Hospodářské noviny: Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě

Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.

„Většina žáků, kteří předčasně ukončí vzdělávání, skončí jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce a jsou ohroženi dlouhodobou a opakovanou nezaměstnaností,“ popisuje Helena Úlovcová, expertka na vzdělávání Hospodářské komory, jež se problematikou zabývá v nové analýze.

Lidé bez vzdělání se nevyplatí ani státu. Podle Agentury pro sociální začleňování přijde státní pokladna v důsledku jednoho předčasného odchodu z maturitního oboru do roku 2067 o 22 milionů korun. Především kvůli výplatě podpory v nezaměstnanosti a dalších dávek.

Do zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011 patřilo Česko k premiantům v rámci Evropské unie. Ze vzdělání předčasně odcházelo jen necelých pět procent žáků, unijní průměr tehdy činil 13,4 procenta. Jenže zatímco evropský průměr se stále snižuje na současných deset procent, v Česku počet odpadlíků naopak roste.

V roce 2019 předčasně odcházelo ze vzdělání 6,7 procenta dětí, v roce 2020 jejich podíl stoupl na 7,6 procenta. O rok později číslo zase mírně kleslo, odborníci však upozorňují, že se kvůli pandemii covidu tehdy upravily podmínky závěrečných zkoušek a maturit – proto se přihlíží hlavně k datům za rok 2020. Špatná je pak situace v Moravskoslezském a hlavně v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde odešlo ze školy až 17,4 procenta lidí.

Problém souvisí s tím, že Česko dlouhodobě neumí kompenzovat nerovnosti, které si děti odnáší z rodin a prostředí, v němž vyrůstají. Podle ministerstva školství je však důvodů rostoucího počtu odpadlíků více.

Kromě špatného rodinného zázemí třeba i to, že si žáci volí obor poměrně brzy, zároveň je často zlákají nabídky nekvalifikované práce za mzdu, která pro ně v danou dobu může být zajímavá. Někdy je odradí i praxe, kde vidí stres a náročnou práci.

Ohroženi jsou zejména žáci, kteří nemají stabilní a odpovídající bydlení, jejich rodiče jsou sami nezaměstnaní nebo se v rodině objevuje alkohol, drogy či kriminální činnost. „Není tajemstvím, že dětí ze sociálně vyloučeného prostředí je v našem regionu hodně. Jsem přesvědčená o tom, že pomoci může hlavně kvalitní kariérové poradenství. A začít se musí co nejdříve,“ říká radní pro školství Ústeckého kraje Jindra Zalabáková (ANO).

Tedy ne až v devátých třídách, ale už na prvním stupni. Stejně hovoří i metodická příručka pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, kterou letos v dubnu vydali na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Třeba už v páté třídě se s žáky může probírat hodnota peněz a různými aktivitami je přimět k tomu, aby si uvědomili, co je baví a v čem jsou dobří. Na konci prvního stupně se také podle příručky mají žáci seznámit s jednotlivými profesemi. V sedmé a osmé třídě by ideálně měli navštívit různé firmy či workshopy a zjistit své schopnosti.

Nová podoba učiva, kterou chystá ministerstvo školství, by měla přinést také větší zaměření všech škol na kariérové poradenství a orientaci ve světě práce. „Pomoci by mělo také zvažované prodloužení povinné školní docházky,“ naráží mluvčí ministerstva Tereza Fojtová na návrh, aby se zrušily deváté třídy na základních školách a povinná docházka se rozšířila na dva ročníky středních škol.

Předčasné odchody ze vzdělávání mapuje také Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research. Podle něj ani kariérové poradenství nemůže zabrat, dokud se nezmění nabídka oborů na školách. „Velké množství úzce zaměřených oborů přináší nižší kvalitu. Žáci si také často uvědomí, že je vybraný obor vlastně nebaví, co se ve škole učí, jim přijde zbytečné. Nebo bojují se šikanou, což je také jedna z klíčových příčin změn oboru.“

Upozorňuje i na to, že státní maturita je pro studenty z učilišť náročná. „Stejný test píšou gymnazisté, kteří mají třeba i šest hodin matematiky týdně. Na učilišti je ale většina času věnována odborné přípravě a odborným předmětům. Je to nespravedlivé, protože češtiny a matematiky mají učni zkrátka o hodně méně.“

Řešením by mohla být profesní maturita, kterou loni navrhl think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Ta by stačila pro výkon povolání a skládala by se pouze ze školní neboli profilové části. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka.

Text vyšel v Hospodářských novinách.