Hospodářské noviny: Chybí mladí učitelé

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 5.8. v Hospodářských novinách pod názvem Chybí mladí učitelé. Na Západě běží náborové kampaně, Česko zatím „spí“ (ZDE). Mladí lidé nemají zájem stát se učiteli, neláká je studium na pedagogických fakultách, které je dlouhodobě kritizováno pro svou nízkou úroveň, ani vyhlídka práce ve školství. Problémy přitáhnout k učitelství mladé lidi mají ale i v dalších evropských zemí.

Pracovala jsem v bance, a uvědomila jsem si, že práce v kanceláři není pro mě. Cítila jsem, že nemohu nic změnit. Jako učitelka můžu – vypráví svůj příběh Samantha Websterová na webových stránkách lákajících ke studiu učitelství, které provozuje britské ministerstvo školství.

Velká Británie, Švédsko, Lotyšsko a některé další země rozjely kampaně na podporu učitelské profese, protože čím dál méně mladých chce učit, kantoři stárnou a noví nepřicházejí.

Potýká se s tím většina Evropy, problémy v budoucnu hrozí i Česku. Politiky na to upozornila Evropská komise v květnu v rámci pravidelných doporučení. „Z demografických předpovědí vyplývá, že je třeba zvýšit počet učitelů v oblasti základního vzdělávání, aby se udržel stávající počet studentů připadajících na jednoho učitele,“ píše se v dokumentu EK. Za největší překážku nalákání talentovaných lidí do školství pak označuje nízké platy a negativní vnímání učitelského povolání u veřejnosti.

S tím, že lidé nechtějí do školství hlavně kvůli nízkým platům, české ministerstvo školství souhlasí. „Budeme usilovat o zvyšování platů učitelů a spuštění kariérního řádu. Ten má umožnit šikovným učitelům rychlejší růst kariéry i platů a zajistit větší pomoc od zkušenějších kolegů,“ řekl HN náměstek ministryně školství pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc.

Debata o kampaních či stipendiích sice už s děkany pedagogických fakult a zástupci měst a obcí začala, žádné plošné opatření ale ministerstvo nechystá. „Domlouváme se s děkany pedagogických fakult na formě určitých stipendií pro studenty nedostatkových oborů. Spíše to ale zůstane na úrovni jednotlivých fakult,“ uvedl Fidrmuc.

Ačkoli ministerstvo školství a jednotlivé politické strany, zvláště před volbami, už několik let slibují zvýšení učitelských platů, stále jde skoro o nejhůře placené vysokoškoláky v zemi. A zřejmě to příliš nezlepší ani tříprocentní nárůst plánovaný na příští rok, na kterém se vláda dohodla minulý týden.

Problémy se sháněním učitelů mají ředitelé škol už nyní zejména u přírodovědných předmětů. Největší poptávka je po fyzikářích, chemikářích či matematikářích. Například absolventů učitelství fyziky bylo loni v Česku jen 51.

Západ a sever Evropy využívají k přilákání studentů do školství videa s celebritami, které mluví o svých oblíbených učitelích z dětství, příběhy úspěšných učitelů nebo štědrá stipendia (kdo bude v Británii studovat učitelství fyziky či matematiky, může dosáhnout na stipendium v hodnotě až 25 tisíc liber ročně). Střední a východní Evropa podle nové srovnávací studie Evropské komise zatím spí.

Děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radka Wildová by stipendia či kampaň uvítala, avšak jen jako pobídku. „Nechceme studenty, kteří k nám půjdou jen kvůli penězům,“ říká.

Podpořit učitelství se pokusili na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Na webových stránkách Chcemeucit.cz se snažíme ukázat, že na ,peďák‘ nejdou jen ti, kterým zbyl, ale zapálení lidé, kteří to berou jako poslání,“ říká její děkan Pavel Doulík.

Videokampaň Chci učit, kdy se před tabulí objevily známé osobnosti, rozjela loni také společnost EDUin. Neměla ale tak velký zásah, začala proto spolupracovat s J&T Bankou a pokračovat bude v září.