Co přinesl týden 15. 4. – 22. 4. 2019
Krátce:
Výrok týdne: „Jednotné přijímací a maturitní testy z matematiky a češtiny mají dva významné přínosy. Odhalují, jakými pitomostmi se musejí zabývat naše děti, aby prospěly. A také to, že jejich učitelé už jsou zřejmě apatičtí nebo na těch hloupých úlohách nevidí nic divného. Protože se hromadně nebouří. Nezačneme-li to okamžitě řešit, bude pořád rychleji přibývat žáků, kteří nečtou knihy, matematiku nenávidí a mnohdy ztratili chuť mít s vlastním vzděláváním cokoli společného. Což je problém nejen jejich, ale také náš. Už dnes. A vážný.“ Oldřich Botlík k přijímačkám (LN).
V souvislostech:
Ve dvou termínech, a to v pátek 12. 4. a v pondělí 15. 4. proběhly plošné, státem připravované přijímací zkoušky na střední školy (Cermat). V současné podobě sestávají z didaktického testu z českého jazyka a matematiky. Zákon stanovuje povinnost středních škol, jež nabízejí studium v maturitních oborech, aby výsledky testů zohlednily, a to nejméně podílem 60 % na celkovém hodnocení v rámci přijímacího řízení. Zároveň ale není stanovena nepodkročitelná hranice (cut-off score), tudíž mohou školy v případě nenaplnění kapacity oboru přijímat uchazeče bez ohledu na výsledek zkoušky.
Právě cut-off score se stalo předmětem poměrně silného nátlaku Asociace krajů ČR, která se snažila donutit ministra školství Roberta Plagu, aby prosadil jeho zavedení. Ten to odmítl, stejně jako mnoho dalších aktérů a expertů v oblasti vzdělávání. EDUin se opakovaně vyjadřoval zejména k riziku dopadů na děti ze socioekonomicky slabého prostředí, které dle dat OECD mají v ČR relativně vysoce ztížený přístup ke vzdělávání. Se snahou krajů ovlivňovat počty žáků v různých oborech na středních školách souvisí i dohoda s MŠMT na tom, že ministerstvo podpoří legislativní změnu umožňující krajům stanovovat kapacity jednotlivých oborů na SŠ. Motivace krajů však pravděpodobně zůstává stejná, tedy odklonit určité procento žáků mimo maturitní obory ve prospěch zaměstnavatelské lobby požadující větší počet nízko kvalifikovaných absolventů učilišť. Téma bylo předmětem pořadu 90‘ na ČT.
Testy vytváří státní úřad Cermat. Ten změnil v roce 2018 ředitele poté, kdy se v přijímacích zkouškách i maturitách objevily chyby, jak připomíná článek Lidových novin. Změna byla plánovaná, nicméně po opakovaných chybách v obsahu testů i v hodnocení k ní ministr školství Robert Plaga přikročil dříve. Zároveň vyjádřil přesvědčení (naposledy 12. 4. na pracovní snídani organizované Institutem pro politiku a společnost), že se chyby pod novým vedením nebudou opakovat. Představy nové ředitelky Michaely Kleňhové o práci Cermat, podobě a zaměření testů, které připravuje, ale překvapivě i o tom, jak by měly být koncipovány maturity, shrnuje rozhovor Hospodářských novin z loňského roku.
Cermat naplnil slib ministra školství Roberta Plagy a zveřejnil zadání testů po prvním kole přijímacích zkoušek. (Ne)zveřejnění zadání testů bylo v předchozích letech předmětem odborné i mediální diskuse (Aktuálně.cz). Cermat odmítal zveřejnit testy s odůvodněním, že by tím byli zvýhodnění uchazeči ve druhém kole plošných přijímacích zkoušek. Odborníci požadující zveřejnění naopak namítali, že ke zvýhodnění dochází v každém případě, nicméně pokud nejsou zadání zveřejněna oficiálně, dochází k nim asymetricky. Na základě reálných zkušeností dokládali, že se zadání šíří ze škol pouze k některým uchazečům. Prokázala to iniciativa Maturitní data – odtajněno, která zveřejnila zadání z přijímacích zkoušek na svém webu (EDUin.cz) poté, co unikla z některé ze škol a začala se šířit po internetu.
V souvislosti s přijímacími zkouškami se nechal ministr Robert Plaga opakovaně slyšet, že by rád jejich koncept do budoucna změnil. Měly by více zohledňovat obecné studijní předpoklady žáků základních škol (Aktuálně.cz), nikoliv jen výsledky předmětových testů. Důvodem je pravděpodobnost toho, že předmětové testy zvyšují nerovnost v přístupu ke vzdělání, jelikož jsou založeny na znalostech a dovednostech, které jednotlivé školy předávají svým žákům na různé úrovni kvality a které je možné posílit mimoškolní přípravou, což často závisí na socioekonomickém statusu rodiny, nikoliv na samotných studijních předpokladech dětí. Obsah současných testů kritizuje Oldřich Botlík v komentáři pro Lidové noviny.
Většina škol v ČR staví přijímací zkoušku na testech Cermat (jde o kvalifikovaný odhad stavu na českých školách, přesné informace k tomu nejsou sbírány). Některé školy ke státním testům přidávají další kritéria hodnocení. Například Gymnázium Na Zatlance v Praze pořádá s uchazeči pohovor a požaduje vytvoření portfolia dosavadních výsledků osobního rozvoje ve formálním, neformálním vzdělávání, ale i v dalších oblastech zájmu uchazeče. Bob Kartous upozornil v ČT na to, že pokud by koncept přijímacích zkoušek zahrnoval portfolia, základní školy by dostaly diametrálně odlišné zadání k tomu, na co a jak své žáky připravovat a k čemu je vést. Z úzce zaměřené přípravy na testy by bylo možné pokročit k více komplexnímu osobnostnímu rozvoji žáků a k propojení neformálního vzdělávání s formálním. Obojí, jak potřebu změny koncepce přijímaček, tak právě nutnost propojení sfér vzdělávání, opakovaně zmiňuje Audit vzdělávacího systému ČR (EDUin.cz).
Výsledky přijímacích zkoušek na SŠ budou zveřejněny 28. 4. 2019. V následujících týdnech přineseme obsahovou analýzu testů.
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: