Anna Brzybohatá 21. 10. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
14. – 20. 10.
mladí už nechtějí být levnou pracovní silou, do školství se absolventi nehrnou
30 miliard korun navíc do školství je cesta správným směrem, je třeba ohlídat využití
zaměstnanci Cermatu si stěžují na ředitelovo „manažerské fungování”
Týden stručně
Vláda se zavázala, že se chce v podpoře vzdělávání přiblížit k takové úrovni výdajů, jakou mají vyspělé země OECD. Slibovaných 30 miliard je podle Daniela Münicha z think-tanku IDEA při CERGE-EI výrazný krok k tomu závazek naplnit. „Musíme být stále ještě opatrní s inflací, byť už činí jen dvě až tři procenta. Ale 30 miliard je i výrazný reálný nárůst. Pak je tu ještě otázka změny režimu financování nepedagogických pracovníků. Ta myšlenka, že je budou hradit obce ze svých rozpočtů, je v pořádku. Ony do toho dění ve škole vidí mnohem lépe,“ řekl Novinkám Münich.
V Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, známém jako Cermat, hrozí zaměstnanci výpověďmi. Nejsou podle informací Deníku N spokojeni s tím, jak ředitel „manažersky funguje“. Ministerstvo školství proto ve středu svolalo schůzku, kde se problém probíral, a podle státního tajemníka resortu Ondřeje Andryse by mělo tento týden padnout ohledně situace rozhodnutí. „Schůzka se týkala věcných i vztahových záležitostí. Nad tím, co jsme si na schůzce řekli, se musíme v rámci ministerstva zamyslet, abychom věděli, jak postupovat dál,“ potvrdil Deníku N Andrys. Na jednání bylo zhruba osm lidí, tajemník Andrys a ředitel Krejčí. Podle ředitele Cermat se řešily například otázky, na které v organizaci existují různé názory, diskuze byla věcná. „Shodli jsme se na krocích, které považujeme za přínosné a zároveň jsme společně diskutovali o určitých neuralgických bodech a snažili se najít řešení,“ okomentoval jednání také Krejčí (Deník N).
Do budoucna by se měly nabízené studijní obory středních škol zmenšit a měly by být všeobecněji zaměřené. Absolventi by toho měli umět více najednou, protože se budou ve škole učit z více různých oblastí. Některé obory se proto mají například spojit s jinými. „Řada stávajících oborů má společný základ, což umožní několik dosavadních sloučit do jednoho. Výsledkem má být přehlednější nabídka pro uchazeče a u odborných oborů efektivnější vazba školního vzdělávání na potřeby zaměstnavatelské sféry a praxe,“ vysvětluje pro iDNES změnu mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Finální podoba návrhu na inovaci oborové soustavy má být hotová na konci roku, pravidla pro školy pak za tři roky.
Na začátku týdne vláda oznámila záměr zavést všeobecná lycea, která by tak doplnila gymnázia a oborová lycea. Mají využít potenciál žáků, kteří mají dobré studijní předpoklady, ale třeba ještě nevědí, jakým směrem se chtějí v životě a v kariéře vydat. „Nový typ střední školy bude studenty motivovat a připravovat na studium na vyšších odborných nebo vysokých školách a pomůže jim maximálně využít jejich talent a dovednosti,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X. Plány se nelíbí například Asociaci středních průmyslových škol, podle které nejde o nic nového. Analytička EDUinu Nikola Šrámková vysvětlila pro iRozhlas, že všeobecné lyceum klade oproti gymnáziu větší důraz na praktické aspekty vzdělání. „Obojí je všeobecné vzdělávání. Gymnázium má tradičně silný akademický charakter, nabízí všeobecné vzdělání a přípravu na následné vysokoškolské studium. Všeobecné lyceum je kombinací všeobecného a odborného vzdělání,“ vysvětluje Šrámková.
O nové podobě rámcového vzdělávacího programu pro základní školy přišla do pořadu Českého rozhlasu Pro a proti diskutovat místopředsedkyně a poslankyně KDU-ČSL Nina Nováková s náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem. Ministerstvo školství si od revize slibuje méně biflování a víc gramotností. Ustupuje se od encyklopedického přístupu a dává se prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ popisuje náměstek ministra školství Jiří Nantl. Jenže s tím úplně nesouhlasí místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková. Podle ní „návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ vysvětluje v pořadu s tím, že cíle revize v podstatě odpovídají vizi Strategie 2030+, ale zpracovaný výsledek tomu neodpovídá.
Revize rámcového vzdělávacího programu měla být schválená už v září, ale termín se prodlužuje. Proběhlo několik kol veřejných připomínek a nakonec chce ministerstvo poněkud ve spěchu všechno schválit do konce tohoto roku, aniž by diskutovalo o tom, jak se podněty do reformy kurikula propíší. Součástí je i reforma cizích jazyků, kdy ministr školství Mikuláš Bek v létě oznámil, že chce zvýšit výstupní úroveň pro angličtinu. I tady tak podle Deníku N musí experti celý návrh během několika měsíců bleskově přepracovat. „Udělali jsme spoustu marné práce,“ říká Kateřina Dvořáková, která se na přípravě kurikula z angličtiny podílí. Práce na novém kurikulu probíhá minimálně od února 2023, kdy bylo dokončeno zadání. To se však podle expertů pracujících v rámci různých skupin na novém vzdělávacím programu neustále měnilo.
Výrok týdne
„Zájem mladých lidí, kteří mají za sebou studium na pedagogických fakultách, o výkon profese učitelů a učitelek klesá. Plyne to jak z celé řady výzkumů, tak ze stále hlasitějších stížností ředitelů a ředitelek, kteří dnes nedokážou najít kvalitní pracovníky a pracovnice. Zatímco ještě před deseti lety se jim na některé inzeráty ozývaly až desítky lidí, dnes jsou rádi, když se přihlásí alespoň dva. Nejvíc to samozřejmě platí v místech, kde jsou vyšší náklady na život: typicky se jedná o velká města, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Problémy hlásí i strukturálně znevýhodněné kraje, jako je Ústecko či Karlovarsko, kde se sociální problémy spojené s regionálním vyloučením násobí. Ale i naše hlavní město označuje situaci – ústy ředitelů – za katastrofální. Děti v metropoli prý nemá kdo učit. Nejde přitom jen o školy základní, ale mnohdy už i o gymnázia,” více zde:
popisuje Apolena Rychlíková v komentáři pro iRozhlas situaci v českém školství v souvislosti s trhem práce.
Rozhovor
Na rozvoji digitálních kompetencí dětí budou muset spolupracovat všichni učitelé, o tom už není sporu. Umělá inteligence jim může významně urychlit přípravy nebo je inspirovat ve slovním hodnocení, míní Ondřej Neumajer.
Rychlý vzestup rozvoje umělé inteligence už dnes přepisuje pracovní pozice nebo obory na školách. Práce s digitálním světem je nedílnou součástí budoucího života současných školáků. Připravit je na ni má mimo jiné i informatika, která už prošla takzvanou malou revizí. Novým způsobem se začala vyučovat na všech základních školách na prvním stupni od 1. září 2023 a letos v září ji povinně musely zavést také druhé stupně. „Možnosti podpory, které od nás mohou školy dostat, jsou obrovské. Za rok ale finanční programy skončí a je třeba se na to připravit,” upozorňuje Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu, který vystoupí na konferenci EDUinu Lepší škola.
Můžeme už dnes u dětí sledovat nějaké výsledky proměny výuky informatiky? Mají třeba větší digitální kompetence?
Takhle přesná pedagogika zase není. Navíc jsou to kompetence, nejsou to znalosti, a ty není úplně jednoduché sledovat. Ne že bychom to neuměli, ale stálo by to strašně moc peněz. Oficiálně to sleduje Česká školní inspekce, se kterou komunikujeme. Spolupracovali jsme s nimi na tematickém šetření zaměřeném na informační gramotnost, a právě v rámci něj se budou kompetence žáků zjišťovat. Je to oficiální nástroj a probíhá jednou za čtyři či pět let. A v listopadu bude zveřejněno také mezinárodní šetření ICILS věnující se informační a počítačové gramotnosti. To je jednou za pět let a letos jsme se ho účastnili. Tam uvidíme, jak jsme jako stát dopadli, ale probíhalo to už v minulém roce, takže se tam povinné zavedení informatiky propíše asi jenom částečně.
Částečně proto, že to sice bylo povinné od určitého data, ale některé školy se do toho zapojily už dříve?
Ano, několik desítek až stovek škol revidovalo informatiku již před lety. Toto byla poslední fáze a poslední rok, kdy to musela zavést už každá škola. Něco tedy může být v ICILS podchycené, ale jistě to budeme vědět nejdříve za těch pět let, kdy bude další šetření. Ale toto dělá Česká školní inspekce, Národní pedagogický institut to zjišťuje jinými způsoby.
Jakými?
Tím, jakou podporu školám vlastně poskytuje, a potom tím, že jednou za rok děláme dotazníkové šetření, které posíláme jak učitelům, tak ředitelům. Z výsledků pak vyvozujeme, jak na to školy reagují. Víme, kdo ve škole má na starosti implementace změn, kdo je jejich nositelem, jak školy používají umělou inteligenci. V dotazníku je třeba otázka „Nakolik je vaše škola připravená na rozvoj digitálních kompetencí žáků?“. Odpovědělo 942 ředitelů. Zcela či spíše připravených je 91 procent škol. Nepřipravených se tedy cítí asi devět procent.
A to je více, či méně než dříve?
V roce 2023 se nepřipravených cítilo nějakých 12 až 13 procent. Teď je to 8 až 9 procent. Je tedy více připravených škol, ale samozřejmě se bavíme o podílu z 942 respondentů, loni jich bylo 816. Jen abychom upřesnili fakt, že jedno procento může být na hranici statistické chyby. Trend samotný je dobrý, jen máme jistý problém s tím, že je velký počet škol, které se nechtějí zapojit.
Jak „nechtějí zapojit“? Je přece povinné novou podobu informatiky zavést.
To ano, ale mám tím na mysli určitou spolupráci s NPI. NPI podporu poskytuje zdarma a podle vypracovaných šetření jsme asi 2/3 škol schopni obsloužit, ale určitá část mlčí.
Uvádí nějaký důvod toho, proč se zapojovat nechtějí?
Jednoduše nám nereagují na nic, takže to nevíme a nezjistíme. Máme pracovníky, kteří jsou na telefonu a obvolávají školy, když potřebujeme informace třeba k šetřením. Je to složitější a určitá část škol je z tohoto pohledu problematická, ale současné době říkáme „doba hojnosti“.
Celý rozhovor čtěte na EDUin.cz.
Z edukalendáře
22. 10. → Praha → konference S asistenty k lepší škole 2024
12. 11. → Praha → konference Lepší škola 2024
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
