Je doba hojnosti, která ale nebude trvat věčně. Finance dojdou, říká k podpoře zavedení informatiky do škol Ondřej Neumajer
Na rozvoji digitálních kompetencí dětí budou muset spolupracovat všichni učitelé, o tom už není sporu. Umělá inteligence jim může významně urychlit přípravy nebo je inspirovat ve slovním hodnocení, míní Ondřej Neumajer.
Rychlý vzestup rozvoje umělé inteligence už dnes přepisuje pracovní pozice nebo obory na školách. Práce s digitálním světem je nedílnou součástí budoucího života současných školáků. Připravit je na ni má mimo jiné i informatika, která už prošla takzvanou malou revizí. Novým způsobem se začala vyučovat na všech základních školách na prvním stupni od 1. září 2023 a letos v září ji povinně musely zavést také druhé stupně. „Možnosti podpory, které od nás mohou školy dostat, jsou obrovské. Za rok ale finanční programy skončí a je třeba se na to připravit,” upozorňuje Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu, který vystoupí na konferenci EDUinu Lepší škola.
Můžeme už dnes u dětí sledovat nějaké výsledky proměny výuky informatiky? Mají třeba větší digitální kompetence?
Takhle přesná pedagogika zase není. Navíc jsou to kompetence, nejsou to znalosti, a ty není úplně jednoduché sledovat. Ne že bychom to neuměli, ale stálo by to strašně moc peněz. Oficiálně to sleduje Česká školní inspekce, se kterou komunikujeme. Spolupracovali jsme s nimi na tematickém šetření zaměřeném na informační gramotnost, a právě v rámci něj se budou kompetence žáků zjišťovat. Je to oficiální nástroj a probíhá jednou za čtyři či pět let. A v listopadu bude zveřejněno také mezinárodní šetření ICILS věnující se informační a počítačové gramotnosti. To je jednou za pět let a letos jsme se ho účastnili. Tam uvidíme, jak jsme jako stát dopadli, ale probíhalo to už v minulém roce, takže se tam povinné zavedení informatiky propíše asi jenom částečně.
Částečně proto, že to sice bylo povinné od určitého data, ale některé školy se do toho zapojily už dříve?
Ano, několik desítek až stovek škol revidovalo informatiku již před lety. Toto byla poslední fáze a poslední rok, kdy to musela zavést už každá škola. Něco tedy může být v ICILS podchycené, ale jistě to budeme vědět nejdříve za těch pět let, kdy bude další šetření. Ale toto dělá Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut to zjišťuje jinými způsoby.
Jakými?
Tím, jakou podporu školám vlastně poskytuje, a potom tím, že jednou za rok děláme dotazníkové šetření, které posíláme jak učitelům, tak ředitelům. Z výsledků pak vyvozujeme, jak na to školy reagují. Víme, kdo ve škole má na starosti implementace změn, kdo je jejich nositelem, jak školy používají umělou inteligenci. V dotazníku je třeba otázka „Nakolik je vaše škola připravená na rozvoj digitálních kompetencí žáků?“. Odpovědělo 942 ředitelů. Zcela či spíše připravených je 91 procent škol. Nepřipravených se tedy cítí asi devět procent.
A to je více, či méně než dříve?
V roce 2023 se nepřipravených cítilo nějakých 12 až 13 procent. Teď je to 8 až 9 procent. Je tedy více připravených škol, ale samozřejmě se bavíme o podílu z 942 respondentů, loni jich bylo 816. Jen abychom upřesnili fakt, že jedno procento může být na hranici statistické chyby. Trend samotný je dobrý, jen máme jistý problém s tím, že je velký počet škol, které se nechtějí zapojit.
Jak „nechtějí zapojit“? Je přece povinné novou podobu informatiky zavést.
To ano, ale mám tím na mysli určitou spolupráci s NPI. NPI podporu poskytuje zdarma a podle vypracovaných šetření jsme asi 2/3 škol schopni obsloužit, ale určitá část mlčí.
Uvádí nějaký důvod toho, proč se zapojovat nechtějí?
Jednoduše nám nereagují na nic, takže to nevíme a nezjistíme. Máme pracovníky, kteří jsou na telefonu a obvolávají školy, když potřebujeme informace třeba k šetřením. Je to složitější a určitá část škol je z tohoto pohledu problematická, ale současné době říkáme „doba hojnosti“.
Celý rozhovor čtěte na EDUin.cz.