Co přinesl týden 5.10. – 11. 10. 2020
Krátce:
Výrok týdne: „Inkluze se v roce 2016 najednou stala „viníkem“ dlouho podfinancovaného a nereformovaného českého školství. Přitom tu opravdu už fungovala řadu let předtím. Je možná příliš náročné strefovat se do toho, že náš stát dává tak málo peněz na něco tak důležitého, jako je vzdělání dalších generací. Zní to příliš obecně, zato děti se speciálními vzdělávacími potřebami byly mnohem konkrétnějším cílem,“ shrnuje na webu a2larm.cz Saša Uhlová svou rodičovskou zkušenost s inkluzí.
V souvislostech:
Provoz škol bude minimálně po další dva týdny omezen řadou nových protiepidemiologických opatření, školy se jimi musí řídit již od pondělí 12. října. Poměrně komplikovaný systém kombinující prezenční a distanční výuku shrnulo ministerstvo školství do přehledné tabulky. Přibyla v ní řada dalších omezení. Distanční výuka se na středních a vyšších odborných školách rozšiřuje i do regionů, kde zatím školní budovy uzavřít nemuseli. Uzavřeny celoplošně budou také základní umělecké školy, mohou však pokračovat s individuální výukou. Na webu ministerstva jsou vedle ní k dispozici základní informace upravující provoz škol, včetně například využití školních tělocvičen nebo školních jídelen. Na stejném místě jsou k dispozici odkazy na důležité dokumenty vydané ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví nebo krajskými hygienickými stanicemi.
Shrnutí informací k provozu škol v příštích 14 dnech najdete zde.
V září byla polovina lidí proti zavření škol. Rodiče, jejichž děti se na jaře vzdělávaly doma, mezi nimi nepřevažovali
Pro téměř polovinu rodičů, kteří se v půlce září zúčastnili průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), bylo obtížné zajistit během jarního uzavření škol výuku svých dětí, 13 procent rodičů to považovalo za velmi obtížné. „Podrobnější analýza ukázala, že čím vyšší je vzdělání rodičů, tím snadnější pro ně bylo zajistit výuku pro své děti v době distančního vzdělávání. Za snadné to rovněž častěji považovali respondenti, kteří označují životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Mezi muži a ženami zde naopak žádné výraznější rozdíly nebyly,“ konstatuje zpráva z průzkumu, který se letos vedle pravidelných školských témat věnoval i dopadům koronavirové krize na vzdělávání.
Přesto se postoj rodičů školou povinných dětí k možnosti, že by školy mohly být stejně jako na jaře znovu uzavřeny, neliší od postoje těch, kdo tuto zkušenost nemají. V polovině září, kdy ovšem počty nově hlášených onemocnění nedosahovaly zdaleka takových denních hodnot jako dnes, odpovědělo na otázku, zda by vláda měla při zhoršení koronavirové situace znovu přistoupit k uzavření škol, ano či spíše ano 42 procent dotázaných, proti nebo spíše proti jich bylo 51 procent (18 procent rozhodně ne). S uzavřením škol častěji souhlasili mladí lidé ve věku od 15 do 19 let a lidé starší 60 let. „Poněkud překvapivý je i malý rozdíl v postojích těch, kteří mají dítě či děti, které byly v době uzavření škol vzdělávány na dálku, a těch, kteří tuto zkušenost nemají. Konkrétně mezi lidmi, kteří mají děti, jež byly v době uzavření škol vzdělávány na dálku, by s opětovným uzavřením škol souhlasilo 41 procent a nesouhlasilo 53 procent, mezi dotázanými bez této zkušenosti to bylo 43 procent souhlasících a 50 procent nesouhlasících,“ upozorňují autoři průzkumu.
Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění najdete zde.
Výběr z Edukalendáře: