Jací učitelé učí ve velmi úspěšných a jací v méně úspěšných třídách?

Co přinesl týden 6.6. – 12. 6. 2016

Témata týdne: Napadení vychovatele dítětem v diagnostickém ústavu v Plzni je výjimečné. Jeho ředitel Viktor Vanžura se domnívá, že důvodem k tomu bývá selhání dospělých (iDNES.cz). Situace v diagnostických ústavech se dostala do hledáčku médií po odhalení praktik vedení a zaměstnanců diagnostického ústavu v Chrastavě (iDNES.cz). Podle psychologa Václava Mertina si děti zaslouží svého ombudsmana (ČRo Plus). Pořád nevíme, co dělá ten školský ombudsman… Hospodářské noviny připomněly výzkum společnosti Kalibro, který zpochybňuje, že by se zhoršily vzdělávací výsledky dětí za posledních 20 let. V rozhovoru pro Deník.cz Oldřich Botlík poukazuje na to, že obsah maturitních testů přesahuje jejich zákonný rámec. Naděje pro děti úplňku: Na portálu Hithit běží kampaň na podporu dokumentárního filmu na téma autistické děti. Přidejte se, pokud chcete.

Výrok týdne:

„Konec Potěmkina.“ Pozoruhodná reakce Janka Wagnera, bývalého šéfredaktora portálu Česká škola, na rezignaci Vladimíra Foista na post ředitele ZŠ Poběžovice. O odchodu ředitele Foista více v Novinkách.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• ÚTOK NA STŘEDNÍ TŘÍDU A KDY K NĚMU DOCHÁZÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ  

Server Echo24 vydal nedávno krajně scestný článek redaktorky Zlámalové (Útok na talentované děti ze střední třídy, ministerstvo chystá nebezpečnou reformu, 15. 12. 2015, text je dostupný pouze pro předplatitele) o tom, že „jedno mentálně postižené dítě dokáže zničit celou třídu“. Vyvolalo to různé reakce, například senátora Jirsy.  V ČR přitom dlouhodobě dochází k selekci dle společenského klíče prostřednictvím víceletých gymnázií (Aktuálně.cz), jak dokazuje výzkum Jany Strakové a kolektivu v rámci projektu Close. Přijďte na téma existence víceletých gymnázií a jejich vlivu diskutovat na Kulatý stůl SKAV a EDUin, 16. 6. v 10:00 na ZŠ Vodičkova. V Číně začínají v následujícím týdnu zkoušky Gaokao, národní přijímací zkoušky na VŠ. Jak si všímá deník NY Times, velkou míru společenské kontroverze vyvolal plán podporovat v přístupu k vyššímu vzdělávání studenty z chudších a na VŠ méně zastoupených regionech. Demonstrují jak rodiče z městské střední třídy, kteří do přípravy dětí investují obrovské úsilí, tak lidé z venkovských oblastí, kteří poukazují na nerovnost v přístupu ke vzdělávání (Aj).

• KDO JE TADY UČITEL 

Velmi podnětnou a zajímavou sekundární analýzu mezinárodních šetření PIRLS 2011 a TIMSS 2011 vydala Česká školní inspekce. Analýza se zabývá mimo jiné vztahem mezi úspěšností tříd (data sesbírána na 4. ročnících) a charakteristikami učitelů. Z analýzy kupříkladu vyplývá, že v rámci ČR učitelé s delší než dvacetiletou praxí významně častěji učí v méně úspěšných třídách, zatímco ve více úspěšných častěji učí učitelé s praxí do 10 let. Učitelé v méně úspěšných třídách se méně vzdělávají, v těchto třídách panuje horší klima a více se vyskytuje šikana. Analýza velmi dobře ilustruje naléhavou potřebu zavedení funkčního kariérního řádu. Aktuální návrh přitom neslibuje, že výsledky analýzy dokáže zohlednit a skutečně identifikovat a podpořit kvalitní učitele. Aktuální kampaň Konec levných učitelů může napravit dlouhodobý dluh vůči podceňovaným učitelům, ale jak argumentuje Bob Kartous v rozhovoru pro EurActiv, kvalitnější kandidáty učitelství do škol nepřiláká.

• BUDOUCNOST ŠKOLY: ZÁNIK, NEBO REDEFINICE? 

Zajímavý článek na téma potřeby změny paradigmatu vnímání školy publikoval v časopisu Vesmír Tomáš Hruda, zakladatel projektu Education Republic. Hruda argumentuje mimo jiné tím, že za poslední desítky let, a zejména s masivním rozšířením technologií, rapidně vzrostla komplexita prostředí a jeho informační i vzdělávací vliv, zatímco vzdělávací vliv školy zůstává poměrně stejný. Upozorňuje na fakt, že pokud se ve školách nezaměříme na učení dovedností nakládat s informacemi získanými jinde a efektivní práci s motivací dětí vzdělávat se, škola může zaniknout. Svůj názor na budoucnost školy má i Taťána Le Moigne, ředitelka Google ČR a SR a zároveň autorka edukativních her pro děti 4bambini. Školy by se do budoucna měly věnovat zejména hodnotové a postojové výchově. Budoucnost školy bude i tématem připravované studie pro výroční konferenci Aspen Institute (studie z loňska), kde vzdělávání bude jedním ze stěžejních témat. EDUin koordinuje přípravu studie, vaše podněty jsou vítány.

• JEDNA Z MÁLA PROINKLUZIVNÍCH ŠKOL V ČR PŘIŠLA O ŘEDITELE  

Vladimír Foist, inovátor českého vzdělávacího systému, který na ZŠ Poběžovice efektivně rozvíjel proinkluzivní přístup ve vzdělávání, odešel z pozice ředitele školy (iDNES.cz). Rozhodl se po nátlaku ze strany zřizovatele, který prostřednictvím starosty obce Pavla Říhy (ODS) poukazuje na údajnou „špatnou personální situaci ve škole“. Situace se velmi zhoršila v posledních měsících, pravděpodobně do značné míry kvůli denunciační kampani, kterou vede bulvární deník Blesk. Vladimír Foist je členem expertního týmu ministryně školství Kateřiny Valachové, která jeho práci veřejně ocenila. Stejně tak učinili velvyslanci Dánska, Norska, Švédska a Finska, kteří školu navštívili.  Rozhovor s Vladimírem Foistem pro LN z roku 2015.

Inspirace z (a do) praxe

• Kurz angličtiny zdarma. S nadšeným Broňou Sobotkou na Seduo
•  Podpora otevřeného vzdělávání z ČT a ÚSTR. Metodiky pro filmy Zločin v Polné a Hlas pro římského krále
•  Firmy pomáhají českým školám. Konference na téma propojení firemního a vzdělávacího sektoru

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 16. 6., 10.00, Praha – Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč potřebujeme v ČR víceletá gymnázia?
• 17. 6., 9.00, kdekoli – Den prázdných tříd
• 21. 6., 17.00, Praha, EDUpoint, Peďák+, Jak diskutovat se svými žáky?