Hospodářské noviny: Dostat na doučování děti, které nezvládaly on‑line výuku, bude problém, obávají se ředitelé

Školy by měly v první řadě vytipovat děti, které doučování potřebují. Pak by se jim učitelé měli intenzivněji věnovat i mimo vyučování. Podle České školní inspekce je stále deset tisíc žáků bez spojení se školou, padesát tisíc se jich pak neúčastní on-line výuky kvůli chybějící technice. Část z nich se nepřipojuje i kvůli problémům v rodinách. „Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při běžné výuce ve škole. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky pocházejícími ze socioekonomicky silnějšího a slabšího rodinného prostředí,“ uvádí inspekce.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by školy doučování pro potřebné děti zvládly. Mohly by na to nově využít i peněz, které jim má zaručit lednová novela vyhlášky o inkluzivním vzdělávání. Doučování by se pak učitelům proplácelo jako takzvaná pedagogická intervence. „Děti ale musí mít vůli na hodiny navíc chodit,“ upozorňuje Černý.

Toho se obává i předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Je otázkou, jestli tam dostaneme děti, které by to nejvíc potřebovaly,“ pochybuje. Dá se očekávat, že nebudou mít podporu ani ze strany rodiny, a to zejména v sociálně vyloučených lokalitách. „U dětí, které mají problém chodit pravidelně i do školy, jsme to a priori prohráli,“ míní Zajíček.

Ministerstvo také plánuje vyškolit pedagogy, aby uměli více pracovat se speciálními pedagogy, školními psychology a neziskovými organizacemi, jejichž pracovníci problémové rodiny dlouhodobě znají z terénu a umí s nimi pracovat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to minulý týden uvedl na konferenci pořádané Univerzitou Karlovou, která se věnovala právě následkům ročního omezení ve fungování škol.

„Co se týče letních škol, jeden turnus už na naší škole plánujeme a ozývají se nám i další vzdělávací organizace, které by ji u nás chtěly pořádat,“ uvádí Černý. Opět je ale otázka, zda se na letní školy podaří dostat ty nejpotřebnější děti. „Je tam spousta bariér, musely by mít nějakou motivaci, třeba oběd zdarma. Jinak hrozí, že přijedou jiné děti. Těm to třeba taky pomůže, ale snížit sociální rozdíly způsobené distanční výukou to nepomůže,“ míní Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni.

Aby pomoc pro tyto děti fungovala, školy musí podle Ramajzlové dostat od ministerstva školství nejen finance na zajištění doučování, ale také přesné pokyny, jak mají děti vybírat, jak s nimi pak dále pracovat. „Problém je, že školy, které nedokázaly děti zapojit do distanční výuky, se nebudou snažit ani s doučováním,“ upozorňuje Ramajzlová. Právě v tom, že to ministerstvo nechává na ředitelích, spatřuje největší slabinu.

Ministerstvo školství dalo například ředitelům učňovských škol možnost o prázdninách uskutečnit praxe, které se nyní konat nemohou. Jenže školy toho nevyužily, nechtěly výuku učitelům ani dětem prodlužovat do léta a odkládat i závěrečné zkoušky. V průzkumu Člověka v tísni mezi učňovskými školami záměr protáhnout praxe do prázdnin potvrdila jen jedna jediná.

„Je to skvělý plán, líbí se mi, že ministerstvo plánuje pomoc na více let, ne jen na rok, ale obávám se, aby se toho nechopily jen školy, které byly aktivní i dosud,“ míní Ramajzlová. Povinně jim doučování ministerstvo nařídit nemůže, to by se musel změnit zákon a hodiny navíc by museli mít nařízené všichni žáci, což by bylo nelogické a zbytečné.