iHNed.cz: Měli bychom se snažit, aby žáci neutíkali na víceletá gymnázia, říká odborník, který připravuje vzdělávací strategii

Publikujeme rozhovor Michaely Endrštové s Arnoštem Veselým, vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie z Univerzity Karlovy a předsedou externí expertní skupiny, která připravuje Strategii vzdělávací politiky do roku 2030. Text vyšel 3. 3. na zpravodajském webu iHned.cz.

Minulý měsíc začala skupina odborníků ve spolupráci s ministerstvem školství připravovat novou Strategii vzdělávání. Dokument určí, kterými směry by se mělo české vzdělávání ubírat do roku 2030. V čele pracovní skupiny stojí Arnošt Veselý, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie z Univerzity Karlovy. Podle něj by měl dokument více zdůraznit potřebu podpory učitelů, snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání i kvalitního řízení škol.

„Víceletá gymnázia nejsou úplně ideální a není ani ideální, že tady v 90. letech vznikla. Myslím ale, že máme důležitější věci na starosti než překopávat vzdělávací systém,“ říká Veselý, který se ve čtvrtek účastnil konference v pražské Národní technické knihovně.

V expertní skupině, která strategii vytváří, je kromě něj i bývalý ministr školství Stanislav Štěch, statistik Jakub Fischer, sociolog Daniel Prokop, předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil nebo pedagožka vysoké školy Iva Stuchlíková.

Jakými směry se bude vzdělávání ubírat do roku 2030? 
Pracovní skupina začala fungovat v lednu, jsme na počátku celého procesu a vycházíme především z vyhodnocení minulé strategie vzdělávání. Součástí naší práce budou diskuse v rámci skupiny, debaty s veřejností, workshopy. Z toho vzejdou konkrétní opatření, která se promítnou ve strategii vzdělávání.

V tuto chvíli tedy můžu jen říct, že priority, které byly nastaveny v minulé strategii, jako je podpora učitelů a ředitelů, snižování vzdělanostních nerovností nebo otázky zlepšování řízení vzdělávacího systému, jsou stále relevantní. Budeme také muset víc řešit obsah vzdělávání, co konkrétně mají žáci a studenti umět, na to nejsou jednotné názory.

Také je třeba vymezit odpovědnost jednotlivých aktérů vzdělávání. Ukazuje se, že současný systém je trochu neudržitelný a je potřeba nastolit jasnější řád. Dle mého názoru není řešením navrácení školských úřadů, měli bychom hledat cesty, které budou respektovat autonomii zřizovatelů, a na druhé straně zajistí, že si jednotlivé školy nebudou konkurovat, naopak spolu budou spolupracovat a třeba si i vyměňovat učitele. Příští rok v lednu má být strategie hotová.

Říkáte, že je potřeba nastolit jasnější řád. Myslíte si, že by se do budoucna mohla nějak zásadněji proměnit role zřizovatelů škol?
Uvidíme, je to další věc, o které se určitě chceme bavit. Systém je extrémně decentralizovaný, vede k tomu, že se zvyšují rozdíly mezi školami i mezi regiony, a je potřeba zajistit, aby k tomu nedocházelo, aby byly všechny školy stejně kvalitní a dokázaly uplatnit potenciál každého žáka.

Na konferenci odborníci často zmiňovali finský vzdělávací systém. Čím konkrétně bychom se měli inspirovat?
Těch věcí je víc. Jedna z nich je struktura systému, neselektivnost, zaměření se na každého žáka. To my pořád neumíme. Centrem vzdělávání musí být vždycky žák a student. Finsko neselektuje, dává podporu všem žákům a studentům. Je otázka, nakolik potřebujeme změnit strukturu vzdělávacího systému, ale toto je určitě jedna z věcí, kterou se chceme inspirovat. Druhá věc je role učitelů, kteří mají ve Finsku velkou prestiž. Vzdělávání tam je založeno na praxi, na zkušenostech lidí, kteří tomu skutečně rozumí a dostávají patřičnou podporu.

Mluvíte o neselektivnosti. Znamená to, že by se po vzoru Finska mohla rušit víceletá gymnázia?
Ve vzdělávacím systému všude ve světě existují prvky, které nejsou úplně ideální, jenže každá restrukturalizace vyžaduje obří náklady. Udělat radikální změnu by mimo jiné vedlo k tomu, že všichni deset let stráví tím, že budou všechno měnit a snažit se přeorganizovat. Můj osobní názor je, že víceletá gymnázia v dnešní podobě nejsou úplně ideální a není ani ideální, že tady v 90. letech vznikla. Myslím ale, že máme důležitější věci na starosti než překopávat vzdělávací systém. Spíš bychom se měli zaměřit na zlepšování kvality základních škol, dát jim podporu, aby mohly být co nejlepší a žáci neměli motivaci unikat na víceletá gymnázia. Zároveň se zvyšuje počet soukromých škol. Chtěli bychom, aby z toho nebyl trend, ve kterém se bude dál pokračovat. Chceme, aby lidé měli důvěru k veřejnému školství, aby byly všechny školy stejně kvalitní.

Kdo se do procesu tvorby strategie zapojí?
Jsme opravdu teprve na začátku. Teď vznikl expertní tým, který vypracuje vstupní dokument, ten vznikne do konce března. Na pár stránkách vzniknou základy toho, co budeme chtít dál rozpracovat. Dneska se mě někdo ptal, jestli se budeme chtít vrátit ke kariérnímu řádu nebo ne. I to musíme prodiskutovat.

Bude vzdělávací strategie nějakým způsobem provázaná s novými rámcovými vzdělávacími programy?
Určitě, to, co bude ve strategii, se zároveň promítne v revizích. Proto by podle mého názoru bylo správné práci na revizích pozastavit a počkat na základní výstupy strategie, abychom měli čas se sladit. Měli bychom se shodnout, jak má obsah vzdělávání vypadat, domluvit se na základních cílech. Naše pracovní skupina by měla hledat odpověď na to, zda je v pořádku, jak jsou současné rámcové vzdělávací programy nastaveny z hlediska jejich rozsahu. A pokud se ukáže, že je potřeba jejich obsah redukovat, pak se teprve budeme bavit o tom, jakým způsobem toho dosáhneme.