Hospodářské noviny: Českému školství chybí odvaha změnit elitářský systém. Cut-off skóre je jen zoufalým pokusem

Publikujeme komentář Julie Hrstkové, který vyšel 22. 1. pod názvem Českému školství chybí odvaha změnit elitářský systém. Cut-off skóre je jen zoufalým pokusem v Hospodářských novinách.

Zavedení minimální hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školu s maturitou, tzv. cut-off skóre, by nejvíce ohrozilo střední odborná učiliště a nástavbové studium, kde by nemohlo být přijato 68 až 73 procent uchazečů. Zhoršila by se tak situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých se už nyní jen horko těžko shánějí žáci. Stanovisko svazu průmyslu jakožto zástupce zaměstnavatelů ke cut-off skóre vystihuje v podstatě celou tristní situaci českého školství.

Zaprvé dobré školy, přestože zde jasně převažuje státem placené školství, jsou výběrové a s vyššími ročníky se úzkoprofilovost dobrého vzdělání zvyšuje. Na dobrou základní školu se sice dostane dítě podle spádové oblasti. Jenže i to je vlastně filtr, protože slabší příjmové kategorie jsou vytlačovány na okraje měst, případně do něčeho, co se označuje jako vyloučená lokalita. Další selekce probíhá ve druhé třídě (přijímací zkoušky na jazykové základky), následuje odliv na osmiletá a šestiletá gymnázia. Stále jde přitom o státní školy. Rozdělení, kdo kam půjde, ovšem neprobíhá ani tak podle bystrosti a inteligence žáků, ale spíš podle motivace a angažovanosti rodičů, kteří drží otěže vzdělávání svých potomků pevně v rukou.

To, že je výsledkem tohoto přístupu ke školství skutečnost, že by se více než dvě třetiny „zbytků“ z „normálních“ základek neměly šanci dostat na učňovský obor s maturitou, by tak rozhodně nemělo nikoho překvapovat. Stejně jako fakt, že vidět vysokoškoláka z rodiny, kde vzdělání není prioritou, je ještě vzácnější než spatřit na Štědrý den zlaté prase.

Snaha hodit do tohoto elitářského systému „vidle“ ve formě cut-off skóre je projevem zoufalství nad neschopností narušit systém, o kterém sice všichni mluví jako o rovnostářském, který je ale víc elitářský než rozdělení škol podle toho, kolik stojí peněz. Protože i v placeném systému jsou výjimky ve formě stipendia pro nadané děti z jakýchkoli rodin. Český systém je oproti tomu uzavřený a neprostupný.

Namísto cut-off skóre, které by alespoň poukázalo na slabiny českého vzdělávání, chce ministr školství změnit nabídku vzdělávání. Což bude v tuzemské praxi znamenat větší nabídku technických oborů, po nichž pasou zaměstnavatelé a které třeba nutně nebudou končit maturitou. To, že střední školy skončí s nesmyslnou výukou oborů „podnikání“ či „marketing a management“, by nikoho trápit nemělo. Jenže v praxi by nemělo jít o to, nahradit jeden nesmyslný obor jiným, který se třeba průmyslu hodí teď a za pár let po něm nikdo ani neštěkne.

Cílem by měl být spíše provázaný systém změn, kam určitě patří zlepšení platů učitelů (probíhá), upřesnění toho, co vlastně učit a jak, zlepšení výuky všude (nejen tam, kde na to tlačí bohatí a chytří rodiče), zlepšení motivace žáků a také výrazné osekání či zrušení škol pro vyvolené, jimiž původně měli být ti „ultrachytří“ a teď to jsou spíše ti „ultramotivovaní“. Snad kromě zvyšování platů, které se politicky obhajuje dobře, všechno ostatní vyžaduje odvahu, kterou nemá nikdo. A tak se řeší dílčí nesmysly typu cut-off skóre.