Publikujeme text Markéty Jakicové, který vyšel 11. 10. v Hospodářských novinách a představuje novou metodu výuky informatiky, která žáky seznamuje se základy programování. Metodu zatím testuje 70 českých škol v rámci dvouletého pilotního programu.
Učitelce informatiky Heleně Šandové z pražského Gymnázia Jana Keplera pomáhají s výukou malí roboti. Žáci je používají k měření úhlů místo klasického úhloměru nebo s nimi simulují historickou bitvu v hodinách dějepisu. Šandová tak učí od roku 2013, kdy své žáky přihlásila do soutěže ČVUT a získala pro ně stavebnici vhodnou k programování.
„Vyzkoušeli jsme si to a díky úspěchu v soutěži se do školy podařilo pořídit roboty k využití ve výuce,“ říká Šandová.
Podobnou metodu chce prosadit ministerstvo školství v rámci radikální změny výuky informatiky, kterou představilo tento týden. Od října novinku zkouší v Česku 70 škol. Dosavadní výuka mnohdy ustrnula u vysvětlování práce s kancelářskými programy typu Word či Excel a podle červnového výzkumu České školní inspekce je na špatné úrovni.
Děti neumí pracovat s informacemi v digitálním prostředí a učitelé využívají technologie hlavně k vysvětlování látky. Méně už jako nástroj, s kterým by žáci mohli pracovat.
„Místo rozvoje informatického myšlení, které by jim posilovalo logiku a schopnost pracovat s digitálním prostředím, je učí to, co už dávno vědí, nebo to, co není zas tak potřebné,“ kritizuje současný stav Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin.
Nový styl výuky
Pro nejmladší děti
Robotická hračka Bee-bot je určena dětem od čtyř do osmi let. Jednoduchý robot, který se musí naprogramovat pomocí tlačítek na hřbetě.
Rozvíjí u dětí prostorovou orientaci jednoduchých pohybů, představivost, tvořivost a paměť.
Na základní škole
Děti pracují s robotickou stavebnicí, ze které mohou vytvořit ventilátor, kolotoč nebo závoru. Všechny konstrukce oživí prostřednictvím počítače a zadávají příkazy. Poznávají principy konstruování a navrhování složitějších postupů.
V sedmé třídě
Programování postavičky, jež vykonává příkazy. Děti se učí pomocí jazyka srozumitelného počítači roztancovat postavičku kocoura, vést rozhovor, sehrát divadlo nebo naprogramovat jednoduchou počítačovou hru.
Pro starší žáky
Používání stavebnice Lego Mindstorms. Žáci nejdřív musí sestavit pojízdného robota, oživují ho a jejich úkolem je, aby zvládl zdolat určenou dráhu.
Ministerstvo chce stav změnit pomocí nových učebnic na Jihočeské univerzitě. Ty mají učitelům pomoci, aby děti seznamovali s logickým myšlením právě prostřednictvím práce s roboty. Hodina informatiky by tak mohla vypadat jako pod vedením učitelky Šandové – nové učebnice by je skrze práci s roboty či počítačovými programy postupně seznamovaly s digitálním prostředím.
V rámci dvouletého pilotního programu, jehož se účastní školy včetně Keplerova gymnázia, se budou učit děti od mateřských až po střední školy. „Z dítěte, které se učí psát e-mail nebo vytvářet tabulku v Excelu, by měl být člověk, který opravdu porozumí světu počítačů,“ vysvětluje jeden z autorů nových učebnic Jiří Vaníček.
Na prvním stupni mají podle nich žáci pracovat s digitální stavebnicí, ze které mohou vytvořit například kolotoč nebo závoru. Ti starší pak programují postavičku kocoura Scratche, kterého se snaží roztancovat nebo ho učí hrát divadlo. Když se seznámí s počítačovým jazykem, zadávají v počítači pokyny malým robotům se světelnými senzory, již musí podle správných instrukcí projet dráhu v co nejkratším čase.
Na druhém stupni pak žáci sestavují už i složitější systémy, které později programují a využívají k měření teploty materiálů ve fyzice nebo chemii.
Kartous z centra EDUin nicméně upozorňuje, že jen nové materiály pro učitele ke zlepšení nestačí. „Materiály není těžké připravit, myšlenka tu je už dva roky, ale do škol se začaly zavádět až teď, což je strašně dlouhá doba,“ upozornil.
Podobně novou snahu ministerstva hodnotí i Silvie Zeman, zakladatelka projektu digitálního vzdělávání dětí makeITtoday. „Materiály se budou ještě dva roky testovat a mezitím nám vlak poznání ujede zase o velký kus dopředu,“ tvrdí. Pilotní projekt chce ministerstvo po dvou letech vyhodnotit a rozhodnout, zda jeho výsledky využije ve všech školách v republice. Dnes je podle školní inspekce na digitální vzdělávání připravena pouze pětina českých škol.