Hlavolam s mobily ve školách a dohra masakru přijímačkami nanečisto

Chystané „všeobecné lyceum“ je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel

Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21. století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou. 

Kromě odborně zaměřených lyceí, jako je například technické nebo ekonomické, existuje taky takzvaně kombinované lyceum. To má charakter spíše všeobecně vzdělávací školy. Jste ředitelem jedné takové školy. V České republice jich je kolem dvaceti. Na kurikulu těchto škol jste se podílel, je to tak?
Je. Při přípravě kurikula kombinovaneho lycea jsme se poměrně těsně drželi právě doporučení PHARE. Žáci si volí zaměření až v druhé polovině studia a profilace je dosti široká: humanitní, přírodovědná nebo technická. Máme i vyšší podíl všeobecného, nebo spíše všestranného, vzdělávání, na které klade důraz waldorfská pedagogika. Rámcový vzdělávací program pro kombinované lyceum vznikl totiž primárně na popud waldorfských škol, ale je napsaný tak, že se dá aplikovat i mimo waldorfský kontext. Třetina existujících kombinovaných lyceí není waldorfská. 

Jak se liší všestranné vzdělávání od všeobecného, co tím přesně míníte?
Cílem vzdělávání v období střední školy má být všestranný rozvoj, kterého se podle nás dosahuje zapojením složky poznávací, praktické i umělecké. Gymnaziální všeobecné vzdělávání je z tohoto pohledu příliš úzké a příliš akademické. A vzdělávání na středních odborných školách zase příliš zaměřené na odbornost. Naším cílem je všestranně rozvinutý mladý člověk, připravený na nároky rychle se proměňujícího světa. Člověk, který vedle znalostního základu umí i samostatně myslet, tvořit a spolupracovat. K tomu je potřeba, aby na střední škole prošel nejen poznáváním, ale i různými praktickými a tvůrčími činnostmi. Tohle považuji za princip lycea, a taky odpověď na potřeby 21. století –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ poskytovat všestranné vzdělávání.

Loni se státní správa odhodlala k zajímavé iniciativě – rozšířit konstelaci současných lyceí o takzvané všeobecné lyceum, a možná tím ukázat nový směr pro odborné vzdělávání jako celek. Cílem bylo nabídnout školu, která by odpovídala rostoucí poptávce rodičů i žáků po všeobecném vzdělávání a také trendu odložení specializace na pozdější dobu. Měla se i více zaměřit na osobnostní rozvoj. Vás přizvali, abyste se na modelování takové školy podílel. Proč se vám výsledek nelíbí?
Nejdřív vše vypadalo dobře. Tvůrčí skupina, jejíž jsem byl součástí, se asi tři měsíce scházela a pracovala na konkretizaci těchto výchozích tezí. Pak však schůzky týmu přestaly a po třech měsících z Národního pedagogického institutu ČR, který má projekt v gesci, vypadl návrh vzdělávacího programu, který zadání a původnímu záměru vůbec neodpovídá. Ba mu v některých ohledech přímo odporuje. A já si říkám, jestli na NPI ČR někdo nevyměnil složku. Jestli program „lyceum“ neleží někde v šuplíku. Třeba ještě někdo přijde a řekne: „Pardon, my jsme to spletli, tohle není program pro lycea, ale pro střední odborné školy.“ 

Co konkrétně vás na návrhu zarazilo?
Slibuje několik věcí, které splnit nemůže, dokonce je přímo znemožňuje. Největší vlastní gól je, že ač slibuje zvýšení podílu všeobecného vzdělání, má téměř dvojnásobný podíl odborného vzdělávání oproti stávajícím lyceím. Oproti jakýmkoli lyceím, i těm odborně zaměřeným. S jediným rozdílem, že v tom novém návrhu se tomu říká ne odborné, ale oborové vzdělávání. 

Dnes mají lycea podíl odborné výuky vyčíslený podle zaměření jako šestnáct či osmnáct odborných hodin. To jsou počty hodin za týden s ohledem na celou dobu studia. Když to je šestnáct, rozpočítáno pravidelně to znamená čtyři hodiny týdně po dobu čtyř let.

A u nového lycea je to jak?
To má navržených celých třicet oborových (odborných, pozn. red.) hodin, tedy téměř dvojnásobek. A když jsem se díval na programy středních odborných škol, ty mají počet odborných hodin stejný, nebo dokonce někdy i nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba dvacet tři, dvacet čtyři hodin –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ než je v tom takzvaně všeobecném lyceu. Proto říkám, jestli si někdo nepopletl desky.

Druhá věc, která se slibovala, bylo posunutí volby oborové orientace do vyšších ročníků. To ale při požadovaném počtu oborových hodin vůbec není možné. Rozhodně ne u menších škol. Když máte podmínku třiceti hodin oborového zaměření a chcete dát žákům vybrat alespoň ze dvou možností,⁠ což je ta pozdější profilace, musíte ročník rozdělit na dvě poloviny, to je tedy šedesát hodin. To menší škola nemůže vůbec finančně utáhnout.

Celý rozhovor čtěte na webu EDUinu.