Jsem modernista a mám to stvrzené černé na bílém. Dostal jsem pozvánku od Václava Klause, ředitele PORGu a člena výboru Asociace aktivních škol, abych se jakožto zástupce „modernistického pojetí výuky“ zúčastnil konference této asociace a přednesl příspěvek na téma nové technologie vs. klasické učebnice. Kdybych žil třeba v Texasu, tak bych si ten dopis mohl zarámovat a pověsit na stěnu své pracovny, hned vedle koženého klobouku a fotky, kde se zdravím s nějakým ministrem školství. Jelikož ale bydlím v Modřanech, tak o tom alespoň stručně napíšu na tento blog.
Předně je nutné říct, že moderní digitální učebnice rozhodně není žádný e-book. Tedy dnes běžně dostupná elektronická kniha, kterou si můžete přečíst na čtečce elektronických knih. Nejrozšířenějším jejich zástupcem je u nás Amazon Kindle. Technické vlastnosti elektronického inkoustu, tedy zobrazovací technologie současných čteček, ještě nedovolují sériově vyrábět přístroj, který by intenzivně podporoval interaktivitu a multimediálnost nových elektronických formátů. Těmito vlastnostmi ale disponuje nová generace přenosných počítačových zařízení jako jsou tablety, ultrabooky či chytré telefony.
Produkt podobný mému ideálu elektronické učebnice na českém trhu zatím neexistuje, postupně se k němu pomalinku blíží některá nakladatelství. Digitální učebnice je v mé představě vlastně počítačová aplikace, která umožňuje dotykovým způsobem procházet multimediální a interaktivní knihu, která propojuje tradiční čtení, poslech, video a animace s možnostmi interaktivních prvků jako jsou hypertextové odkazy, interaktivní grafy, simulace, propojení s internetovými zdroji a nejlépe i sociálními sítěmi určenými pro učení. Samozřejmostí pak je, že taková učebnice umožňuje žákovi vkládat vlastní poznámky, sdílet je s ostatními aktéry učení a získávat zpětnou vazbu.
Moderní učebnice mění dosavadní obsah, formu i způsob, jak s ní žák a učitel pracuje. Nad rámec tradičních didaktických požadavků by elektronická učebnice měla podle mých představ splňovat ještě tyto vlastnosti:
Jako diskutabilní pak spatřuji několik dalších vlastností:
Rozhodně tedy moderní elektronická učebnice nevznikne pouhým převedením tradiční tištěné učebnice do nějakého statického elektronického formátu, jako je např. PDF. Právě skutečnost, že digitální technologie umožňují dělat věci jinak, a umožňují dělat věci, které bychom bez nich dělat nemohli, asi nejlépe charakterizuje moderní elektronickou učebnici. Používat dnešní počítače pro pouhé čtení textů je nerozumné, finančně neospravedlnitelné. Realizovat staré výukové cíle starými metodami je sice jeden z Prenského vývojových stupňů technologické transformace, kterým musíme patrně projít, ale teprve směrování k novým cílům za podpory nových prostředků a metod nám umožní využít ohromný potenciál, který technologie mohou pro učení poskytovat.
Členové Asociace aktivních škol se k mým idealistickým představám příliš aktivně nestavěli, komentoval je pouze Jiří Fraus a to celkem stručně. S něčím souhlasí, k něčemu by měl výhrady. Je mi zcela zřejmé, že ač jsou všechny mé návrhy technicky realizovatelné, desetimilionová cílová populace možná zatím nedisponuje takovým potenciálem, aby byly takové učebnice pro nakladatele rentabilní. A možná zatím ani chutí se do takového dobrodružství pustit.
Ale nezoufejme, svět technologií leží u nohou pedagogiky. Pohled na funkci a provedení učebnic se bude postupně měnit. Máme se na co těšit a to je pro každého modernistu jistě důvod k radosti.