Jedním z možných doprovodných kroků je zrušit známkování v prvních ročnících a zajistit asistenty do každé první třídy. „Chceme spolupracovat. Jsme zajedno, že s odklady školní docházky se musí pracovat. Tento týden k tomu máme schůzku a na nějakých variantách se domluvíme. Za mě tam není nic, přes co by nejel vlak,“ řekla Právu a Novinkám stínová ministryně školství ANO Jana Berkovcová. Ve čtyřech variantách se počítá například se zrušením známkování do třetí třídy, nemožností v první třídě propadnout nebo mít asistenta pedagoga v každé první třídě. Změny by se měly prosazovat v průběhu tří let.
První podávání přihlášek elektronicky, 94 procent uchazečů se dostalo na střední školu hned na první pokus, Česko má díky digitalizaci přihlášek prvně také unikátní data. To jsou pozitivní zprávy, které shrnuje v komentáři pro Český rozhlas Petr Šabata. Pak už ale následují horší zprávy. Z dat například plyne fakt, který by Česko mělo vědět už dlouho, ale chybělo tomu „statistické razítko” – v tuzemsku je velký rozdíl mezi nabídkou středních škol a poptávkou žáků a rodičů. Chybí všeobecné vzdělávání v podobě gymnázií nebo lyceí, a někde nestačí počty míst celkově. Z dat také podle školních inspektorů plyne, že spousta schopných dětí se ani nehlásí na dobré školy, ačkoliv by studium zvládla. „Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal popsal, že existuje významná skupina dětí, které sice mají nižší socioekonomický status, ale byly by podle výsledků testování schopné se vzdělávat v oborech s maturitní zkouškou nebo na gymnáziích. Máme tu další alarmující důkaz, jak společnost poškozuje děti, které nemají podporu rodiny nebo učitelů,” popisuje v komentáři Šabata a přikládá konkrétní návrhy, jak by mohla změna přijímacího řízení pokračovat. Ministerstvo však chce pro příští rok přijímací řízení už jen „vyladit” a pak už jsou sněmovní volby.
Ministr školství má s rozpočtem na příští rok velké plány. Pro svůj resort chce Mikuláš Bek získat až o 40 miliard korun více, konkrétní číslo ale ministr hodlá potvrdit až po projednání návrhu vládou. Konkrétně zatím avizuje jen šest miliard na vysoké školství, aby se univerzity mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách. „Vláda by měla směřovat k naplnění svého programového prohlášení, které počítá s tím, že výdaje na školství budou na průměru zemí OECD. To v zájmu rozpočtové stabilizace v tomto roce rozhodně neplatí,“ řekl Bek v Interview Plus na vlnách Českého rozhlasu. S tím narazil u koaličních partnerů. Například předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP09 Markéta Pekarová Adamová má podobná prohlášení za populistická. „Ministr Bek nyní přichází s požadavkem navýšení rozpočtu školství celkově o desítky miliard, ale už souběžně neříká, kde na to vezmeme, aniž bychom se ještě více zadlužili. Tento populistický přístup tu byl za minulé vlády a my se mu v TOPce chceme obloukem vyhnout,“ uvedla pro Echo24.
Jak zaplatíme cestu? Na to se momentálně ptají organizátoři České lingvistické olympiády, kterým chybí čtvrt milionu korun. Založili proto sbírku na platformě Donio. „Letos jsme bohužel nedostali obvyklou dotaci od ministerstva školství, proto potřebujeme vaši pomoc,“ prosí v ní lingvisté. Hospodářské noviny píší, že to není poprvé, co se jim podpory nedostalo. „Z těch posledních jde například o prestižní robotickou soutěž First Lego League v Houstonu, kde byl sedmičlenný tým, nebo Mezinárodní astronomickou a astrofyzikální olympiádu v Japonsku, odkud jeden z našich studentů Samuel Rosiar přivezl stříbro,“ popisuje ředitel Gymnázia Jana Keplera Karel Žďárek. Jeden ze studentů totiž celou Českou lingvistickou olympiádu vyhrál a na finále by měl jet. Žďárek proto požádal o nápravu ministerstvo školství a oslovil i bývalého ředitele školy a dnes senátora Jiřího Růžičku. Ministerstvo školství se hájí tím, že má programy na podporu nadaných dětí a na účast v mezinárodních soutěžích vypisuje speciální výzvu. „V případě, že žadatel nesplní podmínky výzvy, nemůže v ní uspět a získat dotaci, o kterou žádá,“ uvedla mluvčí úřadu Tereza Fojtová. Náklady mají pokrýt letenky pro čtyři účastníky, pojištění, registrační poplatek či ubytování.
Výrok týdne
„Je to dlouhodobé selhání politické reprezentace Středočeského kraje, Prahy a státu. Politická reprezentace se nebyla dodnes schopná domluvit na systému plánování a budování kapacit. Každou chvíli přijde nějaký politik, který řekne ‚ten za to může‘, místo abychom si přiznali, že za to můžeme všichni. Středočeský kraj je specifický v tom, že máme kapacit dost. Jako příklad, na gymnáziu v Novém Strašecí stačilo k přijetí 33 bodů. Když tam otevřu další třídu, nepomůžu tomu. Problém je kolem Prahy, kde postupně přibylo 300 tisíc lidí a my jsme nebyli schopni – a nejsme schopni – ve spolupráci s Prahou nastavit rozumně kapacity tak, aby to odpovídalo nově vybudované infrastruktuře,” více zde:
říká v rozhovoru pro Deník N radní Středočeského kraje pro školství Milan Vácha k situaci, že se některé děti v Praze nedostaly na střední školu i s více než osmdesáti body z jednotných přijímacích zkoušek.
V souvislostech
Z rekordního počtu přihlášených učitelů, kterých bylo v letošním ročníku národní ceny Global Teacher Prize Czech republic 283, vzešlo na začátku dubna 32 učitelů, kteří postoupili do semifinále. Z nich pak porota vybrala 10 finalistů ze všech koutů republiky, za kterými jsme se vydali do hodin a najezdili celkem 1784 km. A nakonec z nich vzešli tři nejinspirativnější učitelé Česka roku 2024. Inspirací pro ostatní kolegy mohou být všichni finalisté, nejen ti první tři ocenění.
Karel Gamba, 1. místo
V letošním ročníku získal vůbec nejvíc nominací z přihlášených učitelů a všechny navíc dostal od studentů. Učitel základů společenských věd a mediální výchovy z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži začínal jako volnočasový pedagog ve vyloučených lokalitách. Nyní u něj porota po navštívené hodině například ocenila, že v hodinách vytváří prostor pro sebereflexi žáků. Ve výuce se zaměřuje na osobnostně sociální výchovu. Co odpovídá na otázku, proč by se měla mediální výchova učit a co to může mladým lidem dát? „Protože má velký potenciál. Učí žáky přemýšlet, kreativně tvořit, kriticky pracovat s informacemi. Vyvádí je z jejich „bublin“, boří některé mýty a dává světu barvy.”
Pavlína Moravcová, 2. místo
Učitelka českého jazyka využívá v hodinách program Začít spolu, soustředí se na nezraňující komunikaci a na vysvědčení od ní dostávají děti slovní hodnocení. Není výjimečné, že sedí společně s dětmi v kruhu místo v lavicích a důraz dává na měkké dovednosti. Současně je ale podle ní důležité, aby se nezapomínalo na učení vědomostí a děti uměly pády nebo násobilku. Měkké dovednosti se tak mají učit v kontextu znalostí. A proč se děti mají rozvíjet v oblasti osobnostního růstu? „Je to podle mě důležité proto, aby byl člověk šťastný. Když na sobě člověk pracuje, když se vyrovnává postupně se všemi křivdami, ví o svých silných i slabých stránkách, nemůže ho nikdo jen tak zaskočit, je silný a sebevědomý. Může obstát v náročné době plné impulsů a různých vlivů,” říká Moravcová, která vede ZŠ kpt. Jaroše Trutnov, odloučené pracoviště, Náchod.
Olga Kovaříková, 3. místo
Někdy tráví čas s dětmi raději než s dospělými. Učitelka hudební výchovy a dějepisu na druhém stupni například přibližuje žákům Smetanovu Prodanou nevěstu tak, že libreto upravují do rapové formy. V hodinách tím rozvíjí nejen rytmické a melodické cítění, ale děti jsou také samy kreativní a aktivní. Hudební výchova tak podle ní má ve výuce významné místo, protože „společný zpěv, hra na hudební nástroje a metody aktivního poslechu mohou být zábavou, relaxací, ale i hlubokým zážitkem, který nás přesahuje. Společné aktivity mohou harmonizovat třídu, zároveň hudební výchova skýtá prostor pro kreativitu a improvizaci,” říká Kovaříková, která učí v ZŠ a MŠ Přerov nad Labem. Sama je také aktivní muzikantkou a hraje na kontrabas.
Lenka Baše
Přes 15 let se věnuje nadaným dětem. V třídě jich má dnes diagnostikovaných hned šest. Během hodin za nimi podle Lenky Baše děti přirozeně chodí a ptají se jich. A toho se dá využívat, protože s kamarádem je ruku v ruce růst rychlejší a přirozenější. I nadané děti ale potřebují podporu a leckdy je na ně mylně nahlíženo jako na ty, které ji díky svému potenciálu nepotřebují. „Jsou to však často křehké bytosti, které potřebují empatického pedagoga, který je podpoří,” říká Baše, která učí v ZŠ SVAT v Olomouci.
Kateřina Círová
Nebojí se do hodin zahrnout taková témata, jako je abstraktní jazyk, protože je podle ní důležitá vizuální gramotnost. Proč? Aby žáci do budoucna rozuměli nejen textu, ale i obrazům a s tím spojenému jazyku ve filmech, reklamách nebo na sociálních sítích. „Je to jazyk, kterým mluví všichni lidé napříč světem, může nás spojovat stejně jako rozdělovat. Je dobré ho umět využívat efektivně,” říká Kateřina Círová, která učí na ZŠ Kunratice v Praze. Kromě toho se soustředí také na tandemovou výuku a roli provázejícího učitele, kde spolupracuje s ministerstvem školství i Učitelem naživo.
Ludmila Fidlerová
Vizuální gramotnost je důležitá také pro učitelku ze ZŠ a MŠ Brno Husova, protože výtvarné vyjádření vnímá jako další možnost komunikace a způsob, jak sdílet vlastní pohled na svět. A ten je také třeba správně interpretovat. „Kdyby bylo najednou všechno kolem bez barev, tvarů, světla a stínu, náhody a překvapení, krásy nebo emocí, něco důležitého z křehkosti, lidskosti a radosti by se ze světa vytratilo. Myslím si, že vizuálně vzdělaný člověk bude odolnější vůči vizuální manipulaci a zároveň otevřenější kreativitě v jakékoli oblasti lidského poznání,” říká k výtvarné výchově Ludmila Fidlerová, která se v hodinách soustředí také na osobnostně sociální výchovu nebo práci s dynamikou třídy.
Tereza Kottová
Konstruktivismus, formativní hodnocení, kompetenční učení a Hejného metoda – to jsou témata, kterým se v hodinách věnuje. Kromě toho se ale zaměřuje také na práci s tichem a někdy výuku začíná tím, že otevře okno a společně se žáky poslouchají. „Jde o schopnost vnímat, co se kolem mě děje, přizpůsobit se, ale stále si zachovávat vědomí sebe sama. Učit žáky, že s velmi rychle se proměňujícím světem jsme i my ve škole ochotni a schopni se rozvíjet. Také ctít své potřeby a respektovat potřeby druhých,” říká Tereza Kottová z LMŠ a ZŠ Vlásenický dvůr.
Jaroslav Najbert
Učitel dějepisu, společenských věd, občanské a mediální výchovy na Gymnáziu Přírodní škola v Praze se nezdráhá vodit děti ven, jak je to možné. Jednak mu to dovoluje koncept školy, ale je tak i sám nastavený. V hodinách využívá smysluplné badatelské a výzkumné projekty nebo pro žáky vymýšlí hry. Například o Třicetileté válce, kdy děti běhají po louce a plní úkoly. „Smyslem ale není, aby vyhrál tým s největšími historickými znalostmi, ale ten, co bude nejlépe spolupracovat,” vysvětluje Jaroslav Najbert pravidla. Kromě toho se věnuje také reformě školství a škol.
Zuzana Staňková
Do hodin ve Škole Můj Projekt Mánesova – Gymnázium, ZŠ a MŠ v Sokolově si tvoří vlastní materiály, protože podle ní fakta v učebnicích brzdí děti v myšlení. V hodinách také proto propojuje předměty do tematických celků, protože díky tomu se pak děti učí o prostředí, ve kterém žijí. „Jedna dovednost navazuje na další. Každý poznatek souvisí s jiným. Integrovaně tematická výuka umožňuje ponořit se do tématu a prozkoumat ho z různých pohledů,” vysvětluje Staňková, která se věnuje také smysluplnému vyvozování nového učiva, přirozené diferenciaci ve výuce nebo Hejného matematice na 1. stupni ZŠ.
Lukáš Šlehofer
Proč učí? Protože mu to dává smysl. V pražském Gymnázium Na Zatlance s kolegy vytvořil inovativní vzdělávací program ALT, kde se žáci neučí v „klasických” hodinách. Program se podle něj pokouší nabídnout jinou cestu ke středoškolskému vzdělání, aniž by došlo k oslabení akademické náročnosti. „Část výuky probíhá v integrovaných tematických blocích, kdy jsou spolu propojeny některé předměty. Stejně jako na VŠ máme období, kdy se učíme, a po něm následuje zkouškové období, kdy skládáme účty. Nepoužíváme známky, používáme prvky formativního hodnocení, snažíme se dávat rozvojovou zpětnou vazbu. Jde nám o rozvoj soft skills a silných stránek studentů. Nejméně třikrát ročně vyrážíme na badatelské nebo dobrovolnické výjezdy,” vyjmenovává Lukáš Šlehofer.
Z edukalendáře
6. 6. – 7. 6. → Jihlava → Fórum rodinné politiky
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
